NiOh je další hrou, jejíž vývoj trval více než dekádu. První zmínky se datují na rok 2004, kdy měla být hra vytvářena na motivy scénáře Akiry Kurosawy. Po několika odkladech a změnách se vývoje ujalo vývojářské herní studio Team Ninja. To vývoj převzalo v roce 2012 a během čtyř let vyladilo hru k obrazu, se kterým byli spokojeni a jenž nám v dnešních dnech prezentují.
Team Ninja nelze označit za úplně neznáme studio. Určitě znáte jejich předešlou herní sérii Ninja Gaiden, která u hráčů sklidila nemalý úspěch. A nejen proto bylo dokončení herní pecky NiOh svěřeno právě jim. Hra vychází příští týden ve středu pod záštitou Sony (tímto společnostni děkujeme za dodání kopie hry pro recenzi) jako další exkluzivní hra pro Playstation 4.
Hned ze začátku naší recenze je potřeba podotknout, že NiOh rozhodně není hrou pro každého. Ne nadarmo se nejčastěji používá srovnání se sérií Dark Souls. Vývojáři ze studia Team Ninja uplatnili své zkušenosti právě ze série Ninja Gaiden, která také nebyla procházkou růžovou zahradou. A právě proto se budete muset připravit, že ve hře díky její obtížnosti strávíte desítky hodin, čili pokud se u her příliš nervujete, raději bych vám doporučil zvolit jiný titul.
Děj se odehrává v Japonsku ve smyšleném období Sengoku, které se odehrávalo okolo roku 1600. Hlavním hrdinou je William, který pochází ze západu. Tady se scénáristi inspirovali skutečnými událostmi. Námořník William Adams byl totiž první bílý samuraj na světě. Příběh se ze začátku točí okolo démonů Yokai, ale postupně se stočí k daleko zajímavějším záležitostem, které vyústí v epické finále. Děj je často doplňován krásnými animovanými filmečky, na které je radost se koukat.
Jak jsem už zmínil na začátku, hra je velmi obtížná a proto se nelze divit, že průměrná hrací doba činí něco okolo 70 hodin. Pokud jste zkušení “souls players”, hra vám samozřejmě nedá tolik zabrat a projedete ji za daleko kratší dobu. Naopak pokud se řadíte mezi herní nováčky tohoto žánru, počítejte, že u hry zkejsnete o několik desítek hodin víc.
NiOh je klasické akční RPG, jehož obtížnost ale nespočívá v ovládání. To je zrovna věc, kterou pochopíte okamžitě. K dispozici máte klasický útok, velký útok, bránění a úskok. Aktivní budete mít vždy dvě hlavní zbraně a dvě zbraně na dálku, mezi nimiž lze díky zkratkám rychle přepínat. Jako zbraň na blízko můžete vybrat meč, dva meče, obří sekyru, kopí nebo jakousi čepel na řetězu. Jako zbraň na dálku budete ze začátku používat klasický luk, ale největší zábava začne až s kanónem, jenž bude nepřátele trhat na kousky.
Nejzábavnějším a také nejčastější prvkem hry jsou šermířské souboje. Nejzábavnější jsou tedy v případě, že se odehrávají jeden na jednoho, což není pravidlem. Většinou se to odvíjí od vaší vypočítavosti a opatrnosti. Někdy se vám stane, že na vás naběhnou čtyři nepřátelé najednou a do toho po vás další dva střílejí ze střechy. V tomto případě je lepší zvolit defenzivní strategii a couvat, co to jde. Pokud tedy chcete přežít.
Ve hře potkáte od lidských banditů, přes různé polomrtvě vypadající tvory nebo démony, které na vás vyskočí z mlhovin, i obří bossy, kteří vás zaručeně potrápí. Počítejte s tím, že tyto souboje budete opakovat několikrát. Častokrát jsem se musel smířit s tím, že dnes budu ten, kdo prohraje a zklamaný jsem odešel do peřin. Frustrace totiž stoupala natolik, že bych mohl začít být nebezpečný pro své okolí. Ale dokážete si představit to zadostiučinění, když se vám bosse podaří skolit? To je pocit k nezaplacení.
Herní systém funguje podobně jako v Dark Souls. Ve hře se nacházejí svatyně, u kterých se můžete pomodlit. Pomodlením si svatyni aktivujete jako checkpoint, ale zároveň se všude znovu objeví již mrtví nepřátelé (kromě větších nepřátel z mlhovin). Pokud ve hře zemřete, objevíte se u poslední svatyně, kde jste se pomodlili. Přijdete ale o všechnu Amritu – body, za které si svou postavu můžete vylepšovat (obdoba duší z Dark Souls). Pokud je chcete získat zpět, musíte se probojovat na místo, kde jste naposledy zemřeli. Jestli vás cestou pro Amritu někdo znovu zabije, už nemáte šanci ji obnovit.
Mapa ve hře není zcela otevřená, ale je rozdělaná na oblasti jednotlivých misí. I tak ale můžete narazit na různé zákoutí, jeskyně a chodbičky, ve kterých na vás číhají překvapení a všelijaké nástrahy. Po mapách navíc budete potkávat hrobečky ostatních hráčů. Ty se nachází přesně na místech, kde zemřeli a proto většinou zpozorníte a čekáte to nejhorší. Často se mi stalo, že jsem potkal hrobeček a vzápětí na mě vyběhlo pět nepřátel. Na hrobu můžete onoho hráče vyzvat a pokud ho porazíte, získáte odměny. V případě, že vám teče do bot, můžete do své rozjeté hry pozvat někoho ze svých kamarádů. Ve dvou se to přeci lépe táhne.
Nyní se konečně dostávám k technickému zpracování hry. Hned při prvním spuštění mě hra potěšila nabídkou, která na mě vyskočila. Máte totiž možnost si zvolit, jestli budete preferovat stabilních 60 fps, nebo lepší grafiku se stálými 30 fps. Na výběr je i kompromis, který nabídne co nejlepší grafiku a zároveň co nejvyšší možné fps. Pokud jste majiteli PS4 Pro, budete mít ještě možnost zvolit režim 4K při 30 fps. Já osobně jsem nejdřív zvolil preferenci 60 fps, ale po nějaké době mi to nedalo si vyzkoušet i lepší grafiku. Ta nedosahuje takové kvality jako aktuální grafické herní skvosty, ale rozhodně se za ni nemusí nikdo stydět. Často se budete kochat krásnými scenériemi nebo detaily vaší zbroje. Za dobu mého hraní jsem navíc neměl s hrou jediný problém. Běžela plynule, nesekala se, nepadala. V tomhle směru si nelze na nic stěžovat.
NiOh je za poslední dobu RPG, které mně opravdu zaujalo. Není to jen procházka, při které by bylo jedinou zábavou sledování příběhu. NiOh je opravdovou výzvou. Počítejte, že než si osvojíte všechny bojové techniky, chvíli to potrvá. A i přesto vám dají všechny bossové pekelně zabrat. Hra je navíc skvěle optimalizovaná a můžete si dokonce zvolit lepší grafiku, nebo 4K režim.
