Annika Langvad je 34letá závodnice na horském kole původem z dánského městečka Silkeborg. Že vás titulek článku překvapil? Co má společného profesionální cyklistka se zubním lékařstvím, pomineme-li nebezpečí pádů? Opravdu jsme se nepřepsali, Annika začala cyklistiku brát vážně až ve svých 22 letech – během velmi náročného studia zubařiny.
Lepší pozdě než-li později
Annika je skvělým příkladem pravdivosti tohoto pořekadla. S cyklistikou začala docela pozdě, od té doby ale získala už 5 světových titulů. A nezastavilo ji ani náročné studium. V rozhovoru pro Red Bull se rozpovídala o skloubení dvou světů, které jsou sice diametrálně odlišné, ale jedno mají společné – prosadit se byť jen v jednom z nich je zatraceně náročné.
Annika má před sebou druhý letošní závod v německém Albstadtu. Po zahájení sezóny vítězstvím ve Stellenboschu rozhodně nepolevuje. Necháte se inspirovat její pílí?
Ryhlost versus vytrvalost
Motivace je základ. Annika se navíc umí poučit ze svých vlastních chyb. Má za sebou vítězství, ale zná i pády. Loni se na dráze neudržela hned dvakrát. Pokorně poznamenává, že jejím hlavním cílem není překonat svůj rychlostní rekord, ale především se udržet se na trati.
Jak vlastně vypadá její tréninkový týden před velkým závodem? Jde jí zejména o výdrž. Nejprve se snaží najezdit co nejvíce kilometrů a teprve s blížícím se termínem závodu se zaměří na průběžné zvyšování rychlosti. Kdyby vysokou intenzitu zařadila hned na začátku tréninkové sezóny, ví, že by se brzy unavila.
A co ta zubařina?
Jak tohle všechno ale jde dohromady s kariérou zubařky? Annika je toho názoru, že možnost zaměřit se krom závodění na jinou činnosti s sebou přináší celou řadu výhod. Ale samozřejmě je důležité myslet také na odpočinek a volný čas, nejen slepě vyplňovat každé volné místo v kalendáři jednou nebo druhou aktivitou.
Zkombinovat spolu profesionální činnost ve dvou na míle vzdálených oborech přináší ovšem také řadu úskalí. Studovat začala už v roce 2006, ale kvůli cyklistické kariéře neváhala školu přerušit. Po letních závodech v roce 2016 se rozhodla ke studiu vrátit, načasování jí tehdy přišlo ideální. Chtěla mít studium konečně za sebou a v budoucnu se zaměřit převážně na závodění; bez pocitu, že něco zanedbává.
Když jsem začínala být čím dál více závislá na světě horských kol, chtěla jsem vědět, kam až to dokážu dotáhnout. Odkládala jsem školní povinnosti, abych měla čas na trénování, závodění a cestování. Hned několikrát jsem školu přerušila, ale nikdy jsem nepomyslela na to, že bych snad studia nedokončila.
Jakmile se později dostala na úroveň, kdy se závoděním MTB dokázala uživit, byla už se studiem docela daleko. Bylo tedy jasné, že hodit vše za hlavu by byla škoda. Minulý rok studie zubařiny úspěšně dokončila a je velmi ráda, že má pro budoucnost záložní plán. Dodává, že ji život profesionální cyklistky opravdu naplňuje, ale kdo ví, co bude za pár let?
Annika je pro nás velkou motivací. Samozřejmě není nic špatného na tom, když pro svůj kariérní sen spálíte všechny ostatní mosty. Ale mít záložní plán je přece jen zodpovědnějším řešením. Jak to vidíte vy?
