Úprava výšek hlasu hrála v hudební produkci roli prakticky od nástupu elektronických a později i digitálních nástrojů a pomůcek. Dnes se budeme bavit konkrétně o audio procesoru Autotune, za kterým stojí společnost Antares Audio Technologies.
Digitálně znějící tóniny
Software poprvé spatřil světlo světa už v roce 1997, jeho původní myšlenka byla pomoci hudebníkům a producentům měřit a umožňovat drobné (!) úpravy zaznamenaných vokálů. Znáte to; zpěvák se lehce netrefí do požadované noty a voilá, najednou není problém tuto nepřesnost opravit.
Dnes si ale pod pojmem autotune většinou představíme něco trochu jiného. Když se to s úpravou výšek záměrně přežene, dostáváme se do digitálně znějících tónin.
Do you believe?
Když se jeden novinář v roce 1968 zeptal legendárního hudebníka Jima Hendrixe, v čem vidí zásadní rozdíl mezi klasickým blues a produkcí té doby, odpověděl jednoznačně: elektronika. Digitální zvuk a nejrůznější vokodéry v posledních desetiletích doslova změnily hudební svět.
Fakt, že zpěvákův hlas byl upraven, už není třeba nadále zakrývat. A tento trend jde napříč žánry. Pusťte si třeba klasiku Believe od zpěvačky Cher z roku 1998.
Robotický hlas a hip hop
A co takový T-Paina. Tento cenami ověnčený zpěvák a producent nejdříve začínal jako rapper a DJ. Své debutové Rappa Ternt Sanga (Rapper se proměnil ve zpěváka) vydal v roce 2005 pod Akonovým labelem Konvict Music.
Název byl opravdu příznačný; T-Pain v těch letech objevil své pěvecké schopnosti a nejvíce ho zaujaly právě možnosti programu autotune. S úpravou svého hlasu si začal pohrávat opravdu ve velkém a vlastně tím změnil zvuk celého hiphopu až dodnes. A možná bychom se ani neměli omezovat jen na jeden žánr.
Tak dlouho se pro vodu chodí…
Od roku 2006 patřila hudební scéna T-Painovi. Jeho obrovské hity jako Bartender nebo Buy U A Drank byly na vrcholu hitparád. Jeho refrén navíc nesměl chybět na žádné velké desce. Spolupracoval s těmi největšími jmény ve hře, od DJ Khaleda přes Mariah Carey až po R. Kellyho. Tehdy měl T-Pain monopol. Jasně, že něco takového se ale dřív nebo později dost přejí.
Legendární je například historka, podle které měl jednou za T-Painem k letadlu přijít samotný Usher s tím, že s ním chce mluvit. Potom mu trochu suše oznámil:
Musím prostě vyjádřit něco, o čem už chvíli přemýšlím. Docela jsi zk***il celou hudbu. Úplně kompletně.
Nová vlna rapperů
S autotunem už tehdy experimentovali úplně všichni. Rappeři jako Lil Wayne, P. Diddy nebo Kanye West. Ten díky programu (a T-Painovi) přišel se zcela novým konceptem, zpívanou deskou 808s & Heartbreak (a ovlivnil celou rapovou hru minimálně na deset let dopředu).
Začala se objevovat i nová vlna rapperů, kteří software vzali za svůj. Jen o pár let později měl prorazit Future a navždy změnit zvuk rapu.
Opozice
Usher nebyl se svým negativním názorem na autotune jediný (i když i jeho vokály na skladbě OMG byly později prošpikovány autotunem). Jay-Z na své desce The Blueprint 3 z roku 2009 vydal skladbu D.O.A. (Death of Autotune).
T-Pain na jeho stranu měl později pár nevybíravých komentářů (které následně zase odvolal) a tak dále. Ještě ten rok indie rocková kapela Death Cab for Cutie proti autotuneu protestovala na předávání cen Grammy.
Současnost
Dnes už naopak autotune není jen součástí zpívanější podoby rapu, ale stále častěji jej používají i rappeři, kteří svému hlasu zkrátka jen chtějí dodat na působivosti. Na jednu stranu už je toho možná moc, na druhou stranu elektronika a syntetizátory mění dnes a denně celou hudební scénu. Proč by tedy hip hop měl stát stranou?
A co si myslíte o autotune vy? Baví vás, nebo ho nesnášíte? Nebo je vám ukradený? Dejte nám vědět do komentářů pod tímto článkem na Facebooku.
