Proč Rest nechce hrát starší tracky na koncertech a jak je to s Čas hulit?

Během nahrávání společné desky Ty Nikdy v Berlíně jsme zavítali do útrob fantastických Red Bull Music Studios, kde jsme dostali možnost vyzpovídat členy labelu. Jedním z nich byl právě Rest, který nám řekl něco o svém dubnovém releasu. Řeč přišla i na téma starých bangerů na koncertech.

Nedávno jsi vydal svoji desku Restart, ale teď už makáte na společném projektu celého labelu. Jak bys srovnal vývoj těchto dvou alb, co se týče organizace a celkového procesu?

Je jednodušší, když děláš něco sám, než když to děláš v šesti lidech. Není tak těžký to nahrát, ale spíš to nějak zorganizovat, dát si harmonogram a pracovat podle něj. Třeba v natáčení klipu je to těžší, ve studiu zase tolik ne. To, že to není tak jednoduchý, je ale v některých situacích zároveň přínosnější – ty věci vznikají intuitivně a za pochodu. Musíme se například shodnout na beatech, nebo když se někomu něco nelíbí. Vždycky se ale nějak dohodneme, jinak to nemůže fungovat. Hlavně je to super zkušenost, jsme tu zavřený několik dní.

Přesuneme se ke zmiňované desce, jejíž název Restart se dá vyložit hned několika způsoby. Jaká je jeho původní myšlenka?

Je to myšlený jako restart mě, protože jsem za tu dobu prošel určitou životní proměnou, a zároveň je to myšlený i jako „Rest“ a „art“. Přemýšleli jsme taky, že bychom to oddělili nějak barevně, ale to už by bylo velký klišé. Řekli jsme, že necháme lidi, aby si to domysleli. A většina z nich si to taky domýšlí.

Je na desce nějaký track, který jsi zjistil, že ti nejvíc přirostl k srdci?

Mám tam věci, který mě bavěj hodně, jakože je mám srdcový už teď. Třeba Kontakt nebo Chodníky, co jsme nahráli s Pavlem (Paulie Garand pozn. red.). Rozhodně tam nemám žádnou věc, která by mě nebavila. Hlavně mě to album baví jako celek. Jsou tam i osobnější věci, jako třeba Kde si?, u které mi hodně lidí píše, že je to super, což jsem nečekal, protože track na show to úplně není.

foto: Lukáš Matoušek/Red Bull Media House
foto: Lukáš Matoušek/Red Bull Media House

U tracku Zpátky na zem jsi použil velice netradiční téma na rap, a to životní prostředí. Jak tě napadlo udělat věc zrovna s tímto námětem?

Já to tak prostě vnímám. Chodím často ven, mám psa a jsem často v přírodě a vadí mi, když lidi na tu přírodu kašlou. Když třeba jdu lesem a vidím tam bordel, tak mě to úplně dokáže vytočit, že jsou lidi tak líný, že si nedokážou vzít igeliťák a tu plechovku jednoduše vzít a odnést tam, odkud ji přinesli. Kdyby to takhle dělal každej, tak je všude čisto. Jsou místa, kde to tak funguje, ale není to tak všude. Doma taky nevyhodíš vajgl na zem. Já samozřejmě nejsem svatej a taky jsem to dřív dělal, ale jde o to, že čim víc lidí si to uvědomí, tim je větší šance, že tu nebude bordel. Ten track vyloženě není od toho, aby hlásal „ukliďme lesy“, ale je to spíš message pro lidi, aby na to trochu mysleli.

Stalo se ti třeba právě v souvislosti se Zpátky na zem, že by ti někdo dal negativní feedback a řekl, že o tomhle se nerapuje?

Upřímně jsem čekal, že to přijde, ale pořád to nepřišlo. Čekám třeba, že přijde diss, že jsem něco jako Greenpeace hippík, kterej se rozhod zachránit planetu. Zatím se to ale nestalo. Naopak mi píšou lidi, že nečekali, že si zvolím takhle nezvyklý téma, ale na druhou stranu – co je nezvyklý? O tom to právě je, že všechno je barvitý a lidi na věci nahlížejí jinak a žádný téma by nemělo být nezvyklý. Všechno je to život.

Na streamu jsi zmiňoval, že na koncertech nebudeš dávat starší tracky. Spousta z nich ale patří mezi ty nejoblíbenější a pořád dobře fungujou…

Já vím, ale některý hraju už osm let a už mi trochu lezou krkem. Představ si, že něco hraješ tolik let pořád dokola. To sdělení už ani není takový. Odehraju to na jednu stranu pro lidi, protože to mají rádi, ale mně samotnýmu to už nedává takový potěšení. Spoustu těch tracků jsem nahrál v určitý životní fázi, kdy jsem to tak jednoduše měl a bylo to super a hrozně rád jsem to hrál. Teď za mnou ale chodí lidi a ptaj se: „Hele proč už nehraješ 24?“ No protože to je track o tom, že mi je 24 let a teď je mi 31. Já samozřejmě zahraju některý ty starší kousky, ale už nechci, aby to na nich bylo postavený. Chci se věnovat novýmu albu a novým věcem.

Na albu máš ale třeba Čas hulit jako bonus track.

Ten track je tam takhle schválně, protože není koncepčně součástí tý desky a tím sdělením je to úplně jinde. Deska má název Restart, má myšlenku a sdělení, který úplně nekoresponduje s tím, že je Čas hulit. Když jsem dával album dohromady, tak jsem si ale říkal, že ten track nemůžu vynechat, zároveň jsem ale věděl, že se tam jednoduše nehodí. Takže je tam jako bonusovej track, aby na jednu stranu byl součástí toho projektu, ale aby to bylo trochu odsazený. Zároveň je to takovej symbol toho, že nechci, aby lidi chodili na shows třeba jen kvůli jednomu tracku. Taky to souvisí s tim, že Grizzly dělal intro a říkal jsem si, že bude dobrý, když mi to stejnej producent současně uzavírá.

foto: Lukáš Matoušek/Red Bull Media House
foto: Lukáš Matoušek/Red Bull Media House




architektura auta basket bike cestování design fashion filmy fitness fotografie graffiti hry hudba knihy komiksy kosmetika lifestyle mma MY BODY MY HEROES MY LIFE MY SOUL osobnosti ostatní sporty pozvánky reporty rozhovory seriály skate sneakers snow soutěže technologie tetování výstavy water zdravě
Jóga-Trip - cestování a pobyty s jógou Surf-Trip - surf, jóga a aktivní dovolená Sea You House - surf&jóga ubytování na Srí Lance Banger - magazín rapu, streetu a urban kultury Yezede s.r.o. - eventová agentura Neverdie - vše, co musíš vědět oard - Designová balanční deska LV Print - tiskárna s třicetiletou tradicí Drip it – Vychutnejte si skvělou kávu kdekoli