Už je to 23 let, kdy světlo světa spatřil první díl legendární střílečky DOOM, a 12 let od posledního dílu DOOM 3. Už se zdálo, jako by se DOOM neměl nikdy nevrátit. Naštěstí je všechno jinak a v roce 2016 se hráči dočkali úplně nového dílu. Nový DOOM měl za cíl oprášit jméno a začít od znovu, tím, že uspokojí veterány i nováčky, kteří nikdy nehráli předchozí díly. Vývojáři ze studia id Software to neměli vůbec jednoduché. Jak se s tím nakonec vypořádali?
Nový DOOM je střílečka doslova a do písmene. Jde o neustálou akci, kdy ani na minutu není možnost odložit zbraň či nedávat pozor. Chvíle nesoustředění a vyskočí na vás pekelné monstrum, které vydává děsivé zvuky a snaží se vás roztrhat na kusy masa. Při prvním spuštění si lze všimnout, že DOOM nabízí tři herní režimy (Kampaň, Multiplayer a Snapmap) a každý režim dokáže zabavit na desítky, ne-li stovky hodin.
Na začátku kampaně se dozvíte podstatné informace, a pak už jen během hry obměňujete arzenál zbraní a vylepšujete svou postavu. Hra je rozdělená do několika kapitol, v každé jste pak vpuštěni do velkých či menších arén, v nichž se za vámi zavřou dveře a dál se dostanete až po vystřílení všemožných monster. I když to zní hodně stereotypně, realita působí mnohem zábavněji. Každá větší přestřelka je oddělena checkpointem, tak tolik nevadí, když náhodou umřete. Upřímně, sám jsem jeden souboj dokončil asi až na pátý pokus. Na každý boj se hodí trošku jiná taktika a důležitý je i výběr zbraně, kterou někdy během boje několikrát vystřídáte podle monstra, které se na vás právě řítí. Ale postupným hraním se více a více učíte a hra se vám za to odměňuje mimořádně lákavou formou soubojů. Radost mi udělalo, že během hry na vás například ze tmy nevyskočí monstrum, aby jste se vylekal k smrti. Mapy jsou poměrně rozlehlé a často vás překvapí, že se budete muset k nějakému cíli proskákat přes různé překážky. Hra také nabízí spoustu tajných míst a je potřeba se občas vracet, prozkoumávat nebo objevovat.
Důležitým faktorem celé hry je rychlost. Kdo nebude mrštný a nepřizpůsobí se tempu hry, bude akorát do nekonečna umírat a hra ho přestane bavit. Velmi mile mě překvapil soundtrack hry. Když při soubojích hraje metal, působí to naprosto epicky a vás to ještě více vtáhne to děje. Často jsou FPS hry kritizovány z důvodu, že se špatně ovládají na gamepadu, ale to u DOOMa neplatí. Po pár přestřelkách se do toho každý dostane a pak to lítá hlava nehlava. Zajímavé jsou také tzv. glory kills, které můžou zmírnit rychlé tempo hry tak, abyste si uprostřed souboje na vteřinku vydechnuli. Jednoduše řečeno to znamená, že když nepřítele dostatečně zraníte, začne problikávat a vám se naskytne možnost přijít k němu blíž a zmačknutím jednoho tlačítka mu zasadit finální ránu, po níž z něj vypadne o několik dílků energie navíc, než při běžné smrti. Čím obtížnější úroveň kampaně hrajete, tím méně se doplňují životy, proto jsou glory kills nutností. Je to velmi zábavné, a jako třešnička na dortu jsou epické animace, u kterých stříká krev a z nepřátelských monster udělají hromádku masa. Celkově hra po grafické stránce působí perfektně a to nemluvím o hratelnosti. Ta předčila všechna moje očekávaní. Démonický nádech a na každém rohu těla v nejrůznějším stádiu rozkladu vypadají přesně tak, jak si každý fanoušek DOOMu představuje. Velký výběr zbraní, které jsou precizně zpracované a jdou všemožně upravovat a vylepšovat, přidají hře ještě větší jiskru.
Jak už bylo řečeno, součástí hry je také plnohodnotný multiplayer a editor úrovní (Snapmap). Multiplayer v novém DOOMu byl pro mě bohužel mírným zklamáním. Krom klasického Team Deatchmatch režimu nabízí ještě spoustu jiných módu, kde musíte plnit různé úkoly, abyste mohli vyhrát. Bohužel se mi často stávalo, že místo plnění úkolu mě hra pohltila ve smyslu zabíjení hlava nehlava a úkoly mi nějak unikaly. Naopak hodně mě zaujalo, že před každým zápasem můžete své postavě změnit zbraně, bonusy nebo démona, do kterého se můžete proměnit po sebrání runy, která se objeví v náhodný čas, na náhodném místě na mapě. Dokonce jde upravovat i vzhled, jako například barva, skin brnění, helmy a podobně. V celkovém součtu hodnotím multiplayer i přes nedostatky spíše kladně a věřím, že komunita v něm najde zalíbení.
Poslední herní režim Snapmap je editor úrovní, kde můžete skládat nebo hrát mapy vytvořené komunitou. Funguje to poměrně dobře, ale že by v tom každý dokázal vytvořit skvělou singleplayer nebo multiplayer mapu, to ne. Je to určené spíše pro šikovné a kreativní jedince. Společnost Bethesda dala k dispozici kvalitní nástroje, aby se v nich dalo vytvořit něco dobrého. První výtvory už si můžeme zahrát nyní, ale určitě to chce čas než přijde něco geniálního. Na závěr děkujeme společnosti CENEGA za poskytnutí PS4 verze hry pro recenzi.
