Červencová vystoupení Eda Sheerana v Pražských Letňanech naplno odhalila komplikovanost příprav souvisejících s EET na jednorázových akcích, jako jsou hudební festivaly. Organizátoři koncertů, kam ve dvou dnech zavítalo 150 tisíc návštěvníků, se rozhodli evidovat tržby z prodeje nápojů (navzdory tomu, že tato povinnost začne platit až v příštím roce).
Problém byl už s pronájmem pokladen. Produkce oslovila všechny významné dodavatele u nás, potřebné množství však dokázal v krátkém čase zajistit pouze jediný.
Dotykačka
„Na akci jsme pronajali celkem 270 dotykových pokladen a 20 karetních terminálů. S tím souvisela řada doplňkových služeb,“ uvádí Petr Menclík, ředitel společnosti Dotykačka, která byla schopná nabídnout flexibilní řešení a zároveň měla dostatečnou kapacitu na přípravu a technickou podporu v průběhu akce.
„Pouhé sestavení tolika pokladen zabralo 130 člověkohodin. Kvůli testování jsme navíc vše museli mít připraveno už dva dny předem,“ přibližuje Jakub Pešek z pořadatelské společnosti Lunchmeat, která za poskytnuté služby zaplatila Dotykačce přes milion korun.
Na jeho slova reaguje Marek Vohralík, výkonný ředitel asociace Festas: „Upřímně si neumím představit, že by kvůli instalaci EET pokladen bylo nutné začít s přípravou festivalu třeba o den, nedej bože o dva dřív. Znamenalo by to významné prodloužení pronájmu stanů, generátorů, technického vybavení, samotného místa konání i jeho zabezpečení. To vše představuje investice minimálně v řádu vyšších stovek tisíc nad rámec samotného pořízení pokladen. V součtu se rázem pohybujeme v milionech. Náklady na EET tak u menších festivalů klidně spolknou i pětinu tržeb, což by pro ně často bylo likvidační.“
Příliš velké sousto
Jak vypadala příprava na EET v praxi? „Tým šesti lidí se dva týdny nevěnoval ničemu jinému. Bylo třeba připravit v cloudu prodejní položky, instalovat na místě všechna pokladní zařízení s tiskárnami, proškolit personál, zajistit nonstop technickou podporu v průběhu celé akce a odinstalovat zařízení ihned po skončení,“ vypočítává Petr Menclík, podle něhož zakázka v takovém objemu byla pro Dotykačku především otázkou prestiže.
Jedním z důvodů, proč řada ostatních poskytovatelů pokladních řešení na podobné akce momentálně nemá dostatečnou kapacitu, jsou podle něj zmatky v zavádění EET. „V důsledku odložení třetí a čtvrté vlny většina dodavatelů pokladních řešení zeštíhlila své týmy na nejnutnější minimum a takto nárazové akce jsou pak pro ně nezvládnutelné. My máme větší počet techniků díky velikosti naší zákaznické báze a také díky intenzivnímu rozšiřování služeb na zahraniční trhy,“ přibližuje Menclík aktuální situaci na trhu.
Právě nedostatečnou kapacitu dodavatelů a náročnost příprav vnímá jako zásadní problém Marek Vohralík: „Koncert Eda Sheerana se svými parametry blíží velkým hudebním festivalům. Jestli bylo na hranici možností zajistit pokladny na akci v Praze a celou věc zvládl pouze jediný dodavatel, neumím si představit, že by na něm závisely všechny festivaly v letní sezóně, které se často konají v odlehlých místech, bez potřebné infrastruktury, navíc v termínových překryvech. S ohledem množství festivalů v České republice zároveň situaci nevyřeší jeden další dodavatel, ale minimálně desítky dalších.“
Koncert odhalil slabinu v internetu
Určitou komplikací v případě koncertu Eda Sheerana bylo i přetížení internetu. Navzdory posílení sítě jednotlivými operátory docházelo po celou dobu k výpadkům.
„Pokladny si poradily, zvládají fungovat i offline. Kvůli kolísání signálu se však transakce částečně evidovaly na finanční správě až zpětně, po skončení akce. S ohledem na množství plateb a nestabilní připojení to pak byl proces na několik hodin,“ uvádí projektová manažerka Dotykačky Petra Veithová a doplňuje:
„S fungujícím internetem by navíc pořadatel mohl mít dokonalý přehled o všech transakcích v každém okamžiku, takto to bylo jen jednou za čas.“
Rychlotiskárny
Problémy s připojením na internet jsou další překážkou, na kterou Festas v souvislosti s festivaly dlouhodobě upozorňuje. „Zajistit internet představuje další finanční zátěž, která kvůli nutnosti odeslat data o tržbách může přetrvávat i po skončení akce. Navíc ne všude lze připojení vyřešit. Vzhledem k tomu, že festivaly bývají několikadenní, máme obavu, že při odesílání dat na finanční správu by se organizátorům nemuselo dařit splňovat zákonné lhůty,“ vysvětluje Marek Vohralík. Východiskem podle něj není ani tzv. offline režim, jelikož k němu je nutné vyjednat speciální povolení a nikde není psáno, že ho festivaly dostanou.
Během Sheeranových koncertů pokladny navzdory komplikacím s internetem ustály zátěž. „Obsluhující personál si pochvaloval především jednoduchost ovládání, přehlednost systému i rychlou odezvu. Toho jsme docílili díky velkým 14palcovým displejům doplněným o rychlotiskárny s řezačkou. Konkurence často nabízí jen malé tablety s minitiskárnami, kde každou účtenku musíte ručně utrhnout. Takové řešení by provoz nepochybně zkomplikovalo,“ hodnotí Petra Veithová.
Statisíce transakcí i účtenek
Podle údajů Dotykačky každá pokladna obsloužila v průměru 450 lidí. V průběhu obou koncertů se tak při nákupu nápojů uskutečnilo přibližně 120 000 transakcí. To zároveň znamená stejný počet vydaných účtenek.
„V systému jsme nastavili nejmenší možný rozměr, aby spotřeba papíru byla co nejnižší. Jedna účtenka tak měřila zhruba jen dvanáct centimetrů,“ uvádí Petr Menclík.
Při daném množství však i tento rozměr znamenal, že se na účtenky spotřebovalo cca patnáct kilometrů kotoučkového papíru. „Jestliže se u dvou ne moc dlouhých koncertů bavíme o patnáct kilometrů účtenek, na festivalech to bude násobně víc. Návštěvníci již nyní mají možnost vyžádat si účtenku za jakýkoliv nákup a obdrží ji. Této možnosti nicméně využívá naprosté minimum lidí. Lze tak očekávat, že povinnost vydávat účtenky způsobí jen desítky kilometrů zbytečně vytištěného papíru, který skončí na zemi a bude jej potřeba uklízet. S ohledem na dlouhodobou snahu o snižování ekologické zátěže hudebních festivalů se tato povinnost jeví jako zcela absurdní,“ uzavírá Marek Vohralík.
