Tesla je na Slovensku pojmem už po více než jedno desetiletí. Ano, pojmem skutečně svébytným. Projekt MDMA kdysi pohltil i tuzemské posluchače, ale hlavní protagonista se nedlouho poté na delší dobu odmlčel. V roce 2010 na tvorbu Tragikomix odkazoval i takový Sergei Barracuda na svém debutu Pouliční Ekonomická. Bylo nebylo, Tesla je dnes zpět se zbrusu novým albem, o kterém na úvod můžeme říct třeba to, že jej provází jedny z nejlepších vizuálů, které jsme za poslední rok měli příležitost zhlédnout.
Na albu Z východnej Európy na strechu sveta je minimalistický už booklet a při bližším prozkoumání tracklistu zjistíme, že o naprostou většinu produkce se postaral domácí hitmaker Haarp. Výjimku tvoří Dalyb a Sven. Právě produkce může někomu připadat místy jednotvárná, ale já osobně mám pocit, že pro Teslovu značkovou a specifickou flow je jako stvořená. Autor prostě vsází na jistotu na všech frontách. Má poselství, které chce předat a to staví před líbivé balení.
Co je opravdu na pováženou (v dobrém smyslu slova) je fakt, že na albu nejsou k nalezení žádní hosté. To je na projekt v našich končinách opravdu úctyhodné. Tesla se k fenoménu featuringů i několikrát vyjádřil a já mu v tomto dávám za pravdu. Opravdu jen s velkou fantazií si dovedu představit někoho, kdo by mu tady mohl sekundovat. Tedy alespoň jeho příběhu. Zkrátka není ani trochu typickým „rapperem“ pro československé luhy a háje. Závan Ibizy a nekonečných nocí, sexu a spousty neřestí na vás dýchá s každým slovem; stále znovu a znovu.
Atmosféra je tu skutečně nakažlivá a pro lokální scénu je album opravdu svěžím vítrem. Už hodně dlouho jsem se u poslechu nějaké desky tolikrát nezamyslel. Témata jsou na jednu stranu často klasická, ale výsledné pojetí už tímhle označením opravdu nezaškatulkujete. Teslova perspektiva je prostě někde úplně jinde. Poslechněte si skladbu Chlapci Vy Neviete O Kokaine Nič (Ale úplne nič). Ta o desce vypovídá naprosto vše. Ne snad tematicky, ale hodnotou sdělení.
Rozebírat si jednotlivé tracky tentokrát nemá příliš velký smysl. Album je spíše jako celovečerní blockbuster a doporučuji, abyste si ho vychutnali celý, skladbu za skladbou. Pokud bych měl nějaký moment přece jen vypíchnout, sáhnu po bangeru Každý Deň Hustle, který je v éteru již poměrně delší dobu, ale stále si stojím za tím, že takovou motivační hymnu tady neudělal ještě vůbec nikdo.
