Onemocnění srdce patří nejen u nás, ale i ve světě k nejčastějším příčinám úmrtí. Uvádí se, že v roce 2020 mělo na svědomí přes 19 milionů životů. Odborníci ale upozorňují, že hlavním spouštěčem nemoci bývá vedle genetiky právě nezdravý životní styl spojený s nadměrnou konzumací alkoholu, kouřením i nedostatkem pohybu. Na závažnost choroby i důležitost prevence upozorňuje 29. září Světový den srdce.
Symbol lásky i životně důležitý orgán, kterému se právoplatně říká vládce lidského těla. Srdce funguje jako pracující pumpa, která svými pravidelnými stahy vhání okysličenou krev i do těch nejodlehlejších částí těla a umožňuje tím výživu a výměnu látek ve tkáních. Současně je napojeno na cévní systém tepen a žil, které v našem organismu zodpovídají za správný transport krve. Každý den tak zvládne přečerpat bezmála 12 tisíc litrů krve.
Puknout láskou srdce nemůže, čekají na něj ale jiné nástrahy
Srdce navíc dokáže reagovat na všechny emoce, a to od těch pozitivních až po ty negativní. Ocitneme-li se například ve stresu, silně se rozbuší. Čím je to způsobeno? Konkrétně stres zvyšuje nároky organismu na spotřebu kyslíku. A ten, jak je známo, do celého těla pumpuje společně s krví právě srdeční sval. Přestože puknout láskou nemůže, hrozí mu mnoho nebezpečí, nejčastěji v podobě vysokého krevního tlaku, infarktu myokardu nebo ischemické choroby srdeční.
Na tyto a další kardiovaskulární onemocnění zemře každoročně jen v České republice padesát tisíc pacientů. Nejčastější je přitom ischemická choroba srdeční, což je nedokrvení části srdečního svalu, respektive snížený průtok krve srdcem. Ve většině případů ho způsobuje ateroskleróza, tedy kornatění koronárních tepen, kdy se tuk ukládá do stěn cév a dochází tak k jejich částečnému nebo celkovému ucpání.
Klíčem k úspěchu je prevence
Odborníci se však shodují na tom, že by se těmto onemocněním dalo předcházet. Stačila by nejen včasná prevence, ale i dostatek spánku, vyvážený jídelníček nebo méně stresu. „Vedle omezení kouření, alkoholu i nezdravého jídla je dobré hlídat si krevní tlak a cholesterol. Náš genetický test Chromozoom Health dokáže odhalit sklon k vysokému cholesterolu, k vysokému krevnímu tlaku nebo k vyšší hladině krevního cukru, které jsou spouštěči nejen kardiovaskulárních onemocnění, ale také řady jiných neméně závažných chorob,“ vysvětluje Ing. et. Ing. Barbora Procházková PhD., vedoucí vědeckého týmu společnosti Chromozoom.
Vedle genetiky mohou za vysokou hladinu cholesterolu také nezdravé tuky, tzv. trans-nenasycené mastné kyseliny. Tyto částečně ztužené tuky se nacházejí nejčastěji ve smažených jídlech, polotovarech, fastfoodech, ale i chipsech, které vznikají průmyslovou úpravou či zahříváním za vysokých teplot. Navíc obsahují také vysoké množství soli. I ta je zodpovědná za vysoký krevní tlak, který zvyšuje riziko výskytu srdečních a cévních chorob.
Srdci prospějí mořské plody, zelenina, ovoce i oříšky
Přestože se většina lidí domnívá, že zdravá strava by měla obsahovat co nejmenší množství tuků, rozhodně to neplatí o těch kvalitních. Zdravé tuky jsou totiž důležitou součástí našeho jídelníčku, zvláště pokud se bavíme o tucích zastupujících omega mastné kyseliny, které nalezneme například v mořských rybách, ale také v semínkách nebo oříšcích. Pravidelně bychom neměli zapomínat ani na příjem zeleniny a ovoce, jež obsahují pro zdravé srdce nepostradatelnou výživu v podobě vitamínů, antioxidantů i minerálních látek. Podle posledních výzkumů dokážou minimalizovat riziko vzniku srdečních nemocí také luštěniny.
Na lehkou váhu byste ale neměli brát ani rodinnou anamnézu nebo genetické predispozice. „Pokud v rámci vašeho DNA testu zjistíme, že máte predispozice k určitému nedostatku vitamínů a minerálů nebo máte sklon k vysokému LDL cholesterolu, můžeme na základě vašich výsledků doporučit nejvhodnější způsoby, jak dbát na budoucí prevenci. Budete tak předcházet problémům, které by se bez včasného řešení mohly rozvinout ve zdravotní problém,“ dodává Ing. et. Ing. Barbora Procházková PhD.
Foto: Shutterstock
