Sport s příchutí soli na těch nejfantastičtějších vlnách a za těch nejlepších podmínek. Tak by se dalo charakterizovat surfování na Havaji. Jak jistě víte, toto místo je jeho kolébkou. A není proto až takovou náhodou, že právě tady vznikla unikátní výstava s názvem Mai Kinohi Mai, která historii milovníků surfových prken a moře mapuje. Kam se na ni můžete vyrazit podívat a do kdy bude k vidění?
Surfování je kultura, umění, věda i způsob života
Místní surfing přijali jako své náboženství i součást mytologie. Je vám proto jasné, že historii toho, čeho si obyvatelé Havaje tolik váží, věnují patřičnou pozornost. Do jedinečného výzkumu se tak pustila řada sběratelů, Biskupské muzeum a místní komunita surfařů a jejich společné úsilí dalo vzniknout výstavě, která nemá obdoby. Nejen, že mapuje minulost a kulturní vývoj surfování, ale věnuje se také současným trendům a technologiím, díky kterým je tento sport dnes mezinárodním fenoménem.
Jestli jste blázni do surfování, pak můžete spojit příjemné s užitečným a při své cestě za hledáním těch nejlepších vln se na chvilku zastavit v hlavním městě Honolulu a zajít se na výstavu podívat. K vidění bude ve zmíněném Biskupském muzeu, a to až do 3. května 2020. Proč ale mapuje jen posledních dvě stě let, když je jeho historie mnohem delší?
Na prvních surfech jezdili už staří Polynésané
Surfing byl nejrozšířenějším polynéským sportem již na konci Velkého stěhování národů před čtyřmi tisíci lety. Nejdříve si na prvních provizorních prknech hrály děti, a to bez ohledu na pohlaví. Hlavním centrem byly Havajské ostrovy, místo s teplými oceánskými vodami a hojnými vlnami. A západní obyvatelstvo se s tímto sportem, kterému místní věnovali mnoho jeskynních kreseb, básní i modliteb, setkalo až díky mořeplavci Jamesi Cookovi koncem 18. století, kdy Havajské ostrovy objevil.
Dlouho potom byl ještě pouze havajským sportem, což se ale změnilo před první světovou válkou, kdy se dostal do Kalifornie. Největší boom pak přišel v 60. letech, kdy se stal surfing módou i životním stylem a rozšířil se snad do všech koutů světa. Mezi nejlepší destinace, kam tak můžete za surfem vyrazit, patří také Nový Zéland, Rapa Nui neboli Velikonoční ostrovy, Nová Guinea, Indonésie, Srí Lanka a snad všechny pláže Atlantiku – hlavně v Portugalsku a Francii.
Z vzácných exponátů vás bude přecházet zrak
Proto se věnuje výstava zejména posledním dvěma stům let, kdy došlo k rozšíření povědomí o surfingu a k jeho popularizaci. V galerii najdete největší sbírku vzácných surfových prken včetně údajně prý nejstaršího dochovaného. K vidění jsou ale i další vzácná prkna, na kterých jezdily opravdové legendy, jako byl vévoda Kahanamoku a největší ženská legenda tohoto sportu Rell Sunn, které se přezdívalo Královna Mākaha.
V galerii na vás čeká také obrovská místnost lemovaná promítacími plátky, která vám umožní ponořit se do počátků dvacátého století. Jsou tak realistická, že budete mít pocit, jako byste jezdili na prkně už v místnosti galerie. A pokud to pro vás nebude pořád dost, můžete si projet vlny na Surf-O-Latoru nebo navštívit dílnu Pohaku Stone a podívat se, jak probíhá tradiční výroba prken.
