Dlouho promyšlená kampaň dánského režiséra Larse von Triera k jeho zatím poslednímu filmu Nymfomanka splnila své, dalo by se říct, že snímek vlastně sama prodala. Sály tuzemských kin se i několik dní po premiéře stále zaplňují a nejeden zvídavý filmový gurmán je natěšen na to, co si pro nás režisér vlastně připravil. Pokud čekáte porno, nemáte v sále co dělat – milujete předchozí Trierovy počiny? Zamlouvejte lístek, máme zde totiž další film lehce charakterizovatelný jedním slovem – skvost.
Na film se nás z počátku kromě skvělých plakátů, trailerů, upoutávek, atd, snaží také navnadit některé výroky z úst samotných hlavních představitelů. Shia La Beouf se nechal slyšet, že byl režisérem donucen ke skutečnému sexu před kamerou, podle jeho slov nebylo ve filmu nic nahráno. Omyl, herci se ve snímku objevují nazí pouze od pasu nahoru a veškeré scény, jenž se týkaly sexu, byly natočeny dubléry. Ale komu to vadí? Záběry se poté pomocí digitální technologie daly dohromady a díky tomu tu zde máme velmi reálné dílo, které potěší každého náročného diváka.
Začátek Nymfomanky v našich kinech provází titulek hovořící o cenzuře a zkrácení díla, nicméně o nic ochuzeni rozhodně nebudete. Pouze to má ten následek, že si na druhou část budete muset jednoduše pár dní počkat a to věřím, že valná většina z vás uvítá, protože bezmála pět hodin je opravdu hodně. První část Nymfomanky nás seznamuje s mladou dívkou jménem Joe (tu představuje Charlotte Gainsbourg, s níž jste se mohli už několikrát v režiséra filmech setkat, její mladší já poté hraje skvělá Stay Martin), která již od útlého věku objevuje kouzlo své vagíny. Bezstarostně ji využívá každým dnem a svůj bohatě sexuální život vypráví v několika kapitolách staršímu muži (Seligman – Stellan Skarsgård), který ji v začátku filmu za zvuků Fuehre Mich od Rammstein najde pomlácenou ležet uprostřed tmavého dvorku.
Nečekejte nějakou velkou lásku, užívejte si skvělou filmařinu a příběh, jenž je doplněný mezi jednotlivými kapitolami o rozmluvy se Seligmanem. Ten velice rád přirovnává příhody dívky k muškaření, to vám bude ve snímku i několikrát předvedeno. Jestli to podle vás nesouvisí úzce se sexuální tématikou? No a co, v tomto skvostném díle ano. Rozhovory se také stáčejí k Bachově symfonii nebo například ke hře na varhany. Mimo to najdete ve filmu také mnoho prostřihů, nákresů a různých koláží, dokreslujících už tak skvělou atmosféru.
Nebudu vám zde o tomhle nekompromisním projektu jednoho z nejlepších režisérů (pro mě rozhodně) této doby prozrazovat více, každý by si měl udělat obrázek svůj. Dodám jen, že film, který se na první pohled může zdát vtipný, je i přesto velmi vážný a dramatický. A skvělý. Bohužel jsem ještě nemohl vidět druhou část, její premiéra je v našich kinech stanovena na zítřejší den, po shlédnutí budu v tomto článku pokračovat..
