Bezmála 12 tisíc dětí zažilo v minulém roce netradiční výuku, místo matematiky nebo češtiny je čekala nauka o lese v lese. Vojenské lesy a statky, s. p. (VLS) už od roku 2015 systematicky pracují s dětmi a veřejností. „A zájem o lesní pedagogiku VLS neustále stoupá,“ potvrzuje lesní pedagog Jan Kobr z divize VLS Mimoň.
Škola hrou, přesně podle pravidla J. A. Komenského se snaží lesní pedagogové z Vojenských lesů a statků přiblížit především dětem, ale i starším, jak funguje lesní ekosystém, jak se hospodaří či co les lidem přináší. „Zájem o lesní pedagogiku VLS neustále stoupá. Nejčastěji jsou našimi „klienty“ žáci prvního stupně základních škol, dále mateřské školy a pak druhý stupeň ZŠ. Spolupracujeme také se speciálními školami, zájmovými sdruženími a domovy seniorů,“ přiblížil Jan Kobr z VLS.
Jen v minulém roce, když se budou počítat několikahodinové programy přímo v lese či případně ve školních třídách, navštívili lesní pedagogové VLS téměř 12 tisíc dětí. „Když k tomu připočítáme i hromadné akce (což je spíše ukázka lesní pedagogiky a pozvánka do lesa), kde se většinou návštěvnost odhaduje, tak se celkově pohybujeme kolem 42 000 osob. Tato čísla, s výjimkou doby covidové neustále rostou. Pro představu, v roce 2015, kdy jsme se aktivitám lesní pedagogiky začali systematicky věnovat, naši pedagogové provedli lesem zhruba 3 000 dětí,“ uvedl Jan Kobr.
Zájem je především o výuku v lese
Aktivity lesní pedagogiky probíhají jak ve třídách, tak i venku. „Prioritně se však snažíme o výuku venku v lese. Jen v zimním období nebo pokud počasí nedovolí (silné deště, vítr), volíme vnitřní variantu. Nic si děti nezapamatují lépe než to, co mají spojeno se zážitkem,“ popsal mluvčí Vojenských lesů a statků Petr Toman. S tím souhlasí i lesní pedagog Jan Kobr. „Můžeme dětem vyprávět, jak roste les, co všechno proto lesník musí udělat, ale když si to samy pomocí hry vyzkouší, a navíc někde v lese, kde vnímají i vůně, zvuky, mohou si na stromy či jehličí sáhnout, je to určitě nejlepší forma učení,“ vysvětluje Jan Kobr z divize VLS Mimoň.
Nejvíce děti baví témata spojená s lesní zvěří. Patří mezi ně pozorování dalekohledem, stopování či zajímavosti o životě zvěře. Oblíbené jsou i obyčejné nástroje lesníka, jako průměrka, pásmo nebo tabulky. „Vždy záleží na konkrétním lesním pedagogovi, místu, kde se pohybuje, pomůckách, které používá. Pokud se s námi děti vracejí unavené a špinavé, jsou většinou nejspokojenější. Jejich učitelky už méně,“ uvádí Jan Kobr s úsměvem.
Podle něj je dnešním trendem vyšší zájem u předškoláků a také větší znalosti ekologie než v minulých letech. Velký zájem a zaujetí vydrží po celou přednášku, a to i přesto, že pedagogové moderní technologie skoro nepoužívají. „Obecně mohu říct, že drtivá většina našich venkovních aktivit s použitím mobilu nepočítá. Mobil občas využíváme při pouštění zvuků zvěře nebo ptáků. Při některých akcích využíváme aplikaci VLS AR nebo další pomůcky s QR kódy,“ dodal na závěr Jan Kobr s tím, že by rád v letošním roce prohloubil spolupráci s Armádou České republiky s projektem Příprava občanů k obraně státu (POKOS).
Foto: VLS
