Co má společného český secesní malíř s japonským komiksem? Víc, než by se mohlo zdát! Ukazuje to monumentální výstava, která od července 2019 do listopadu 2020 procestuje Japonsko.
Původem český secesní malíř a grafik Alfons Mucha (1860-1939) svým nezaměnitelným výrazem definoval celou éru – a nejen tu. Když se koncem 19. století proslavil spoluprací se Sarah Bernhardt a stal se průkopníkem nového vizuálního stylu, málokdo mohl tušit, že Muchova umění bude ještě 80 let po jeho smrti všude plno. Celou šíři jeho vlivu na umělce posledních více než sta let ukazuje rozsáhlá putovní výstava s názvem TIMELESS MUCHA: MUCHA TO MANGA – THE MAGIC OF LINE.
Mezinárodní hvězda
Výstava, pořádaná organizací Mucha Foundation, je mimořádně zajímavá svým pojetím. Návštěvníci uvidí řadu Muchových děl, od velmi raných výtvorů přes grafiky z jeho mládí po nejslavnější plakáty, které z něj udělaly mezinárodní hvězdu, ale také zcela jedinečné spektrum prací umělců celého uplynulého století, v nichž je patrný Muchův vliv.
Kulturní výměna mezi českým a japonským výtvarným uměním probíhá a neustále se rozvíjí už od otevření Japonska západnímu světu v roce 1853 – Mucha sám se inspiroval plochami a květinovými motivy tradičního japonského umění, ovlivnil tím západní secesní styl, a ten se potom odrazil zpět do Japonska.
Vedle sebe se tak ocitají japonské ilustrace z období Meidži (konce 19. a začátku 20. století), kde už je patrná osobitá interpretace Muchova vidění, a mnohem pozdější projevy – Muchu pro sebe znovuobjevili například autoři vizuálního stylu psychedelických rockových kapel 60. a 70. let 20. století. Celkem 250 děl mapuje vývoj rozmanitých muchovských interpretací od konce 19. století dodnes.
Mucha v Japonsku žije dodnes
Asi neexistují univerzálnější symboly moderní japonské kultury než manga a anime (realita je ovšem mnohem pestřejší; mnohovrstevnatou vizuální kulturu současného Japonska skvěle představuje publikace Planeta Nippon, kterou pro Nakladatelství CREW připravila trojice předních expertů Anna Křivánková, Antonín Tesař a Karel Veselý). Málokdo si tyto výsostně japonské formy umění spojí s českým secesním výtvarníkem, autorem slavných plakátů, které dodnes plní pražské i pařížské stánky s pohlednicemi, nebo ohromující Slovanské epopeje.
Asi nejzajímavější a z naší perspektivy nejpřekvapivější souvislostí, kterou výstava ukazuje, je proto Muchův mnoho desetiletí trvající vliv na celé generace tvůrců japonských komiksů. Ti se jím inspirují už od 70. let minulého století, a jak je patrné z čerstvě otevřené výstavy, Mucha v Japonsku žije dodnes.
Od července do konce září tohoto roku je výstava k vidění ve slavném kulturním centru Bunkamura v Tokiu. Odtud se postupně přesune do Kjóta a dalších měst. Turné skončí ve městě Macumoto nedaleko Nagana.
