Jméno Philip T.B.C. jsme na webu už zmiňovali. Naposledy to bylo v souvislosti s představením projektu Indian Beatology, jehož součástí byla daleká cesta do Indie, kde tento český DJ sbíral inspirace, zvuky a všechny možné stopy pro nahrání stejnojmenného alba. Více se dočtete zde.
Jak už asi víte, součástí toho všeho bylo i natáčení dokumentární série, která vyšla na webu Red Bull. Jde o skvělý pohled do zákulisí podle nás jednoho z nejzajímavějších hudebních počinů tuzemské scény, který se sice s velkou pravděpodobností neumístí na top příčkách pomyslného žebříčku popularity, ale přidaná hodnota, jakou Indian Beatology oplývá, nikdy nezmizí.
Sám Philip T.B.C. nám odpověděl na několik otázek týkajících se nahrávání v jedné z nejpřelidněnějších zemí světa.
__
Proč jste si pro tvorbu projektu vybrali zrovna Indii? Je na ní něco zvláštního, co v jiných částech světa nenajdeme?
Indie je ztělesněním slova bizár, takže kam jinam jet točit desku a dokument než tam. Já jsem měl ten projekt v hlavě šest let, od mojí poslední návštěvy Indie a tak nějak podvědomě jsem věděl, že se sem ještě někdy vrátím. Indie je vlastně tak velká, ze tam najdeš všechno, od krásný přírody, Himalájí, oceánu, přes psychedelický zážitky až po meditace nebo nejnovější technologie. Je to tam prostě hroznej šrumec, hlavně ty města.
Jak reagovali místní lidé, když jsi je náhodně oslovil na ulici kvůli nějakému zvuku?
Většinou reagovali pobaveně nebo udiveně a skoro vždy se ptali odkud jsme a co tam děláme. „Which country you belong, my friend?“ Nikdy se mi nestalo, že by se mi snažil někdo něco zakázat nahrát nebo projevil nějaký negativní reakce.
Jak jsou na tom vůbec Indové s hudbou? Mají nějaký kontakt se „západní muzikou“?
1,3 miliardy lidí, tam najdete fakt úplně všechno. Samozřejmě hudba je zde silně provázaná s náboženstvím. Je zde i spousta elektroniky, která se ale soustředí hlavně do mega měst jako Mumbai, Kalkata a Bangalore. A samozřejmě spousta popu a Bollywood music.
Narazil jsi během své cesty na někoho, kdo tě opravdu oslovil nějakou těžko představitelnou, nevšední činností, kterou vykonává?
Za celou dobu, co jezdím do Asie, jsem tam už viděl pěknou spoustu haluzí. Pamatuju si třeba týpka v New Delhi, kterej mi na ulici nabízel, že mi vyčistí uši, a že je v tom fakt super dobrej, a začal mi ukazovat zápisník, kde měl od jednotlivých lidí/turistů napsáno, jak to bylo super. Tak to jsem nedal, ale v Kambodži jsem sežral tarantuli.
Jaký je tvůj nejlepší a nejhorší zážitek z Indie?
Tak to těžko vybrat jen jeden. Rozhodně všechny treky do Himalájí, co jsem podniknul, byly nezapomenutelný a hrozně silný zážitky, to bych mohl dělat každej den. A špatnej zážitek? Tak za ty léta proběhla spousta turistických ojebů, který tě vždycky naserou, ale tak většinou je to o tom, že si koupíš něco předraženýho, což není zas takovej průser. Nic zásadního, co by mě odradilo od další návštěvy Indie se mi nikdy nestalo. V Indii prostě musíš být připravenej na všechno, třeba na tele v autobuse, se kterým musíš tři hodiny sdílet uličku.
foto: Martin Chocholouš
