V minulém článku o českých tracích o graffiti jsme krátce psali o společných kořenech tuzemského rapu a graffiti, které významně formovaly směřování scény prvních dvaceti let nejen v Praze, ale i v menších epicentrech a krajských městech. Tohle pouto se (snad vlivem změny rapového diskurzu a horších podmínek pro malování) po roce 2010 začalo rozvolňovat a „společnou linii“ drží vzácní jednotlivci, jako například brněnský Michajlov, v jehož pouličním koloritu hrají graffs svou roli. Mladší generace rapperů i fanoušků už má v hlavě zcela jiné starosti a původní čtveřice hiphopových disciplín se (zdá se, že nadobro) rozešla.
Můžeme se těšit, že k sobě za vhodných podmínek najdou – třeba nečekanou – cestu zpět, nebo se můžeme ponořit do hlubin internetu a hledat další důkazy o vzájemné provázanosti MCingu a writingu: odkazy na další, zde nezmíněné tracky, oceníme v komentářích. Jisté však je, že spojení nejvyhajpovanějšího a ilegálního elementu tvoří v hiphopu zásadní, formativní kapitolu a v českých podmínkách ovlivnily způsob fungování obou komunit po dlouhou dobu.
Vladimír 518 ft Hugo Toxxx – Smíchov Újezd (2008)
Metal styl, pochcat všechno a je to, jedem absolutně ultimátní tempo!
Legendární graffiti hymna, která se objevila na první Vladimírově sólovce Gorila vs. Architekt, je šest minut dlouhým storytellingem, kde oba MCs popisují události jedné noci v pražském centru. Syrový, autentický projev a strhující děj, řezavý metalový beat a temné, akční video nahání posluchači husí kůži a mrazení v zádech i v pohodlí domácí židle. Není to ale nic proti feelingu, který mělo živé hraní, při němž přes oba titány pražské scény létaly laserová graffiti a adrenalin stříkal až ke stropu. Nezbývá než zalitovat, že už se asi sotva budou opakovat.
Hugo Toxxx ft Vladimír 518 – Views (2012)
Jména lítaj městem jako zvěř. Vim o čem mluvim, jsem ve hře už dvacet let.
Hacker a TooKool se ke společnému tématu vrací i o čtyři roky později na desce Bauch money a změna atmosféry dobře ilustruje, kam se oba za tu dobu posunuli. Zatímco Hugo ve svém již poněkud rozvolněném rukopisu opěvuje pocit „pokérovat dům“, Vladimír překvapivě pregnantně formuluje obavu, že celý fenomén skončí na nezájmu mladé generace, protože „všichni budou moc super na to zdrhat, zdrhat!“ I když jsou tou dobou oba interpeti víceméně na konci své graffiti aktivity a v tracku to jde cítit, fanouškovské ucho ocení krutou vzpomínku na atmosféru noční ulice.
Naše věc – Jméno writera (2002)
Jméno writera je mu víc než žena, daný, podvědomě psaný, nic jinýho ho nezajímá…
Brněnský lyrický kolektiv Naše věc se k malování zdí vyjadřuje na desce Hořký menu několikrát: kromě remixu původní verze Jména writera i trackem Na cestě, kde zachycují momentky a pocity z cestování po Evropě na vlně graffiti tripu. Jejich básnický přístup nabízí romantické obrazy a metafory, zajímavě reflektující pocity writera z poněkud intimnější perspektivy, než bývá zvykem. Oldschoolový feelin nutně připomíná Podzim od Špatnýho Wlivu a závěrečná slova „krásu najdeš v chromu“ jsou v nejlepším slova smyslu dojemná.
Disgrafix – Síla jména (2005)
Udělal jsi chrom? Jsi bůh! A udělal jsi metro nebo vlak?
I když je od sebe dělí jen tři roky a pár kilometrů, náboj Síly jména a Jména writera by nemohl být odlišnější. Nekompromisní, agresivní rap mikulovského komanda Disgrafix podtržený klipem v kuklách a se záběry přímo z akcí doslova nahání strach a působí dojmem teroru. Nutno dodat, že si o El Ninově rapu můžeme myslet, co chceme (a můžeme kroutit hlavou nad klipem Moje město s romskými dětmi a nacistickou dýkou), jeho autorita na poli graffiti je však nezpochybnitelná. Čtvrtstoletí skutečně aktivního, ilegálního psaní, je v našich končinách rarita, nemluvě o tom, že jeho piecy a panely ISK kontinuálně vyrážejí dech svou přísnou stylovostí.
Zeměvzduch – Paragraf 257b (2008)
Zdravim ty, co jako my dál boří hranice, ať jsou naše jména navždy vrytý v tváři ulice!
I jihočeský kraj má svou komunitu a její pevné jádro, které tvoří formace ZMV. Pro jejího člena Regieho jsou graffs celoživotním tématem, k němuž se vrací například i na nové desce Kontrast (2017) druhým pokračováním tohoto oldschool tracku. I přes (z dnešního pohledu) poněkud roztomílé vyznění videoklipu na Paragrafu 257b Regie servíruje zapálenou, ba vášnivou sloku o posedlosti graffiti, jeho kolega Bee zase vtipně glosuje svůj pohled na umělecký provoz, čímž potvrzuje dobové writerské klišé, vnímající umění en bloc jako komerční odpad.
