Českou skateboardovou špičku čeká o víkendu na Štvanici mistrovství České republiky. Na jeden z vrcholů podzimní části sezóny se připravuje i Maxim Habanec.
Po účasti na světovém šampionátu se jeden z adeptů na vítězství musí srovnávat s několika nepříjemnostmi. „Dám do toho ale všechno,“ slibuje před závodem.
Nespokojenost
Na nedávném mistrovství světa v Brazílii skončil český skateboardista před branami čtvrtfinále a se svým výsledkem nebyl úplně spokojen. V dnes již legendárním pražském skateparku si bude chtít nejen spravit chuť, ale vytáhnout se i před domácím publikem.
„Na mistrovství světa se mi nedařilo podle představ. Překážky byly vysoké a daly mi docela zabrat, navíc se budu muset poprat i s časovým posunem a třiceti hodinami v letadle. Na druhou stranu skatepark znám a mám ho najetý,“ vysvětlil Max.
Jak chutná beton
I přesto pro něj domácí závod nemusí být takovou výhodou. Habanec na rozdíl od svých víkendových soupeřů tráví většinu sezóny na cestách a musí si rychle zvykat na tratě po celém světě. Jenže tuhle výhodu o víkendu mít nebude. „Doma se mi závodí dobře. Ale radši bych uvítal nějaký nový skatepark, který nemá nikdo najetý. Navíc já jsem se dával dohromady po zranění, když si ostatní najížděli park,“ připomněl Habanec nepříjemný pád, při kterém si vyrazil několik zubů.
„Úraz tohohle typu bohužel člověka zasáhne nejen fyzicky. Dalo mi práci překonat strach hlavně u některých triků. Věřím, že se to už nebude opakovat, ale někdy je těžké rozjet se na velkou překážku, když máte docela živou vzpomínku na to, jak chutná beton,“ říká Max.
Body do světového žebříčku
Hodnocení letošní sezóny je pro dlouhodobě nejlepšího českého jezdce složité. Kvalitní závody a dobré výsledky střídá s pády a neúspěchem. „Pár závodů se mi letos opravdu povedlo, jezdil jsem až nad svoje možnosti, a někdy zase trochu fail. Každý závod je bodově hodnocen jinak, tak jsem v aktuálním žebříčku kolem osmatřicátého místa,“ vysvětlil Habanec.
Za první místo a republikový titul se jezdcům do světového žebříčku započtou asi tři tisíce bodů, což je přibližně podobně jako za umístění v nejlepší dvacítce na světovém šampionátu. Větší mezinárodní akce jsou samozřejmě neporovnatelně lépe hodnoceny, tam si mohou závodníci vyjet až dvacet tisíc bodů. A o ty samozřejmě půjde stejně jako o republikový trůn.
„Kvalifikační systém je trochu věda. Když vezmu v potaz národní kvóty pro účast v Tokiu, tak v současnosti jsem někde na hranici dvacítky, která by měla do Japonska jet. Ale v příštím roce se nám bude počítat dokonce pět nejlepších výsledků. To nejzásadnější teprve začne,“ popsal kvalifikační počty sportovec.
