Letošní absenci sportování, způsobenou koronavirovými opatřeními, chce hlavní město svým občanům vynahradit. Pražané se tak mohou v příštích letech těšit na návštěvu nejednoho zrekonstruovaného sportoviště i upravených odpočinkových míst. Mezi ty nejočekávanější patří revitalizovaný stadion na Strahově či obnovené letenské kurty.
Město plánuje představit celou řadou zrekonstruovaných nebo nově zbudovaných areálů tak, aby Pražanům nabídla adekvátní zázemí k relaxaci, sportu, ale i volnočasovým aktivitám. Na jaká nová sportoviště a veřejné prostory se můžeme v příštích letech těšit?
Strahov: stadion s největší rozlohou na světě v novém kabátě
Myšlenka postavit v Praze na strahovském kopci moderní stadion, který by byl hoden historie a velikosti tohoto prostranství, se opět vrací na scénu. Chátrající areál má být podle plánů magistrátu zrekonstruován takřka k nepoznání. Příští rok by měly být podniknuty první kroky, které revitalizaci sportovního areálu odstartují, aniž by zničily jeho dosavadní ráz a zabránily účelu, kvůli kterému byl původně vybudován.
„Lokalita Strahovského stadionu je výjimečná tím, že leží v podstatě na vrcholu Prahy. Kromě krásných výhledů, má toto místo svou bohatou historii, kterou bychom chtěli částečně zachovat. Stadion by si měl i nadále zachovat funkci sportovního charakteru,“ potvrdil 1. náměstek primátora pro oblast územního rozvoje a plánování Petr Hlaváček (TOP 09).
Strahov se tak do budoucna stane nejen baštou profesionálního a amatérského sportu, ale především další plnohodnotnou odpočinkovou zelenou zónou, a to i díky lepší dostupnosti, kterou má v budoucnu zajistit nová tramvajová linka.
Rekonstrukce prvorepublikových kurtů na Letné
Své údery a smeče zde trénovali velikáni našich dějin – od prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, přes nositele Nobelovy ceny Jaroslava Heyrovského, až po skvost filmového plátna Adinu Mandlovou. Historie letenských kurtů se začala psát roku 1904, a v první polovině 20. století platily za vyhledávanou destinaci příslušníků prvorepublikové smetánky.
Kvůli sporům o vlastnictví začal v devadesátých letech pozemek chátrat, a dřevěná historická budova, sloužící jako zázemí s šatnou a restaurací, postupně ztratila původní kouzlo i účel. Hlavní město Praha proto přistoupilo na směnu části pozemků za letenský tenisový klub, čímž získalo čtyři tenisové kurty i historickou budovu. Tyto nemovitosti plánuje opravit a následně znovu zpřístupnit široké veřejnosti.
Jak uvedl Jan Chabr, radní pro oblast správy městského majetku (TOP 09): „Areál LTC byl dlouhá léta rozdělen na dvě části, což rozhodně nebylo ku prospěchu jeho rozvoje jako celku. Jsem rád, že se podařilo s Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových po sáhodlouhých jednáních dospět k dohodě. Pokud by k ní nedošlo, jistě by následoval prodej majetku formou dražby, kdy by v případě získání toho areálu soukromou osobou hrozila i změna využití centrální části letenských sadů, která má za mě zcela jisté sloužit jako klidové relaxační místo v centrální části Prahy. Zájem města bude, aby i nadále sloužily pozemky pro sportovní využití a citlivou rekonstrukcí se vrátil život i do objektu klubovny.“
Plovárny byly v srdci Prahy již od nepaměti
Málokdo tuší, že během 20. století vznikla v Praze řada plováren a městských lázní, které měly během letních měsíců občanům metropole zpříjemnit horké dny. Jednou z nich byla také plovárna v samém centru města na ostrově Štvanice. Ta v různých podobách fungovala až do povodní v roce 2002.
Po osmnácti letech se občanská plovárna Baden Baden opět otevřela veřejnosti a v provizorním režimu fungovala až do konce září. V příštím roce chystá výrazné změny. Vznikne tu písčitá pláž, brouzdaliště pro děti a molo, kde se návštěvníci budou moci nejen opalovat, ale i užívat kulturního programu. Organizátoři taktéž počítají s vytvořením sportovních hřišť k míčovým hrám, například volejbalu a nohejbalu. Chybět nebudou ani venkovní kurty na badminton, či zázemí pro oblíbené vodní aktivity.
Růžová budoucnost pro sport a relaxaci
To, že Praha neusíná na vavřínech, je patrné i při pohledu na další projekty, které tvoří součást dlouhodobého pětiletého plánu. V roce 2024 by měla vzniknout nová čtyři kilometry dlouhá promenáda spojující část Vršovic se Strašnicemi, která bude kopírovat osu koridoru zrušené železniční trati. Odpočinková zóna urychlí pohyb mezi městskými částmi a poskytne prostor pro rekreační i sportovní aktivity.
Změna čeká také Trojské nábřeží, které se má stát centrálním bodem pro dopravu mezi Stromovkou, Císařským ostrovem, a čtvrtí Troja, kde se nachází pražská zoologická zahrada a Trojský zámek. Stromovka – jeden z nejstarších a zároveň nejoblíbenějších pražských parků – také možná zažije proměnu. Alespoň podle dlouhodobějšího záměru, jehož dokončení se odhaduje na rok 2026.
„Hlavní město v současnosti připravuje celý soubor projektů revitalizací pražské říční krajiny. Kromě Trojské kotliny je to Rohanský ostrov a Štvanice. Na jižní straně Prahy čeká rozvoj rekreační oblast soutoku Vltavy a Berounky. Praha se tak přiblíží Mnichovu, který je známý svojí úspěšnou revitalizací řeky Isar o délce osmi kilometrů, jež se tak přiblížila lidem i přírodě,“ vysvětlil náměstek Hlaváček.
