Profil > Jay Z

Shawn Corey Carter se narodil 6. prosince 1969 v jedné z nejznámějších částí New Yorku, kterou je Brooklyn. Dětství prožil Shawn právě tam, kde ho spolu se třemi sourozenci (ve svých dvanácti letech jednoho z nich postřelil, protože mu kradl šperky) vychovávala jejich matka. Prostředí, ve kterém vyrůstal, mělo později velký vliv na jeho tvorbu a často se ve svých textech vrací do doby, kdy údajně prodával crack. V té době byl podle svých vlastních slov třikrát postřelen.

•

Jméno Jay Z vzniká v polovině 80. let, kdy se Shawnovi neřeklo jinak, než Jazzy. Dlouhou dobu používal tvar Jay-Z, nicméně v roce 2013 se pomlčky nadobro zbavil. S hudbou začal Jay Z už jako dítě, kdy dostal od matky první kazeťák a postupně začal získávat lokální respekt, díky svým skills v rámci rap battlu a freestylu. První velkou příležitost mu dal však až v roce 1994 Big Daddy Kane, kterému později dělal i hypemana. Prvním samostatným počinem pak byl track In My Lifetime, k němuž Jay Z natočil také video.

V roce 1995 přichází velké změny. Jay Z se rozhodl, že založí label, na kterém si bude moct vydávat své věci. Tak se také děje a společně s Damonem Dashem a Kaarem Biggsem rozjíždí Roc-a-fella Records. V roce 1996 pak konečně vydává svůj debut, desku nazvanou Reasonable Doubt a vzhledem k tomu, že neměl major deal, prodával album z kufru svého auta. Na albu se podíleli lidi jako například Notorious B.I.G., DJ Premier nebo Mary J. Blige. S deskou přichází velký úspěch, kritiky jsou velmi pozitivní a začíná do té doby nepoznaný zájem o jméno Jay Z.

Druhé album vydává Jay Z v roce 1997 a v témže roce podepisuje smlouvu s Def Jam Records. S albem In My Lifetime, Vol. 1 mu pomáhal v roli výkonného producenta P. Diddy, který měl velký vliv na podobu desky. Spoustu lidí v té době říkalo, že se Jay Z zaprodal, svůj názor si ale udělejte sami. Druhé album vznikalo v době, kdy byl zastřelen Biggie, což byla pro Shawna obrovská rána a určitým způsobem se tahle zkušenost podepsala i na albu.

Největší úspěch přichází v roce 1998, kdy vydává album Vol. 2… Hard Knock Life, jehož se celosvětově prodalo necelých 8 milionů. Za svůj úspěch vděčí především hymně Hard Knock Life nebo tracku Nigga What, Nigga Who. Specifikum této desky jsou především producenti. Jay Z spoléhal na ostřílené jména jako DJ Premier nebo The 45 King, na druhou stranu ale dal prostor i mladším producentům, z nichž to nejdál dotáhli Timbaland a Swizz Beatz. Vol. 2… Hard Knock Life byla také první deskou, za níž dostal cenu Grammy.

V roce 1999 vychází další album, tentokrát nazvané Vol. 3… Life And Times Of S. Carter. Deska byla o něco málo úspěšnější než její předchůdkyně, pořád si však zachovává velmi vysoký standard. S Vol. 3… Life And Times Of S. Carter souvisí další důležitá událost v životě tohoto interpreta, a to pobodání výkonného producenta alba Lance Rivery. Toho Jay Z bodl do břicha kvůli tomu, že Riveru podezříval z „leaknutí“ alba ještě před release datem. Ačkoliv Jay Z prohlásil, že je nevinen, soud byl přesvědčen o opaku. Nakonec však vyvázl jen s tříletou podmínkou.

V roce 2000 vychází album The Dynasty: Roc La Familia, na němž má Jay Z svou první spolupráci s Kanye Westem, který dodal beat k jednomu z tracků. Mimo jiné se na albu produkčně podíleli velikáni jako The Neptunes nebo Just Blaze.

Okolo roku 2000 také začínají beefy s Prodigym (člen slavné skupiny Mobb Deep) a Nasem. Oba dva spory však po nějaké době vychladly. Slovní přestřelky se zmíněnými Jay Z-ho rozhodně neoslabily a v roce 2001 vydává album The Blueprint. Jediným hostem na albu byl Eminem, který produkoval a narapoval sloku na track Renegade.

Pokračování alba Blueprint přichází hned další rok a spolupracuje na něm například se svojí budoucí manželkou Beyoncé nebo s rockovým zpěvákem Lenny Kravitzem.

V následujících letech je Jay Z k nezastavení, vydává jedno album za druhým a spolupracuje snad s každým velkým jménem, které v danou chvíli v hudebním průmyslu bylo. Za zmínku rozhodně stojí The Black Album a hlavně deska Collision Course. Na té spolupracoval se skupinou Linkin Park a v podstatě se jedná o remixy starších věcí obou zúčastněných. Track Numb/Encore získal obrovský úspěch, který vyvrcholil v cenu Grammy. Touto deskou také Jay Z vystoupil ze škatulky rappera a více se otevírá různorodějším projektům.

V letech 2005-2010 vydává další tři alba (kompletní seznam alb najdete pod článkem), které však pro jeho tvorbu nejsou úplně podstatné. V roce 2011 však Jay Z vydává album Watch The Throne, na kterém spolu s ním pracoval Kanye West. Původně se mělo jednat jen o EP, nakonec to však dopadlo úplně jinak a máme tady další desku, která je doslova prošpikovaná hity. Za vše bych jmenoval track Niggas In Paris (prod. by Hit Boy), který hrál v letech 2011-2013 úplně v každém klubu.

Zatím poslední deskou, jakou Jay Z vydal bylo album nazvané Magna Carta Holy Grail. Zde se Jay Z svým způsobem vrací ke své ranější tvorbě, zároveň se však v albu věnuje módním značkám a celkově svému lifestylu. Jediným hostem z řad rapperů se na albu objevil Rick Ross.

Jay Z se za svou dlouhou kariéru dokázal vypracovat z lokálního hustlera na jednoho z nejúspěšnějších lidí v celém hudebním průmyslu. Jeho flow a hra se slovy inspirovala celé generace rapperů a doteď patří k těm nejrespektovanějším ve hře.