Při pohledu na současnou podobu české rapové scény by pozorovatele asi sotva napadlo, že tento žánr k nám byl po revoluci importován spolu s graffiti. Respektive, že de facto vyrostl z komunity kolem pražských writerských part kolem roku po roce 1990 a že tyto dvě subkulturní komunity spolu byly pevně svázány v první i druhé dekádě na našem území – spolu se skromnou reprezentací zbylých dvou „elementů“ hiphopu, breakdancem a DJingem.
Historka o tom, jak se Indy s Wichem potkali při malování zdi, zdobila stránky magazínů už před deseti lety, společné kořeny a personální propojení však nesly mnohé jiné ovoce – za všechny jmenujme například sérii graffiti videí a s nimi spojených hiphopových mejdanů Kick the shit. Mnoho MCs začínalo jako writeři (jak například vzpomínají PSH v dokumentu Tenkrát na východě), a tím pádem se přirozeně rozhodli věnovat svému ilegálnímu koníčku jednu či více svých písniček. V tomhle a příštím článku se podíváme na dohromady 10 zajímavých tracků s graffiti tématikou, které snad utvoří plastický průřez různými přístupy a náladami mezi rapem a graffiti v tuzemsku.
WWW – Noční můra (1993)
Ty vole, vem ten sprej, celou mě nastříkej!
Základní kámen historie pražského hiphopu. V době, kdy celá kultura měla v Česku jen mlhavá specifika, vznikl úplně první český rapový klip, symbolicky věnovaný graffiti. Překvapivě vznikl v profesionálním zpracování Českou televizí a šest minut nabízí fascinující podívanou: Sifon a Lela v ujetých oblecích, policajti malující na zeď, moderátorka s olbřímím poprsím nebo nekontrolovatelná banda dětí, z nichž se za pár let stanou legendy. Klip se natáčel na Těšnově a graffiti v něm tak tvoří první vrstvu dodnes věhlasného legálu. Kouzelná sonda do časů, kdy bylo možné všechno.
PSH – Zpátky do dnů (2002)
Dion na každej vagon, vedle RE, charáč vod Delarocka, prase roka.
Track na desce Repertoár, kde vedle sebe poprvé stojí dvě ikony českého graffiti, praotec Orion a Vladimír 518. První jmenovaný vzpomíná na zašlé již časy své graffiti slávy, kdy jeho panely jezdily na každém metru, Vladimir naopak aktuálně vězí ve hře naplno a vzpomíná na své úplné začátky. Song se dočkal i velmi adekvátního vizuálu složeného z archivních záběrů na projíždějící metra a chromy. Působivá podívaná, která spouští nostalgickou náladu i v posluchači, který ve vzpomínané době nebyl ani na světě.
LA4 – 1994-2004 (2004)
Na lince C skládám promoce graffiti školy, není co drolit a proto píšu na cokoliv.
LA4 aka Lafor je stálicí pražské scény. Bývalý člen uskupení Indy a Wich, člen ZCF aBGH crews a jižácký lokálpatriot se na desce Dj Wiche Time is now ohlíží za deseti lety své graffiti dráhy a v typickém kolážovitém stylu vzpomíná na zásadní momenty a zážitky. Láva vydržel v graffiti déle než většina jeho generace a ještě před pár lety zdobily legály a tratě jeho přísně stylové piecy Gyzmoe.
Divokej Západ – Graffiti vs. stát (2002)
Podceňovat moje slova byl by lehkovážnej čin, třeba zjistíš, že maluje i tvůj syn.
V době, kdy se v Praze už vzpomíná na desetiletou historii, probíhá v Plzni hiphopová erupce: mnohačlenná skvadra Divokej západ vydává stejnojmenné CD, které je na západě fatálním milníkem, k němuž se do dneška všichni místní vrací. V hiphopovém koloritu tracků o hulení, sexu nebo mlácení skinheadů do hlavy nechybí ani zástupce graffiti – na syrovém beatu servírují střídající se rappeři striktní lyrics s takovým zápalem, že posluchač omluví i dnes poněkud roztomile vyznívající idealizovaný pohled na graffs.
Khomator – Maluj, koukej přemýšlej (2009)
Nemáte respekt, dětičky, nevíte, kdo byl Děs! Po cestě z kina jste se rozhodly psát RHS.
Khoma je pro Havířov a celou „Silesia unia“ zásadní postavou. Kromě aktivního psaní jména fungoval jako popularizátor a organizátor scény a dodnes se živí jako profesionální graffiti výtvarník. V tracku Maluj, koukej, přemýšlej se vymezuje proti vlně malujících kids spuštěné filmem Gympl a vtipně i striktně je kritizuje za neznalost historie a pravidel. Téma graffiti prostupuje celou jeho rapovou tvorbu a například na desce 3×4 má šestiminutový track Ffiti army, kde nahlíží téma graffs z pohledů nádražáka, bezdomovce, writera i své nešťastné matky.
