Věnoval se ilustraci, grafice a digitální malbě. Ilustroval knihu pro Ikeu, instagramovou pohádku pro Zain Kuwait nebo plakáty pro Red Bull. Větší zalíbení našel ale ve velkých plátnech. Pronajal si studio, denně maluje a jeho tvorba se pomalu mění. Co má aktuálně Dávid Kurňavka za sebou a kde se s ním můžete už zanedlouho vidět?
Před pár dny ti skončila výstava s názvem PunkMaster, kterou jsi měl v Galerii 1. Mohl bys mi ji nějak přiblížit? Jaké bylo téma?
PunkMaster byl mým třetím malířským cyklem obrazů a reprezentoval můj návrat na začátek. Návrat k barvě, linii a přímočařejšímu popisu.
Z tvé poslední tvorby je patrné, že přecházíš ke zjednodušování, do minimalistického symbolismu. Proč? Je to završení nějaké cesty?
Jsem moc rád, že se na to ptáš. Pomyslné schéma mých obrazů bylo do teď o vrstvení cest, o symbolech, odkazech a klíčích, které vytváří příběh (Rex Imperator II). Čím dál víc ale přicházím na to, že abstrakt, respektive chaos, má striktní řád k tomu, aby byl signifikantní. To mě děsí a vyzývá zároveň. Jsem opět na začátku a výzvu přijímám se vším, co k tomu patří.
Jaký měla výstava úspěch? Prodal jsi nějaké nebo dokonce všechny obrazy?
Samotná výstava je pro mě vždy velkou radostí a důležitým milníkem v mojí práci. Galerie 1 je nádherný prostor a jsem fakt vděčný, že jsem měl tu čest tady vystavovat. Vystavovat v samotném srdci Prahy. Vážím si každé duše, která byla na vernisáži a která navštívila galerii během konání výstavy. Ano, obrazy se prodávají.
Máš nějakou stálou expozici nebo děláš vždy jen dočasné výstavy? Nebo spíš prodáváš své obrazy v prodejních galeriích, jako je Czech Design Store?
Obrazy hlavně prezentuji v tematických cyklech, respektive v rámci sólo výstav. Tím pádem má divák lepší vizuální „přednášku“ mého světa. CDS je skvělá možnost spojení designu a umění. Když se mi líbí kontent storu, moc rád se dohodnu na podmínkách. Do toho se také účastním skupinových vernisáží, kde kurátor na základě tematického celku dá dohromady několik autorů. Teď taková vernisáž proběhne 7. prosince u příležitosti 10. výročí od založení The Chemistry Gallery. Mimo to skladuji neprodané obrazy u mě v ateliéru, takže když ke mně přijde zájemce nebo sběratel, má možnost nahlédnout i na starší věci, které samozřejmě zrají jako víno.
Vystavuješ i mimo Prahu a ČR?
Koncem minulého roku jsem měl menší exhibici v bratislavském showroomu Footshopu a v prosinci budu mít pár obrazů jako první v nově vznikajícím prostoru Love them Space v Bratislavě, což je podobný koncept, jako jsou komorní galerie v Berlíně a New Yorku. Příští rok mám v plánu Hamburg nebo Moskvu. Uvidíme. Samostatná výstava mimo domov je obrovskou zkouškou. Skoro nikdo tě nezná, musíš zaujmout bez možnosti osobního setkání autora a máš na to jen pár sekund. Líbí / nelíbí. Jsem připravený a moc se těším!
Máš za sebou spolupráce s O2 (doba datová), Red Bullem, Škodou Auto nebo Ikeou. Co ti tyto spolupráce přinesly a chtěl by ses něčemu podobnému dál věnovat?
Poznal jsem zajímavé typy lidí a vždy je to o nějakém cílení jednotlivého produktu nebo služby na určitý typ cílové skupiny. Zajímavé na druhou. Moc rád! Když se ztotožním se zadáním.
A když to můžeš srovnat, tvoříš radši na základě nějakého zadání, nebo máš nejradši úplně volnou ruku?
Přijal jsem svoji roli, co se ilustrace týká, jako dělníka. Přizpůsobím se zadání, výtvarnému stylu a po několikaletých zkušenostech v reklamní agentuře se snažím pracovat ve smyslu čas a kvalita. Samozřejmě, že mám svůj názor a pohled na věc, ostatně kvůli tomu jsem oslovený na danou práci a aktivně se zapojuji do vytváření celku. Ale jsem určitý článek v mechanismu, nejsem režisér, který dogmaticky vede. Na druhé straně jsou moje obrazy mojí osobní reflexí. Já je dám ven ve chvíli, kdy jsou hotové, já jsem zodpovědný. To se mi líbí.
Spolupracuješ aktuálně s nějakou velkou značkou, nebo si jedeš jen vlastní tvorbu?
To je tajné.
Máš v plánu zase změnit místo svého působiště? Chtěl bys třeba na nějakou dobu někam do zahraničí, kde bys tvořil?
Ještě jsem nad tím takhle nepřemýšlel. Praha je krásná. I když mít nějaký sekundární loftový aťas v Soho, by mě neuráželo. Už jsem to někde říkal, ale musím víc cestovat. Čím víc toho uvidím, zažiju, poznám, tím lepším člověkem budu.
Čí tvorba je ti blízká?
Každého, kdo mě zaujme.
Byl vždy někdo tvým uměleckým vzorem, nebo si to prostě jedeš podle sebe od začátku?
Napadá mě jedině proslov, který měl kdysi Matthew McConaughey na Oscarech:
Mým vzorem je moje lepší já za deset let. A až ten čas uběhne a někdo se mě zeptá, jestli už je to tady, tak mu odpovím, že absolutně ne a budu se snažit dál.
Chci lidem a sobě ukázat v mojí práci něco nového a nepoznaného, to je moje cesta.
