Již přes 1100 lidí podpořilo na crowdfundingovém portálu HitHit kampaň na dokončení unikátního dokumentu Tady Havel, slyšíte mě? režiséra Petra Jančárka. Premiéra dokumentu se odehraje v listopadu 2019, v čase připomínek 30. výročí Něžné revoluce a pádu komunismu v Evropě. První uvedení filmu na veřejnosti se ale odehraje netradičně – na internetu.
Havel měl dobrý vkus
„Víc než milionová podpora během prvních deseti dní projektu pro nás neznamená pouze prostředky na dokonalejší a bezproblémové dokončení filmu, ale je také obrovskou zodpovědností a závazkem vůči všem, kdo na film přispěli. A samozřejmě také vůči panu prezidentovi…“ říká Jančárek a dodává s úsměvem:
V našem případě platí doslova to známé české pořekadlo, že je za víc peněz víc muziky, a nadstandardní podpora lidí se projeví přímo ve značném zkvalitnění filmu. Půjde o obrazovou i zvukovou stránku dokumentu – usilujeme o nejlepší grafické zpracování filmu a o možnost použít ve zvuku co nejvíc skladeb od těch nejlepších kapel. Pan prezident měl dobrý vkus, tomu můžete věřit… Všem našim podporovatelům strašně moc děkuji, dávají nám větší svobodu a prostor, a to se nedá měřit jen penězi.
Zbytek života
Režisér Petr Jančárek je posledním dvorním dokumentaristou Václava Havla. Exprezident mu v dubnu 2009, po několikaleté spolupráci na řadě audiovizuálních projektů, nabídl další možnost a podle dokumentaristy tehdy řekl doslova:
Pane Jančárku, já bych měl pro vás takový návrh… Nechtěl byste natočit zbytek mého života?
Otevřenost a zodpovědnost
Další vztah prezidenta a jeho filmaře pak charakterizovala naprostá otevřenost a důvěra světové osobnosti k režisérovi a absolutní zodpovědnost tvůrce vůči jeho hrdinovi. Během posledních tří let Havlova života tak mohlo vzniknout přes 200 hodin unikátního, dosud nikde nepublikovaného výchozího materiálu pro celovečerní dokument.
„Existuje řada dokumentů o panu prezidentovi a o jeho životě. Náš projekt Tady Havel, slyšíte mě? je nejen příběhem o splněném dětském snu Václava Havla stát se filmovým režisérem, ale také zprávou o hodnotách a světovém významu statečného muže, o jeho odcházení i o jeho neustálé a tolik potřebné přítomnosti,“ uvádí Jančárek s tím, že by si přál, aby film zaujal především ty, kdo už Václava Havla nemohli osobně zažít a vnímat, tedy současné mladé lidi.
Obrovský zájem
Jančárek se rozhodl oslovit veřejnost prostřednictvím crowdfundingu aniž by tušil, že na portálu HitHit zažije tak velký úspěch. K datu 12. března 2019 se totiž od více než 1100 dárců sešlo od spuštění projektu 20. února více než 1,2 milionu korun.
Takový zájem a podporu dokumentarista nečekal, ale úplně vyhráno ještě nemá. „Do konce projektu zbývá měsíc a my vidíme, že lidé chápou naši snahu o perfektní dokončení filmu pozitivně. Jsme jim za to vděční, ale plánujeme po ukončení českého crowdfundingu na Hithitu pokračování i na zahraničních serverech Kickstarter nebo Indiegogo. Můj sen je totiž mít ve filmu pár písniček od Rolling Stones, od Lou Reeda nebo Bovieho…“popisuje Jančárek.
Tajné heslo
První uvedení filmu proběhne v online premiéře na sociálních sítích jako ocenění těch, kdo film při natáčení a dokončování podpořili. K nim se dostane snímek díky distribuci na internetu chráněné individuálním heslem, které každý z příznivců filmu dostane mailem. Po klasické premiéře pak bude následovat běžné uvedení filmu v kinech a televizi.
Dokument Tady Havel, slyšíte mě? vzniká v české a anglické jazykové mutaci. Komentáře a citace namluví ti nejlepší herci z dané jazykové oblasti, celý dokument tak bude přirozeně přístupný mezinárodnímu publiku. Překladové titulky budou použity jen výjimečně – při překladu přímé řeči Václava Havla nebo lidí, s nimiž se v časosběrném materiálu objeví.
Lux
“Václav Havel do toho, jak by měl film o něm vypadat, nezasahoval. Až na nepatrné výjimky, jako třeba když jsem ho jednou točil při luxování na Hrádečku, když uklízel ve své pracovně. To přímo do kamery projevil přání, aby to v sestřihu náhodou nevypadalo, že se předvádí s vysavačem jen kvůli kameře,” vybavuje si jeden z okamžiků Jančárek a přidává další prezidentovu prosbu:
Když se točila upoutávka na nějaký divadelní festival v divadle Archa, spočívající v tom, že prezident spolu se sborem v národních krojích zpíval známou píseň Proč bychom se netěšili, mě požádal, aby tenhle záběr byl v našem dokumentu „každých pět minut, protože ho to opravdu bavilo a bylo to dobré.“
