Konec nevzhledných reklamních cedulí, rušivých reklamních plakátů či nesourodých typů veřejného osvětlení, košů nebo laviček. Praha se po vzoru evropských metropolí jako je Berlín nebo Drážďany rozhodla bojovat s vizuálním smogem.
A již podniká první kroky. Kromě přípravy Katalogu doporučených prvků veřejných prostranství což znamená, že výhledově by si už každá večerka nemohla zvolit libovolnou poutací ceduli, by zmizely i nevzhledné lavičky, nebo by v hlavním městě nebylo třiapadesát typů odpadkových košů. Město proto připravilo Manuál pro kultivovanou Prahu. Ten majitelům provozoven v centru Prahy radí, jakým způsobem co nejvkusněji pracovat s reklamními poutači, intenzitou osvětlení či blikajícími nápisy.
Všechny tyto prvky kromě nulové estetiky mohou mít velmi nežádoucí dopady i na lidskou psychiku.
Co to je vizuální smog?
Jako vizuální znečištění se označuje jakýkoli nežádoucí pohled, který mentálně nebo fyzicky ovlivňuje veřejnost nebo pro ni představuje zdravotní riziko. Týká se to obecně všech prvků veřejného prostranství, které jsou veřejností vyhodnocovány jako neatraktivní, včetně špatně udržovaných budov, nadměrného množství reklam, označení prodejen, nesjednocených prvků městského mobiliáře nebo skládek odpadu apod.
„Ve světových metropolích jsou největším problémem všemožné reklamní cedule. Ani Praha v tom bohužel není výjimkou,“ soudí radní pro správu majetku Jan Chabr (TOP 09). „I v historickém centru začínají ulice připomínat spíš jednu velkou obchodní výlohu. To je škoda, jelikož tak úplně zaniklou architektonické skvosty, kterých je město plné. Samozřejmě jsou zde i významná bezpečnostní rizika,“ popisuje radní situaci.
Chabr přitom naráží na dlouhou debatu o vlivu billboardů a poutačů na silnicích, které prokazatelně rozptylují řidiče a mohou vést ke zvýšenému počtu dopravních nehod. Reklamní plakáty, neony, bannery nebo blikající poutače na vývěsních štítech obchodů poškozují veřejný vkus a propagují zbytečný konzumerismus. Z psychologického hlediska může vlivem působení venkovní reklamy podvědomě docházet ke snížení rozmanitosti vlastních názorů až ztrátě vlastní identity. V neposlední řadě dochází k rozptylování pozornosti a únavě očí.
Vizuální smog je v posledních letech téma nejen u nás, ale i ve světě, a pozitivní změny v celé řadě zahraničních měst jsou důkazem, že města bez reklam nejsou utopií. Inspirativní přístup zvolili například v Grenoblu, Sao Paulu nebo i na mnoha místech ve Spojených státech. Jedním z prvních zapojených hlavních měst v Evropě, který si vzali za vzor i radní na Praze 1, je Berlín. Cílem berlínského zákona je dosáhnout snížení venkovní a zákazu digitální reklamy ve veřejném prostoru. Pro kulturní, politické nebo sportovní akce je možné využívat plakáty na reklamních sloupech nebo zastávkách, reklama na produkt je povolena pouze v místě plnění (obchod, restaurace).
Konec nevkusu v Praze?
V Praze jako první zmizí stovky reklam u komunikací a silničních mostů. Odstraněny budou také reklamní navigační tabule, které svým umístěním často připomínají dopravní značení. Nově nastavená pravidla budou dále určovat, že polep ve výloze obchodu nemá být větší než 20 % prosklené plochy nebo že nesmí být využívány reflexní barvy, sériové nápisy, rotující a blikající poutače. Zmizí reklamy do velikosti osmi metrů čtverečních, redukovány budou klasické výlepové plochy, kulaté plakátové sloupy nebo reklamní lavičky.
Praha plánuje zapojit veřejnost i podnikatele, aby pravidla respektovaly zájmy všech zúčastněných. Nově vzniklá pravidla se budou implementovat do nájemních smluv uzavřených na pronájem městských nebytových prostor. Se soukromými vlastníky Praha povede dialog o možnostech a podmínkách jejich akceptování. Podstatnou roli v tomto ohledu sehraje spolupráce města se společností Trade Centre Praha, která spravuje velké množství nebytových prostor v centru města.
„Dotkne se to desítek nájemních prostor v hlavní městě, jejichž nájemce požádáme, aby své provozovny označovali alespoň zčásti v souladu s naším manuálem. Nejde o žádná přísná pravidla, která by podnikatele omezovala. Jen chceme, aby centrum města vypadalo vkusně,“ říká radní Chabr.
„Inspirovali jsme se také u našich sousedů. Berlín i Drážďany už podobné dokumenty mají. Praha ale samozřejmě půjde svou vlastní cestou, která bude nejvíce vyhovovat všem městským složkám,“ říká Ondřej Boháč, ředitel Institutu plánování a rozvoje.
Se sjednocováním pražského mobiliáře se začalo už v roce 2017, kdy byla pozornost zaměřena na odpadkové koše, lavičky a stojany na kola. V roce 2018 k těmto prvkům přibyly zastávky. Nově vznikající katalog určí podrobnější podmínky pro umisťování i dalších prvků, kterými Praha disponuje nebo jejich zavedení teprve chystá. Jedná se například o nový, mnohokrát diskutovaný pražský mobiliář, novou koncepci veřejného osvětlení nebo prvky pro zřizování stromořadí v ulicích.
Nejednotnost různých typů prvků ve městě je dána zejména rozdrobeností systému správy a údržby ulic v Praze. Péče o každou ulici a náměstí je rozdělena mezi desítky různých správců, kteří ovlivňují jejich finální vzhled. To, že jednotlivé prvky městského mobiliáře navíc vyžadují jiný typ údržby nebo různé náhradní díly, se městu prodražuje.
Dokument by tak mohl mj. pomoct s vyhodnocováním kvality a vlastností jednotlivých prvků z pohledu jejich funkčnosti, vzhledu nebo náročnosti na správcovství, a i díky tomu by mohlo město počet typů redukovat. Výběr jednotlivých prvků městského vybavení bude navíc přizpůsobován konkrétním lokalitám, tedy jiný typ lavičky může být doporučen do historického centra, jiný např. do vilové čtvrti nebo parku.
