Marko. Pod rukama tohohle liteňského producenta prošlo dost zásadních hitů a i přesto o něm ví poměrně málo lidí. Jestli v současnosti na něčem maká, jak vidí scénu a nebo co mimo jiné poslouchá, jsme se ho zeptali v našem rozhovoru. Pokud vás zajímá, jak autor desky Velmi nebezpečné známosti odpovídal, nepřestávejte číst dál.
•
* „Číslo jedna je Marko, Marko..“ – tuhle hlášku propálil na svém debutovém albu Hugo Toxxx, v jednom z jeho (dle mého názoru) nejtvrdších tracků vůbec. Jak vlastně dnes vzpomínáš na tuhle dobu?
Vzpomínám samozřejmě dobře. Já osobně jsem byl nabitej energií na beaty (myslim tim dělání) a vůbec v centru dění s blízkejma, takže v pořádku… No a dělat s lidma, s kterejma seš na stejný vlně je radost viď. Takže maximum spokojenosti.
* S Hackerem jste si podle mě skvěle sedli a kromě zmiňovaný bomby Číslo Jedna, ses na jeho Roku Psa podílel ještě třikrát. Dále společný kolabo s Kool Keithem, nebo RSK s Gyzmem, to všechno jsou dnes naprosto kultovní hymny. Poslechneš si někoho na naší rap scéně i dnes, s odstupem času?
No tak upřímně, já to nesleduju. Mám tady v sousedství homieho, kterej chodí ke mně na kávičky pod pergolu a ten to samozřejmě sleduje nonstop. Takže přijde a hned mi to nakládá z telefonu, tak co mám říct… Ma men Wich – kvalitní člověk zevnitř, a o jeho hudbě nemusim mluvit. Zbytek je jasnej, Hugo, Láva, Orion, Cole mě uspokojil velmi (styl Peperiii). Hugovu smečku moc neznám… Možná sem se zastavil v roce 2008… Hlavně je to neznalost scény asi, ale když by mě něco zaujalo, tak bych to měl uložený v hlavě.
Musim to naposlechnout a pak ti to povim. K Hekrovi, tak s Hugem se známe dobře – víme, co od sebe čekat, takže pak už neni takovej problém udělat beat pro někoho na tělo. To se pak dělá dobře. A kultovní hymny… Já díky.
* Tvůj rukopis se vžil do uší a mozků velké části rapových fanoušků i přesto, že jsi vydal pouze jedno producentské album a podílel se po skromnu na několika dalších. Čím myslíš, že to? Tenkrát tě vlastně „objevil“ Orion, že jo?
Tak to by nám měli říct lidi, kterejm se to líbí. Jediný, co by v tom mohlo mít zásadní roli je, že sem rap poslouchal od roku ’92 a mám i sbírku CDs z tý doby, co sme pro to jezdili do Německa. A když sem makal ve Státech, tak sem velmi doplnil CDs… To byl rok ’98, ale poslouchali sme většinou West Coast a přeci jenom léta poslouchání muziky v tobě musej něco zanechat. Tak to mi taky dost pomohlo, aniž bych nad tim přemýšlel… A taky možná něčim trochu jinym zrovna v tu dobu… Ale dlouhou dobu sem se hledal v těch beatech. Dlouho mi to trvalo, než sem v uvozovkách byl relativně spokojenej, že je to to ok, co si myslim.
No jinak začátky v hudbě, většinu mi ukázal, poradil a pomoh Wich, přítel můj. Ten mě taky seznámil s Orionem, a tam po pár letech, co sme byli poblíž sebe… on věděl, že zkoušim doma dělat na beatech, tak se mě zeptal, jestli bych nezkusil udělat RMX (Dokument Orionek). Pro mě samozřejmě pocta, a tak to bylo.
* Pro mě osobně je to skvělý cit, výběr zvuků a tvrdost, která je vždy poznat na míle daleko. Taky špína. Hodně producentů svůj rukopis nemá…
Díky, že to takhle vnímáš. To je pro mě ta podstata tý věci, ta odměna, když tohle slyšim. No, s tim rukopisem co říct, podle mě prostě záleží na tom, kolik do toho investuješ ty sám osobně. Proč to děláš vnitřně a tak dále. Jak to asi každej pojme… ale zase já sem ten poslední, kdo může něco povídat. Já nic neudělal pět let, ale i tak to tak vidim.
* Od doby Lavorova alba Gyzmo se po tobě téměř slehla zem. Co v současnosti děláš?
Momentálně mě nejvíc zaměstnává roční synáček. Ten mi dává veškerou sílu. Žena má a zbytek rodiny. Pracovně se věnuju a zároveň se učim pracovat na stromech, a vlastně veškerá moje pracovní činnost se točí kolem rostlin a stromů.
No a teď přijde zimní období, stromy půjdou spát a já se budu moct věnovat ve větší míře muzice. Tak uvidim, co ze mě vyleze na světlo denní.
* Ve stáji Bigg Boss jsi zapsán v dějinách jako jeden z členů. Považuješ se tak stále?
Hele nepovažuju. V dobrym slova smyslu…
* Je naděje, že se ještě v budoucnu dočkáme tvé desky, nebo alespoň nějakých spoluprací?
Příteli, o mojí desce zatim neuvažuju. V první řadě musim připravit nějaký beaty. Samozřejmě spolupráce nějaká bude – bez tý by to nešlo. Zatim nic konkrétního, ale určitě udělám něco. Brzy dám vědět, dozvíš se to mezi prvníma…
* Přece jenom, hodně lidí včetně mě, by si to víc než přálo…
Co na to říct, děkuju. Tohle sou pro mě jedny ze zásadních věcí, který mi dávaj sílu a podporujou mě pro to, abych to dělal. Jasně, že s tim, že tě to baví. Takže díky a určitě něco brzo připravim pro vás.
* Spolupracoval jsi i s polskými sousedy a 2 tvoje produkce se objevily například na albu Sokol Pono – TPWC. Moc českých producentů do zahraničí výrazně neexpanduje…
Je to tak, že se Sokolem sme ze poznali přes Oriona. Byli jsme v kontaktu, nějaký noce strávený pospolu a když dělali album s Ponem, tak sme se sešli, já předal beaty a vybrali i věci ode mě. Takže zase to bylo z tý přátelský strany, že sme se znali…
Asi je hodně producentů i beatů, pak už nemluvim o kvalitě, no a dost záleží na vkusu každýho.
* Co jede aktuálně ve tvém playlistu hudby? Ať už styl, nebo konkrétní desky…
U mě ať už je to folk, devadesátý léta, ve sbírce vinylů nacházim neuvěřitelný pecky až teď, postupem času. Předtim jsem z nich jen samploval a teď je postupně poslouchám. Pop, rap v minimu – tam mě baví spíš ta výroba toho produktu, ale nemám žádný mantinely. Řídim se vnitřkem, a co mi tam zůstane tak to tam je, ať je to cokoliv. No a pak to ventiluju těma beatama ven ze sebe. Z toho všeho potom čerpám.
* Pokud chceš vyslat pozdravy, shout-outs nebo vzkaz na závěr, učiň tak právě teď. Já ti mockrát děkuju za rozhovor a za tvůj čas. Ať se daří!
Tak já v první řadě díky vám za váš zájem o mojí muziku, potažmo o mě jako producenta. Zdravim všechny a ať se vám daří.
•
