Brašnářství Tlustý & spol. je pojmenované po Romanovi Tlustém. Značka vznikla v roce 2013 jako projekt dvou kamarádů – s Romanem do toho šel ještě Ivan Petrův. „Všichni mi říkali, že to nejde, že jsem blázen a nic nevím o kůži, respektive o usních, protože se tomu ani kůže neříká, a prorokovali mi totální zánik, krach a hrůzu,“ říká Ivan. Během pěti let své existence ale spolu s týmem řemeslníků sdružených v Brašnářství Tlustý a spol. dokázal všem pravý opak. Značka začala žít vlastním životem, stala se svébytnou a synonymem toho, že lze něco dokázat i s minimálním kapitálem.
Jako fénix, který vstane z popela
Roman s Ivanem se znají od mládí. Roman byl vyučený obuvník a vždy se věnoval kůži. Ivan se naopak zaměřil na studium práv a rozjel svoji vlastní IT firmu.
„Jak ten život pokračuje s nějakými peripetiemi a kotrmelci, odjel jsem po rozvodu na tři roky do Číny. Když jsem se vrátil, byl jsem tady sám a začali jsme se s Romanem zase potkávat. On byl takový svéráz, člověk z jiného století. Měl své dobré časy, ale dostal se do finančních i zdravotních problémů a měl vždycky sen, že ze sklepa vybuduje firmu. To se mu ale nikdy nepodařilo, protože dělal svou práci určitým stylem, což nemohlo fungovat. A tak se stalo, aniž by nás to kdy předtím napadlo, že jsme začali s podnikáním spolu. Já do toho vletěl, založil jsem firmu, začal ji řídit, koordinovat a najednou tu byl tým patnácti spolupracovníků. Dneska je v Brašnářství Tlustý a spol. kolem třiceti, čtyřiceti živnostníků, jednočlenných i rodinných firmiček, máme krásné nové stroje a naším heslem, kterým se neustále řídíme, je: Náš zákazník, náš pán,“ říká Petrův.
Práce pro lidi
Ačkoli může znít brašnářství jako něco nevábného, pod čímž si můžete představit nějaké opasky, třásně nebo country lidi, Brašnářství Tlustý a spol. vytvořili v Čechách samostatný trh. „Je to zajímavé, že jsme přesvědčili lidi, aby si začali kupovat věci v brašnářství. Povedlo se nám spolunastartovat vlnu, která Českou republikou posledních pět let běží. Vybudovali jsme značku jako firmu, protože bez toho by nemohla přežít. Často se stává, že značky začnou tak, že, a teď bez urážky, Máňa s Pájou ušijí pár superkreativních kabelek, s těmi pak jdou na Dyzajn market a tam se je snaží prodat. V zájmu vlastní kreativity ale pak zapomenou na to, že podnikání musí fungovat jako služba veřejnosti a musí být ziskové – proto pak po krátké době končí, protože to neutáhnou, podobně jako kdysi Roman. Soustředí se na výrobek a na to, aby bylo jejich ego poplácáno tím, že jim někdo řekne, že dělají krásné věci,“ vykládá Ivan.
„My jsme firmu vybudovali tak, abychom dali práci více lidem, abychom vybudovali pracovní místa, ale hlavně abychom měli spokojené a vracející se zákazníky, kteří o nás budou pět chválu od San Francisca po Tokyo. Zatím jsme tedy od Aše po Frýdek, ale to je stále jen prvních pět let. Před námi je spousta práce,“ vysvětluje Ivan.
Příležitost pro každého
„Dneska není problém nezaměstnanost, ale je problém, že to není obor, který je v kurzu. Kromě automobilového průmyslu podle mě moc nevyrůstají firmy v lehkém průmyslu, nebo přímo fashionu, které by měly ambice se někam dostat. Často jsou za nimi velcí investoři. Myslím si, že firmy mohou být úspěšné samy o sobě i s minimem základního kapitálu. Podívejte se třeba na kluky z Mixitu. Ti začínali úplně z nuly a teď mají 700 zaměstnanců a 150 milionů obrat. Jsou skvělí. Je to o té šikovnosti, píli, vzdělání a hlavně urputnosti,“ říká Petrův.
