Ačkoliv to zní neuvěřitelně, Hobit od Johna Ronalda Reuela Tolkiena už je mezi námi více než 80 let. Od roku 1937, kdy v Anglii vyšlo jeho první vydání, stihl dělat průvodce životem mnoha generacím a řadí se mezi nejoblíbenější knihy vůbec. Může za to její zvláštní vlastnost bavit čtenáře všech věkových kategorií.
A právě takováto díla je potřeba oblékat do stále nových kabátů, dávat jim nové podoby a „aktualizovat“ je pro dnešní dobu. A že to vyžaduje velkou míru zodpovědnosti a respektu k původní předloze, se dobře ukázalo na značně kritickém přijetí filmové trilogie (2012-2014) režiséra Petera Jacksona.
Jeden autor – jedna kapitola
Na tento navýsost náročný a zároveň čestný úkol se odhodlali studenti ateliéru Ilustrace a Grafiky na pražské Vysoké škole uměleckoprůmyslové, známé jako UMPRUM. Pod vedením Juraje Horvátha se poslední dva semestry věnovali novému ilustrování a úpravě Hobita, a to v netradičním formátu: každý ze studentů, včetně zahraničních stážistů, dostal na starost jednu kapitolu. Během zimního semestru tak pracovali na výtvarném zpracování zhruba dvacetistránkového sešitku, v semestru letním pak bylo jejich úkolem navrhnout souboru kapitol obálku a knihařsky zpracovat výsledný svazek.
Plody jejich práce byly k vidění na výstavě klauzurních prací, která se pod názvem Artsemestr koná na konci každého semestru. Na stole v centru místnosti leželo 19 skvostných výtisků – každý s originální obálkou, vevnitř všechny stejné, na listování k nim přiložené bílé rukavičky, aby vynikla takřka posvátnost artefaktu, na němž se kromě geniálního spisovatele podílelo 19 mladých ilustrátorů. Jak to dopadlo, se můžete podívat v galerii.
Šalamounova tradice
Celá akce má ještě jeden rozměr: Hobit poprvé česky vyšel v roce 1979, ilustrace do něj tehdy dělal Jiří Šalamoun. Tento ilustrátor, ve svém oboru u nás legendární, je mimo jiné autorem večerníčků Maxipes Fík nebo Kroniky Pickwikova klubu či Tracyho tygra. Za svůj celoživotní přínos byl letos ve svých čtyřiaosmdesáti letech uveden do síně slávy českých ilustrátorů na předávání cen Czech Grand Design. A co je nejdůležitější, mezi lety 1990 a 2002 vedl na UMPRUM týž ateliér ilustrace, v jakém nejnovější úprava vznikla, a jeho vliv je dodnes ve výstupech viditelný.
Jeho pojetí Hobita bylo v období vrcholící normalizace velmi netradiční – ilustroval knížku kresbami připomínající dětské, v pestré barevnosti, z nichž doslova čiší láska k zpracovávanému materiálu. A to i přesto, že si dovolil i několik odstupů od striktního držení se předlohy – například Hobitín v jeho podání vypadá jako sídliště bytovek a jeho okna jsou hranatá. Za mírný podraz na čtenářích se dá označit i to, že na první stránce je ilustrace rakve, na níž je napsáno Thorin Pavéza, což je dosti ukázkový spoiler. Nic z toho však neubírá knize na skvělosti i dnes, kdy se fantasy stalo kulturním mainstreamem a jeho podoba je značně ovlivněná hollywoodskými blockbustery.
Jak Hobita sehnat?
I proto je dobře, že se do zpracování pustil právě ateliér AI+G, jehož práce je velkofilmovým klišé vzdálená na hony, a naopak v sobě nese nejlepší tradici české dětské ilustrace. Jediná otázka zbývá nezodpovězena: může si zájemce nákladnou knížku koupit?
Na klauzurní výstavě byly ručně šité exempláře pochopitelně neprodejné, můžeme však doufat, že se to časem změní – jednotlivé kapitoly, neprodejné ještě minulý semestr, si návštěvníci mohli na místě koupit po stokoruně. Držme si tedy palce! Tvorbu ateliéru včetně případných zmínkách o prodeji čehokoliv můžete sledovat na Instagramu @ilustraceumprum nebo na facebookové stránce /atelierilustrace.
