Milion+ Entertainment v současnosti platí za nejsilnější rapový label u nás, o tom není sporu. Jeho dvě nejvýraznější postavy, Yzomandiase a Nik Tenda, už nějaký ten pátek prostě nelze ignorovat a po jejich posledních deskách se ve vzduchu možná tak trochu vznášela otázka, kdo další přijde s podobně silným projektem.
Spoustu toho napověděla deska Krtek Money Life, první společný počin labelu. Ta jejich zvuk předvedla v úplně nové šíři a už po pilotním singlu bylo jasné, že právě Hasan si nyní světlo pomyslných reflektorů zaslouží nejvíce. Od našeho rozhovoru pro Banger uplynuly více než dva roky a po docela nenápadném albu LOFT tento rapper přichází s velkolepou sólovkou nazvanou prostě HASAN.
Nálada
Obecně nejsem fanouškem nějakého škatulkování, ale pokud bych měl Hasanův styl nějak pojmenovat, byl by to určitě cloud rap. Zastřený zvuk, lehký náznak melancholie a důraz na vyobrazení nálady; to jsou hesla, pod kterými si v českém prostředí představím právě Hasana. Vlastně možná i jako jediného.
Právě důraz na atmosféru se prolíná celou deskou. Rozhodně to ale neznamená, že by všech dvanáct stop znělo stejně. Po temněji laděných záležitostech jako Když zavřu oči nebo Midnight následuje skladba Letím nahoru, která minimálně ve mně naopak navozuje velmi pozitivní mood. Chvíli jsem si pohrával i s použitím slova vítězoslavný.
Celistvost
Produkci celé desky obstarali Konex a Decky a ruku k dílu často přiložil i sám Hasan. Právě Konex na sebe vzal i roli executive producera, a troufnu si napsat, že celé desce to prospělo. Celistvostí se vyznačoval už předchozí projekt LOFT, ale tentokrát je výsledek mnohem hudebnější.
Hasan pracuje s různými polohami hlasu, vrstvami vokálů a zcela určitě se jedná o jeho zatím nejvíce experimentální projekt. Hasan je reprezentantem nového zvuku, album je ale protkané i referencemi na klasiku. V textech padají jména jako Lil Wayne nebo Slick Rick a když se v tracku ozve samplovaný Snoop Doggův úplně první hit Gin and Juice, milovník klasického hip hopu musí zajásat radostí.
Hosté
Do konceptu skvěle zapadají i hosté. Calin na skladbě Midnight výborně doplňuje (a umocňuje) Hasanem nastavený vibe, zatímco Nik Tendův zvuk přesně zapadá do konceptu tracku Sám. Záležitost Insomnia s hostujícím Karlem potom patří mezi nejtemnější věci na albu. Kamil Hoffmann na věci Modrá záře opět přišel s velmi melodickou flow a jeho zvuk se už pomalu stává jednou z nejzajímavějších devíz celého labelu.
Nejvíce očekávaná je ale samozřejmě skladba Ghost Rider, kde hostuje Yzo společně s Viktorem Sheenem. Ti se velmi elegantně střídají a tahle věc rozhodně patří mezi ty nejchytlavější na celé desce.
Závěrem
Hasan přišel se svým zatím nejdospělejším projektem a definitivně ukázal, že není jen interpretem pro užší skupinu posluchačů a má co nabídnout i milovníkům chytlavých melodií. Při tom všem ale zůstal věrný svému zvuku, který buduje už od samotného začátku a je prostě jen jeho.
Bylo by trochu nefér přirovnávat ho k tomu nebo onomu proudu, protože jestli Hasan něco opravdu je, tak určitě autentický. Jeho chvílemi až psychedelický zvuk a vibe je přesně něco, co na naší scéně chybělo, a my jsme rádi, že konečně představil projekt s tak velkým potenciálem.