„Snažíme se dávat příležitost i lidem, kteří se chtějí řemeslu naučit. Zaměstnáváme třeba Petra, který sem přišel z řeznictví, další kluk byl původně truhlář. A před dvěma měsíci jsme vytvořili obchodní tým, který se skládá z kluků z výroby a pak Svena, který pochází z Offenbachu, kožedělného města. Vzal jsem nejšikovnější lidi z výroby a místo abych najmul profi markeťáky, chci obchodní tým postavit z našich lidí. Není to žádná věda. Marketing si děláme sami, na co nestačíme, najmeme experta. Máme ambice růst dál a proniknout na globální trh, nejdřív to zkusím s těmi nejšikovnějšími kluky, které tady mám. Firmu mají pod kůží a věří, že se někam dostaneme,“ vysvětluje Ivan.
Baťa jako modla
„Neříkám, že jsem nějaký velký revolucionář, ale myslím si, že toho dosáhnout lze, a ta inspirace je ve 20. letech u Tomáše Bati. Vše již bylo vymyšleno. Firma musí fungovat tak, aby byli spokojeni jak zákazníci, tak lidé ve firmě i samotná firma. Jakmile jeden z těchto článků spokojen není, nemá to dlouhého trvání,“ říká Ivan.
„Teď se nacházíme ve strašně zajímavém období. Firma je ve fázi, kdy si chceme dokázat, že máme na to se dostat do zahraničí, a byl bych strašně rád, abychom se nadále inspirovali tím Baťou, kterého se kdysi někdo zeptal, čeho by chtěl dosáhnout, a on na to odpověděl, že si neklade žádné limity – kam to půjde, tam to půjde. Svět je nekonečný a člověk si musí uvědomit, že není v žádném přátelském vztahu s ostatními firmami i zeměmi, ale v přímém konkurenčním vztahu a všichni soupeříme o přízeň a peníze zákazníka. Zároveň si myslím, že je ten koláč natolik velký, že je na něm dost místa pro všechny a každý si najde zákazníky své,“ vysvětluje.
Inspirace pro ostatní
Ivan se nebál investovat peníze, čas a energii do oboru, ve kterém mnoho lidí skončilo, a ukázal, že lze prodávat pěkné a kvalitní věci, které jsou dosažitelné, a chodí mu děkovné dopisy a e-maily od lidí, kteří to už předtím často vzdali. „Psali nám, že jsou rádi za to, co děláme, a že jsme se k tomu odvážili a že jsme je inspirovali k tomu, aby podnikat znovu začali. A z toho má člověk až husí kůži. Hrozně mě těší, že jsme tou sveřepostí a chutí se někam vyhrabat, ty lidi inspirovali. Když jsem dělal v IT, nedělali jsme práci špatně, ale nikdy jsem od nikoho nic takového neslyšel. Myslím si, že jsme šikovný národ, ale na druhé straně jsme takoví trošku přihrbení, nejsme tak draví, nemáme zdravou chuť se probít, přitom slušně, férově. To si myslím, že tady obecně chybí a lidé by si měli více věřit,“ doplňuje Ivan.
„Teď jsme v situaci, kdy se pokoušíme dostat do zahraničí. A musím říct, že to opravdu není nic jednoduchého – je to tvrdý chlebíček. Zahraniční trh na nikoho nečeká, to je jiná liga. Trh je sice obrovský, ale je to rozjetý vlak a zajistit, aby lidé kupovali naše věci a znali je, a ještě přes sociální sítě, je oříšek. Teď hrajeme o to, jestli to dokážeme jako ten Baťa, ale za pomocí úplně jiných nástrojů. Nemáme kapitál, ani know how ani super šikovné lidi, kteří už by přesně věděli, jak na to. Po tom, co jsme se naučili technologii výroby, teď přichází na řadu druhá meta, a tou je technologie prodeje a technologie průniku na zahraniční trh. Chci, aby tyhle věci stály vedle sebe, protože si myslím, že firma, která nemá vlastní silný prodej, se dříve nebo později dostane do momentu, kdy se stane otrokem firem, které to umí,“ doplňuje Petrův.
Co si v brašnářství můžete pořídit?
Ačkoli se zaměřují více na muže, kteří si zde mohou nechat ušít na míru krásné kožené opasky, peněženky, brašny, aktovky, pouzdra, diáře nebo cestovní tašky, myslí i na dámy. V dámské kolekci najdete propracované náramky, kabelky nebo třeba psaníčka či cestovní tašku.
Na všechny produkty poskytují doživotní záruku, takže když se vám cokoli rozbije, bezplatně kousek opraví. Zúčastnit se můžete také speciálních workshopů, kde se například naučíte vyrobit si vlastní opasek nebo si pod vedením módní designérky Moniky Lepschy sestavit svou vlastní MONI stavebnici.
