Po skoro padesáti letech od chvíle, kdy se v ulicích New Yorku začaly objevovat první tagy, by graffiti s přehledem mohlo být etablovaným uměleckým směrem – ovšem za předpokladu, že by o to jeho tvůrci stáli. Debata s ohraným titulem Umění, nebo vandalismus? se vede dlouho a s každou novou generací aktivních writers se posouvá, nicméně nadále platí, že základ graffiti je v ilegálním šíření svého nickname a crew, a tím pádem je se světem konvenčního (a komerčního) umění ve větším měřítku neslučitelný.
Stejně jako všude po světě, i v Česku existují jednotlivci, kteří dále hledají cestu na hranici writingu a výtvarných umění či designu nebo zkušenosti získané dlouholetou graffiti kariérou promítají do svých uměleckých děl. Jen letos dva z předních českých postgraffiti artists měli sólové výstavy v etablovaných pražských galeriích: Jan Kaláb v Trafo galerii a Michal Škapa ve Vile Pellé.
V posledních letech se česká postgraffiti výtvarná scéna sešla na výjimečných výstavách Městem posedlí (2012) nebo Views (2015), kde ji doplnily evropské i zámořské ikony jako Brad Downey, Horfe nebo Diamonds Crew. V tomhle a dvou dalších článcích najdete pár základních jmen, která se vyplatí sledovat, pokud vás baví graffs v kombinaci se současným uměním.
Jan Kaláb aka Cakes aka Point
Pionýr posouvání písmen do streeartu a první český writer, známější i širšímu publiku mimo graffs bublinu. Proslavil se nejprve 3D objekty složenými z písmen POINT, jinak se věnuje abstraktní malbě na plátna i zdi, vycházející z geometrických tvarů.
Spolu s dalšími (níže jmenovanými) reprezentoval Česko na EXPO 2010. Mimo ČR vystavoval a maloval zdi v Británii, New Yorku, nebo třeba Kolumbii.
Michal Škapa aka Tron
Spolu s Kalábem člen legendární DSK crew. Svoje piecy obohacuje o charactery a prvky ilustrace, vytvořil mimo jiné postavu Mr. Spray. Dále vytváří malby a instalace, kde střídá ilustrativní zpodobnění města a civilizace s expresivní kaligrafií, typicky využívající volné stékání barvy.
Tahle osobitá verze taggingu ovlivněná brazilským fenoménem pichação se stala jeho poznávacím znamením. Kromě toho spoluzaložil sítotiskovou tiskárnu Analog Bros, graficky upravuje plakáty nebo obaly desek.
Matěj Olmer aka Bior
Jedna z klíčových postav utvářejících stylovou stránku graffiti v Praze po celou dobu aktivního writingu. Sotva náhodou, že také pod značkou DSK…
Biorovy progresivní pieces ovlivňovaly zbytek scény od devadesátých let prakticky dodnes – zůstal jako snad poslední činný zástupce nejstarších generací. Kromě výjimečného graffiti na hranici abstrakce také vytváří abstraktní chaotické malby na plátna, často kombinované s koláží a autorskými básněmi.
Jakub Uksa aka Obic
Obic je typ umělce, který si našel osobitý výtvarný jazyk a tím pádem je jeho práce na ulici nebo v galerii rozeznatelná na první pohled. Postupně redukoval písmena svého graffiti až na minimalistické, geometrické formy malované na zeď válečkem, často jen v kombinaci červená-bílá.
Většina jeho pláten a murálů je definovaná pravými úhly a jednotnou silou linie, někdy připomíná labyrint, jindy oldschoolového hada na mobilu. Monumentalita geometrických, robustních a přitom jednoduchých forem je často podtržena obřími rozměry práce nebo iluzí 3D. Mimo jiné je autorem nové světelné dekorace v Roxy.
Alex Dowis
Zástupce lidovějšího spektra výtvarného umění, kam může vést dřív velmi silný důraz na formu a řemeslo se sprejem. Dowis se věnuje klasickým malbám na zdi, ale taky netradičním módním technikám speed paintingu, light-artu nebo sand-artu.
S těmito disciplínami předvádí živá vystoupení, workshopy a exhibice a dostal se mimo jiné na druhé místo v soutěži Československo hledá talent 2012. Kromě toho se věnuje scénografii, reklamním kampaním, ale také animaci: například pro MS v hokeji v Praze znovu oživil legendární postavy Boba a Bobka Vladimíra Jiránka.
