Cestování za jógou do exotických zemí

Doby, kdy jógu cvičilo pár hipísaček v batikovaných tričkách, které se živily kořínky a na ulicích zpívaly mantry, jsou pryč. Dnes se józe věnuje každý, kdo chce ve zdraví prožít život spletený ze skutečných i virtuálních povinností, v reálním světě a na všech sociálních profilech především.

A tak dnes nemáme jen jógu pro začátečníky a pokročilé, ashtangu nebo hata jógu, ale také jógu pro sportovce, jógu pro úředníky, jógu pro surfaře, jógu pro manažery nebo třeba také pro běžce. V diáři mají hodinu jógy (často individuální) skoro všichni aktuální opinion leadeři, ať už píšou blogy, vaří recepty po babičce nebo skládají hudbu. Jóga jede. A i když se to nejspíš mnohým nelíbí, stala se z ní stejně komerční záležitost jako z aerobiku nebo legendárních videokazet o hubnutí, a to i přes duchovní rozměr, který nabízí.

Zajímavým úkazem je pak cestování za jógou do exotických krajů, ve kterých účastníci hledají nalezení klidu, pokoje, úplné relaxace, často dokonce osvícení. Za tímto účelem jsou pak ochotni letět třeba na Bali, podstoupit jetlack, urychlit aklimatizaci a vystavit se boji s komáry i zažívacími problémy.

Méně odvážní se vydávají do hotelových resortů, které se ve finále liší snad jen tím, jakým jazykem mluví personál ve chvíli, kdy nemusí používat angličtinu. Ti, kdo touží po dobrodružství, pak vyhledávají pobytu u místních obyvatel, v rýžových polích, v sopečných kopcích nebo v chýších na břehu oceánu. Poslední jmenovaní se rychle přesvědčí o tom, že cvičení přímo na pláži při východu slunce není zas taková pecka, jak si mysleli, protože komáři, odpadky a všudypřítomný písek atmosféru meditace spíše narušuje.

I přesto mají jógové pobyty mimo konformní zónu evropského lifestylu smysl. A to i pro ty, kdo zrovna netrpí nedostatkem exotického obsahu na Instagramu. Ve chvíli, kdy se pro podobný pobyt rozhodnete, získáváte čas a prostor jen pro sebe a v do té doby fyzickém cvičení můžete opravdu objevit duchovní rozměr.

Destinace, které si lidé vybírají, většinou vypadají úplně jinak, než si vysní podle katalogu. Srí Lanka je chaotická a plná komárů, cvičíte v nesnesitelném vlhku a do meditační hudby troubí autobusy. Bali je přelidněné a namísto meditací v chrámech vám čtou z ruky. Do toho se budou smát, že Namasté říkáte na konci a ne na začátku hodiny. V Karibiku vám po lekci namíchají cuba libre, za vegetariánské jídlo budou považovat menší steak. A když si konečně najdete své místo s nádherným výhledem na balijských chrám Ulluwatu, tak vám opice ukradne mobil nebo se stanete středem zájmu objektivů japonských turistů.

A v tom přesně vězí to kouzlo. Ve chvíli, kdy se člověk vydá na cestu, kdy opustí mantinely známého života, kdy v lepším případě ztratí signál i wi-fi a bude se muset vyrovnat s nečekanými situacemi, z ničeho nic nastane moment, kdy ke konci pobytu zjistí, že nemusí stihnout poslední nákup suvenýrů, ale naopak si může jen tak sednout pod palmu a hledat ticho v sobě. A proto velké díky všem lektorům, co se do podobných dobrodružství pouští! Tento módní trend má smysl.