Od poslední Smackovy desky Sick uplynul již více než rok. Všichni fanoušci strikce a syrového projevu se tak pochopitelně těšili na nový zářez v rapperově diskografii. Ten dostal jednoduchý leč všeříkající název Terapie a dnes se na něj konečně podíváme pod drobnohledem. Pro Smacka byla estetická stránka jeho projektů vždycky důležitá. A platí to i u Terapie. Grafická tedy nebyla ponechána náhodě a zaujmout musí snad každého. Za ikonickým vizuálem stojí argentinský umělec Juan Barletta, přičemž není třeba dodávat, že desce dodal skutečně neotřelý kabát.
Při bližším pohledu na tracklist se dostaneme ke 14 skladbové stopáži, kterou svou produkcí otevírá sám Smack One. Záležitost Zpátky do práce je chytlavá a pro mě osobně skvěle prezentuje atmosféru celé desky. Jasné poselství, klasická témata – na druhé straně ovšem nová pojetí, kvalitní produkce a neustálý progres po všech stránkách. Smack se skutečně nebojí experimentovat a z celého alba na mě dýchá pocit, že tenhle počin udělal celý přesně tak, jak sám chtěl a neohlížel se přitom doprava ani doleva. Krom samotného interpreta se o podklady postarali lidé jako Merak, Hucl Berry, Naume, WZ nebo (pro někoho možná trochu překvapivě) Special Beatz. Právě poslední jmenovaný je podepsán i pod singlem Bez hranic, v němž nehostuje nikdo jiný než piešťanská legenda Ego.
Tahle věc je opravdu zajímavá a jelikož už je pár dní venku i s vizuálem, není pochyb o tom, že už jsme ji všichni nejednou slyšeli. Pokud jde o hosty, vedle klasických jmen typu Igor, Tchagun nebo Fuckstroy se zde setkáme s youngsterem Painem nebo starým známým Pliem. Tento člen otrokovických Plastic Riderz je v poslední době čím dál aktivnější a jeho osobitá flow je obzvlášť v kombinaci se Smackem opravdu hypnotická. Skvělou formu předvedl i zmíněný Pain, kterému vzdáváme všechnu čest, protože vyrovnat se v tracku se Smackem, který má každou jednu flow vypilovanou jako nůž (tedy vlastně Nůž), není žádná samozřejmost.
Terapie je opravdu různorodá. Některé záležitosti budou dobře fungovat na mejdanech (Dal sem spliff tam vlastně už pěkných pár měsíců funguje), osobně mě ale více baví neotřelá témata jako móda (Anna Mimieux) nebo ultimátní storytelling v podobě průvodního tracku Terapie. O téhle věci se již chvíli diskutuje a ještě dlouho nejspíš diskutovat bude. Konkrétní fakta teď ale klidně ponechme stranou; taková upřímnost je přesně tím, co v českých rapových vodách často chybí. Terapie je zkrátka a dobře skvěle fungující deskou, která je promyšlená od první minuty. Všechny její části zapadají do předem určené konstrukce a takové projekty máme v redakci obzvlášť rádi. Skvělá práce. A jak byste album hodnotili vy?
