V tomto článku se podívám na to, jak se měnily komunikace a vyjadřování náctiletých od pádu komunismu v Československu až dodnes. Věnuju se jen pár slovům a zaměřuju se hlavně na oblast Prahy.
1989 – 2000
V této době měla mládež po pádu komunismu najednou obrovskou volnost, kterou předtím v takové míře nezažívala, a musela se s tím nějak vypořádat. Do slangu se začíaly dostávat zárodky dnes velice populárních anglicismů, používaly se však v dost neobratné formě. Věty jako “oupni to vokno” či “to byla zase ekšn” byly na denním pořádku. V této době vznikly i anglicismy, které se udržely dodnes, například “vo co gou” či “oukej”. Za zmínku stojí i slovo “vyspejsovaný” – pod vlivem drog.
Univerzálním spojením bylo “ty vago” nebo vulgárnější “ty vole”. První z nich takřka vymizelo, to druhé se dnes vyskytuje snad v ještě hustší míře než kdy dříve. Populárním pozdravem bylo “zduř” nebo “čágo” – to vzniklo díky populárnímu hudebnímu pořadu Eso, který vysílala TV Nova a ve kterém zdravila diváky pozdravem Čágo belo šílenci moderátorka Tereza Pergnerová. Dívky se nazývaly “roštěnky” a “buchty”, když se pak taková dívka stala přítelkyní vašeho kamaráda, najednou z ní byla “mošna”. Přítel byl naopak nazýván “kroutič”. Pokud byl nějaký mladý chlapec přehnaně navoněný, ulízlý a oblečený do drahých značek, slovo “mikinář” se pro něj použilo jako nadávka. Odpočinek se popisoval jako “zevlení” a když jste najednou museli něco naléhavě udělat, byl to “vopruz”. Kromě “ekšn” se oslavám říkalo také “mejdlo” či “kalba”, od které se odvíjí i sloveso “kalit” a podstatné jméno “kalič”. Z vlastní zkušenosti můžu říci, že se “kalí” dodnes.
2001-2010
Do popředí se dostává nová hudba (například hip hop) a styly oblečení, často brané ze západu. Pozorujeme i velký rozvoj internetu, který s sebou přináší hodně změn. Dál se tvoří anglicismy – “soráč”, “callni mi”, “finýto” a morbidní “fosils” pro prarodiče. Pokud je něco či někdo vyloženě v pohodě, můžeme říct, že je “v ouklandu”. Ze “zevlení” se stává “gaučing” a “ležing”.
S rozšířením počítačů a internetu se slova zkracují a vzniká “o5” (opět), “z5” (zpět) “w8” (wait – počkej). Angličtina dál jede – nově frčí “WTF” (What The Fuck), “OMG” (Oh My God), GJ (God Job), z těch českých vypíchnu “NJ” (No Jo), JJ (Jo Jo) nebo třeba “MZ” (máš zač).
Z “mošen a kroutičů” se, hlavně díky filmu Snowboarďáci, stávají “bambáni a bembeřice”, místo “mikinářů” nastupují “šampónci”. Díky stejnému filmu se stalo populárním i sloveso “stříkej”, které se používá vždy, když jedinec pociťuje nějaký adrenalinový či euforický stav, často spojený s porušením pravidel. “Ty vado” střídá nové “ty krávo”, které krásně doplňuje dříve zmíněné “ty vole”, abychom měli hovězí dobytek kompletní. Zajímavé jsou i výrazy používané pro peníze, najdeme zde totiž hlavně odkazy na obiloviny jako “zrní” či “voves”, vyskytuje se však i nesmrtelné “škvára”. Nakonec bych zmínil i má oblíbená slova z této doby. Prvním je “pičifuk”, což je název pro pánský deodorant, a druhým “fičák” – slovo pocházející z reality show Big Brother, kde ho použil jeden soutěžících a zpopularizovalo se. Údajně je to výraz pro to, když je něco opravdu podivuhodné.
2011-2017
Druhé desetiletí 21. století je velmi moderní a posouvá se rychleji než kdy dříve a nároky na mladé se zvyšují. Všechny tyto okolnosti se odráží samozřejmě i v jejich mluvě. Anglicismy jsou na dosavadním vrcholu, na čemž mají obrovskou zásluhu sociální sítě. Už se “nefacebookuje” ale “četuje”. Když se chceme na něco podívat, tak to jdeme “zčekovat”, a naši nepřátelé se nazývají “hejtři”. Jedno z mých oblíbených je pak slovo “bengr”, což bylo v angličtině původně slangové označení pro opravdu povedenou píseň (“banger”). Následně se přeneslo do češtiny se stejným významem, ten ale rychle vyskočil ze svého původního rámce a ze slova bengr se stalo označení pro cokoliv, co je povedené či dobré – příklad: “Kámo, ten tvůj novej batoh je fakt bengr.” Z angličtiny tu máme i výraz “felit” pocházející ze slova fellow. Znamená to trávit čas s přáteli – “feláky”. Příjemné posezení s “feláky” označíme pak jako “pofel”. Také bych vypíchnul zkratku “af” (as fuck – “Náš tělocvikář se mi líbí af”). Máme tu slova i z jiných jazyků jako například “chálka” neboli jídlo, pocházející úplně původně z hebrejského challah. Z něho se pak odvinuly další verze jako „chálet, zchálet a pochálet“ (sníst) nebo zdrobnělina „chálečky“.
Nových významů nabylo i slovo past, začalo se totiž používat pro všechny nemilé události, příklad: “Ty vole, dostal jsem pětku z chemie, to je past.” Z toho dále vzniklo “pastit” – odcházet z “pofelu” – a “vypastit” – na něco se úplně vykašlat. Nových slov je bezpočet, tak bych jmenoval jen pár. Jedno z nejvýraznějších je “swag”, u kterého dodnes nikdo nezná přesnou definici, používalo se však jako popis toho, když někdo vyšel ven v oblečení, které bylo správně sladěno do nejnovějších trendů. Místo “ležingu” nastupuje “flaus”, ve slovesném tvaru “flausit”. Už nemáme ani krásné “vyspejsovaný”, člověk pod vlivem se nyní nazývá “v moci”. Člověk “v moci” se často uchyluje do různých tanečních klubů kde “hajpí” – intenzivně tančí.
Nakonec bych zmínil i velké množství zkratek, které dnešní mládež používá. V krátkosti – “Sce” (Nová Scéna u národního divadla), “cí” (cigareta), “Hra” (Hradčanská) a mnoho dalších.
