Pokud sledujete českou DJskou scénu, určitě nečtete jméno Ondřej Kukla aka DJ Ondrash poprvé. Že u nás patří mezi ty nejlepší potvrzuje i fakt, že se dostal mezi top 6 DJs, kteří soutěžili o vstupenku do jedné z nejprestižnějších DJských soutěží Red Bull 3Style. Ten večer skončil sice druhý, takže na místo činu do polského Krakowa jede tentokrát jen jako divák, ale co nebylo letos, může být třeba příští rok.
Jak Ondrash vnímá Djing v Čechách a proč je podle něj soutěž Red Bull 3Style zásadní? Dozvíte se v rozhovoru.
Jak jsi s DJingem začal ty?
Byl jsem tanečník a stal se ze mě DJ. Tanec mě naučil cítit rytmus, což jsem pak mohl zužitkovat i v DJingu. Začal jsem cítit, že chci pracovat s hudbou víc, než jen prostřednictvím tance a letos je to už čtvrtý rok, co hraju.
Jak vypadala česká DJská scéna v době, kdy jsi začínal, a jak vypadá teď?
V té době jsem věděl jen o pár DJs jako jsou Roxtar nebo DJ Lowa. Netušil jsem, jak je ten rybníček v Čechách vlastně malej. DJing tady od té doby určitě vyrostl, ale jde to pomalu, je tu pořád spíše taková zarytá diskotéka. Lidi raději chodí na diskotéku než na nějaký performance.
Myslíš tím, že spousta „DJs“ jsou stále spíše pouštěči písniček?
Jo, jsou to selektoři. Pouštějí písničky a přidávají efekty na ztlumení, aby mohli pustit další. Nevytvářejí žádnou kreativní činnost, jen reagují na atmosféru, která v daném klubu je.
Když tedy o sobě chce někdo mluvit jako o DJovi, co by měl splňovat?
Měl by umět odhadnout dav, tedy vědět, co zahrát. Mít nějakou selekci a hudební přehled. Měl by umět mixovat a nalepovat na sebe šikovně beaty. A můj subjektivní názor je, že každý DJ by vždycky měl používat techniku originálně, aby se odlišil od všech ostatních. Takže když máš vedle sebe třeba deset DJs se stejnou technikou, stejně by každý z nich měl hrát úplně jinak. Používat jiný efekty, jiný nastavení, prostě najít něco originálního.
Kolik zhruba je českých DJs, kteří se dají srovnat se světem?
Není jich moc, možná pět? Nebo nanejvýš deset takových, kteří tomu něco obětovali. A o tom to je, něco tomu obětovat.
Je na tvorbě českých DJs znát, že se někam posouvá?
Myslím si, že třeba soutěže jako je Red Bull 3Style můžou nejen inspirovat novou generaci, ale nakopnout i tu starší. Donutí si říct: „Pojďme tu naši republiku trochu zviditelnit a ukázat, že to umíme.“ A Myslím si, že si můžeme být přínosem navzájem. Často mi píšou lidi, jak dělám tohle a tamto. A já jim prozradím nějaký návod, který je ale hodně obecný, aby si vždy vytvořili to svoje a to originální.
Když to vezmeme z té druhé stránky, jací jsou u nás posluchači? Chtěl bys jim prostřednictvím tohoto rozhovoru něco vzkázat?
Chtěl bych vzkázat všem, kdo chodí na mejdany, aby se naučili poslouchat kvalitní hudbu a když je mejdan zaměřen tematicky, aby tam nehledali něco jiného. Být DJ je povolání jako každé jiné a když za ním chodí lidi prosit o písničky, narušují mu práci. Je to vlastně stejný, jako by někdo nakráčel do kanceláře právníka a radil mu, co má dělat. Zároveň, a to platí pro všechny, nebuďme v komfortním prostoru a zkusme občas přijmout i nový věci. Zkusme se vzdělávat a nepařme jen na to, co známe.
Byl jsi jedním z finalistů regionálního kola Red Bull 3Style. Jaké to bylo?
Trochu jsem se bál, že budou lidi čekat klasický mejdan a že budou chodit a chtít po nás právě ty písničky na přání. To by byla před tou kanadskou produkcí hrozná ostuda. Naštěstí to tak ale nebylo, lidi to mnohem víc vzali jako koncert, kde vystupoval Indy & Wich, Vec a k tomu nás 6 DJs, kteří jsme tam měli takový mini koncert.
Skončil jsi druhý, což je velký úspěch, takže gratulace. A co si myslíš o tom, že vstupenku do světového finále nakonec získal DJ Roxtar?
Jsem hrozně rád, že tam je. DJing dělá nějakých patnáct let a prošel si určitými stupni kariérního růstu, což fakt není jednoduchý. Člověk musí ledacos skousnout, než se dostane tam, kde chce být, a než si začne vydělávat. A on si to vážně zaslouží být ta tvář DJingu. Co dokáže, jak používá techniku a jaký má hudební znalosti je za mě tady u nás určitě nejvíc.
Myslíš, že má šanci i na celkové vítězství?
Budou tam kapacity, kteří hrají známým interpretům na koncertech. Dominik (Roxtar) má ale šikovný prsty a umí na tom machinu dělat svý. A co vím, celý jeho set je jeho vlastní produkce. To znamená, že edity, které tam používá, nikde neseženeš. Není to stažený ani koupený, ale vytvořený u něj doma. To má obrovskou hodnotu.
DJ Roxtar je vůbec první Čech, který se do finále Red Bull 3Style dostal. Má jeho účast nějaký větší dopad na českou DJskou scénu?
Dominik má na zádech poměrně velké břemeno. Významní zahraniční osobnosti si totiž na základě něho můžou říct, že ta Česká republika je fakt dobrá a že nepotřebuje divokou kartu. Kdyby se dobře umístil, je možný, že bychom se dostali do hledáčku. Proto mu tam jedu fandit. Vím, že tam ukáže to úplně nejlepší, co může, a nikdo si tam nebude hrát na rivala. Jedu ho tam podpořit ať to je, jak to je, dát mu energii a udělat tam ten kotel za celou Českou republiku. Bude to takový DJský Nagano.
Abychom si dokázali udělat obrázek o průběhu soutěže, řekni nám, co se všechno se na finále Red Bull 3Style vlastně hodnotí?
To, jak vystupuješ, jak se hýbáš, jak se tváříš i jak komunikuješ. Na základě této komunikace pak i to, jak lidi řvou, jak je dokážeš nahypovat, aby ti dali odezvu. Nezdá se to, ale za těch patnáct minut, které na to soutěžící mají, je to hrozně těžký. Takže za tu dobu záleží na všem už od první melodie. Dále se hodnotí skills, tedy jak ovládáš techniku. Porota složená z profíků nechce vidět, co už sama umí, ale něco úplně nového. No a potom i to, jak je set sestavený. Jestli je ve stejném notovém klíči nebo jestli má nějaký příběh. Každý detail rozhoduje. Za sebe si myslím, že je důležité i to, v jaké zemi světové finále je.
Chcete vědět o Red Bull 3Style víc? Mrkněte na naši pozvánku.
foto: Lukas Wagneter / Red Bull Media House, Lucie Levá
