I přes řadu komplikací si letos do oblíbených letovisek u Jaderského moře našlo cestu od začátku roku do konce srpna 466 153 českých turistů. To je ale o 34 % méně než v roce 2019, kdy na Jadran přicestovalo za stejné období 701 138 Čechů. Analýza brokera CapitalPanda tak potvrdila předpokládaný pokles, zapříčiněný pandemickými opatřeními v České republice, ale i v okolních státech, která komplikovala turistický tranzit do přímořských států.
Cestování během letních měsíců sice podpořily organizované cesty do Chorvatska s využitím vlaků, autobusů a charterových letů. Takový způsob podpory turismu však uspořádali pouze Češi, občané okolních států museli využit klasických způsobů dopravy. Tradičně nejvytíženějšími měsíci byly červenec a srpen, kdy na dovolenou vycestovalo celkem 395 837 Čechů.
Pandemie měla vliv na všechny segmenty ekonomiky, ale podle analytika Joza Periće sektor turistického ruchu v Chorvatsku zasáhla nejtvrdším způsobem, kdy je letošní návštěvnost v průměru poloviční oproti roku 2019. Chorvatsko přesto dosáhlo v cestovním ruchu za prvních osm měsíců roku lepších výsledků, než se čekalo, uvedly minulý týden chorvatské orgány pro správu cestovního ruchu. Od začátku roku do konce srpna přicestovalo celkem 6 843 319 turistů, což je o 59 procent méně než za stejné období v roce 2019.
Podle údajů systému eVisitor z 5. října 2020 činil v období od ledna do září 2020 počet příjezdů zahraničních turistů 5 947 506, zatímco se ve stejném období uskutečnilo 1 437 643 příjezdů domácích turistů.
Němečtí turisté potvrdili i přes krizovou situaci primát, dlouhodobě jsou stěžejním faktorem v segmentu chorvatského turistického ruchu. Letos jich našlo cestu zpět do oblíbené destinace 1 420 708, oproti roku 2019 to ale znamená propad o celých 40 %.
V daném období bylo evidováno také celkem 47,5 milionu noclehů, což představuje 53 % výsledku za minulý rok. Chorvatsko předčilo počáteční očekávání Světové organizace cestovního ruchu (UNWTO), která předpokládala návštěvnost na úrovni 30 % loňského roku, uvedla tisková zpráva ministerstva cestovního ruchu a sportu a Chorvatského turistického sdružení. Pokud se podíváme na země, ze kterých hosté přijíždějí, většina noclehů v prvních osmi měsících připadá na Německo (11,2 mil.), Slovinsko (7,6 mil.), Polsko (4 mil.), Českou republiku (3,1 mil.) a Rakousko (2,3 mil.), za nimi jsou Itálie (1,4 mil.), Maďarsko (1,3 mil.) a Slovensko (1,1 mil.).
Tato sezona znovu potvrdila, že kromě sousedních zemí patří mezi nejloajálnější turisty Němci, Rakušané, Češi a Slováci. Bez nich by byla turistická sezona v Chorvatsku mnohem horší a stejně tak dopad na ekonomiku, která už je na kolenou v důsledku pandemie decimující odvětví cestovního ruchu na celém světě.
Před vypuknutím pandemie COVID-19 vykazovalo Chorvatsko stabilní tříprocentní ekonomický růst. V tu dobu se zdálo, že je pokles nebo přiblížení k evropskému průměru nemožné. Pandemie vyvolala vážnou ekonomickou recesi, která vedla k obratu ve výnosech, snižování chudoby a finanční udržitelnosti, jichž Chorvatsko za posledních pět let dosáhlo. Kromě pandemie postihlo Záhřeb a jeho okolí ničivé zemětřesení a způsobilo škody, které se budou napravovat celá léta. Samo zemětřesení také ovlivnilo fungování veřejných institucí, neboť jsou všechny umístěny v hlavním městě.