V říjnu to budou čtyři roky od chvíle, kdy se zrodilo jedno království. To království ale není v žádné pohádce. Nachází se v centru Prahy kousek od Novoměstské radnice a mají do něj přístup nejen všechny děti, ale také jejich rodiče nebo prarodiče. V tom království je spousta hraček. A ne ledajakých. Všechny jsou české, jsou pro malé i velké a aspoň jednu z nich měl jako malý v dětském pokojíčku asi každý z nás. To království se jmenuje Hugo chodí bos a vybudovala ho Adéla Husáková Kantůrková.
Společně s obchůdkem vznikl ve stejný moment také e-shop. Do té doby jste v České republice na žádný takový obchod narazit nemohli. Na některé hračky a jejich výrobce se v Česku už téměř zapomnělo. A nebýt Adély, možná už by některé hračky nikdy světlo světa nespatřily. Ale protože zatoužila po tom, aby si její dcerka hrála s tím, co měla ona sama jako malá nejraději, a byl problém některé věci sehnat, rozhodla se této mezery na trhu využít a rozjela vlastní podnikání.
Proč Hugo chodí bos?
„Hugo vypovídá dost o mně, já sama jsem takové dospělé dítě a hledala jsem název, který by moji energii a to, jak nahlížím na svět, nějak popsal. Je to trochu dvojsmyslné. Ten název vznikl trošku jako narážka na velké značky, ale také jako sranda. Děti odjakživa běhaly bosé, a tak je tam promítnuta celková nálada dětského světa a dětství jako takové,“ vysvětluje Adéla.
Adéla ale dříve žádné podnikatelské ambice neměla. Vystudovala fotografii a při škole fotila pár zakázek. Protože chtěla být vždycky mladou maminkou a měla k tomu všechny předpoklady, včetně toho pravého muže, narodila se jí v pětadvaceti letech dcera. V době, kdy ještě studovala magistra. „Místo toho, abych naskočila do nějaké práce, jsem šla na mateřskou. Ale protože jsem začala po nějaké době cítit, že se potřebuji i sama nějak realizovat, dobíjet někde baterky a dělat zajímavé věci a cítila jsem na českém trhu nedostatek pěkných hraček pro děti a vadila mi i ekologická stránka různých hraček z Číny, kde se dá o té kvalitě mnohdy polemizovat, jsem začala pátrat po našem trhu. Zkoumala jsem, co se tady vyrábí, a najednou jsem začala narážet na jednu značku za druhou. Zároveň jsem ale také zjistila, že řada z nich zanikla, protože tady frčí celá řada světových značek. Pátrala jsem po věcech, které by byly vhodné pro moji dceru, a současně s tím jsem již vycítila podnikatelskou příležitost a říkala si, že by mě bavilo ty značky sdružovat a trošku je pozdvihnout,“ vysvětluje.
Maminky a podnikatelka
Když založila firmu a spustila e-shop, byly dceři dva roky. Bylo to náročné. Na začátku využila stavební spoření a skoro celý první rok byla v obchodě sama a někdy i s malou Žofií prodávala. Zásadní byla podpora manžela, který byl spíš takový poradce, má svoje podnikání.
„Celou dobu jsem to tajila a pak jsem pozvala na otvíračku novinářky a bloggerky a byl to takový wow efekt. Takhle jsem si to vymyslela. Nikdy jsem nečetla žádné knížky o podnikání, ale dělala jsem vždycky všechno podle toho, jak to cítím,“ říká. S tím, jak značka pomalu rostla a stávala se svébytnou, přicházeli pomalu další pomocníci. „Začala jsem s jedním brigádníkem na prodej a já začala řešit už nějaké to pozadí firmy,“ vypráví Adéla.
Jaké značky v Hugo chodí bos najdete?
„Teď máme v obchodě přes sto značek a mám schované ještě nějaké další kontakty. Zároveň se mi ozývají i nové značky, které já třeba ještě neznám, a chtějí strašně moc u nás být. Všechno, co je na e-shopu, najdete u nás skladem, nemám ráda, když někdo něco nemůže sehnat, připadá mi to jako takový podvod na lidi,“ říká Adéla.
Kromě hraček prodávají v Hugo chodí bos také oblečení a doplňky. „Chodí k nám hodně maminky, ale i tatínkové a kupují věci nejen pro děti, ale také pro sebe. Nebo jako dárky ke svatbě ze srandy, protože prodáváme třeba krasohledy nebo hlavolamy. Zákazníci jsou různých věků a dost často jsou to muži. Chlapi jsou hodně hraví, milují autíčka. A přijde třeba paní a řekne, že chce něco k šedesátinám pro svého manžela, protože měl jako malý kluk traktor na klíček, a to je hrozně hezké,“ vypráví Adéla.
Působí jako retro, ale nejsou úplně retro
„Nejdříve si člověk všimne těch věcí, co zná, ale není to tak, že by nevznikaly nové hračky. Je to tak půl napůl. Tím, že člověka asi nejvíce upoutá to, co zná, tak si asi řekne, že je to retro hračkářství. Přitom si ale dávám hodně záležet na výběru i těch nově vznikajících firem a asi bych to dál viděla na vlastních kolekcích. Vidím, co na trhu chybí, a ráda bych vymyslela vlastní hračky po dohodě s výrobcem,“ vysvětluje.
Všechny firmy, se kterými Hugo chodí bos spolupracuje, jsou ryze české. A proto se také hračkářství označuje za první a jediné stoprocentní české hračkářství v České republice. „Nemusí se to dovážet, máme přehled nad tím, co ty firmy dělají, a můžeme za nimi jet,“ říká Adéla.
Čeká je Designblok
„Zatím jsme neměli prostor cílit na zahraniční trhy, což ale v plánu do budoucna máme. Ale nebudeme odebírat ze zahraničí. Spíše bychom tam chtěli posílat naše hračky. Už je samozřejmě ale posíláme i těm, kteří si nás našli. Takže není problém, posíláme třeba do Kanady, ale zatím na to ještě nejsme ve větším množství připraveni. Kromě toho se pražské hotely naučily svým hostům náš obchod doporučovat, a tak k nám chodí i turisté,“ dodává.
„Před pár dny jsme spustili nový e-shop, který bude vyladěnější. Ale ještě ho budeme nějakou dobu vyšperkovávat, aby bylo pro návštěvníky nakupování ještě pohodlnější. Oslovilo nás také České centrum tady v Praze, které je navázáno na centra po celém světě. V rámci těchto center probíhá nyní putovní výstava s názvem Sto let české hračky a naší úlohou bude zajistit teď na podzim v Londýně prodej hraček a navazování nových kontaktů, aby se česká hračka dostala do zahraničí. Už nyní jsou české hračky v zahraničí pojem, ale chceme je ještě více podpořit. Výstava pak bude pokračovat do Tel Avivu a končí v New Yorku. Nyní již probíhá, ale problémem bylo, že se na ní nedaly věci zakoupit, a to chceme změnit. Výstava bude probíhat i v rámci Designbloku, tak se na nás můžete vyrazit podívat. Bude to pro nás premiéra, tak se na to už moc těšíme,“ uzavírá Adéla.
