Po příjezdu na letiště, odkud Flying Bulls vzlétají, jsme dostali instrukce do letadla a pak jsme se rozděli na týmy po dvou – vždycky pilot a jeden novinář. Získala jsem pohledného pilota Jana Tvrdíka, takže jsem byla spokojená. Když jsme nasedli do letadélka a rozjeli se, došlo mi, kam jsem to vlezla. Nicméně už nebylo cesty zpět.
Ve vzduchu s námi kluci předvedli pár lehčích formací, taková akrobacie pro začátečníky, a pak jsme se rozdělili a každé letadlo se ještě chvíli vznášelo a předvádělo různé kousky, než jsme se opět snesli na zem. Nebudu lhát, po pár minutách otoček na všechny možné strany, létání hlavou vzhůru a vrutech, mi začalo být lehce nevolno. Špatně mi bylo ještě asi dva dny, ale musím říct, že to fakt byl životní zážitek. Znova bych do toho nešla, ale jestli někdy dostanete nabídku prolétnout se s Flying Bulls, určitě ji neodmítejte!
Stanislav Čejka (leader), Miroslav Krejčí (pravé křídlo), Jan Rudzinskyj (levé křídlo) a Jan Tvrdík (slot), se svými speciály XA-42, spolu trénují od začátku letošního roku a své umění předvedli například statisícovému davu nadšených fanoušků v maďarské Budapešti. Důvěra mezi muži se buduje neustále. Ve vzduchu v letadle i na zemi u piva. Jan Tvrdík říká: „Já jsem ve skupině absolutní začátečník, takže se snažím co nejvíce naslouchat a učit se od ostatních členů týmu. Je to pro mě výzva a obrovská čest létat se třemi skvělými piloty.“
Jan Tvrdík i vedoucí celé skupiny Flying Bulls Stanislav Čejka jsou zaměstnáni jako vojenští piloti Armády ČR a jejich pracovní kanceláří jsou proudové stíhací letouny. Na pravém křídle formace létá velezkušený Miroslav Krejčí, jehož první společné představení se skupinou proběhlo na Aviatické pouti už v roce 1997. Jeho kolega z levého křídla Jan Rudzinskyj nedávno sepsal o svém životě pilota knihu s názvem Na křídlech racků.
