Pokud sledujete dění na české scéně, pravděpodobně jste zaznamenali i projekt VR/Nobody. Za ním stojí zpěvák Václav Rouček nebo-li VR a jeden z nejbookovanějších DJs u nás – NobodyListen. Společně vydávají svou debutovou desku už během tohoto měsíce, téma na rozhovor tedy bylo více než jasné…
Ahoj kluci, začal bych momentálně probíhající Young Gunz Tour. Konkrétně by mě zajímal feedback lidí, co se týče vašeho vystoupení, jelikož není úplně běžný koncept, že zpěvák a DJ jedou, řekněme převážně rapovou tour.
VR: Řekl bych, že ty ohlasy jsou dobrý, chodí sice míň lidí, než je normální na rapový koncerty, jelikož ti interpreti, co to jedou toho nemají tolik venku a nejsou tak známí, ale myslím, že ty ohlasy to vyvažujou. Lidi jsou nadšený z toho co viděj a slyšej, a že v našem případě, i přestože jedeme rapovou tour, se vždycky najdou lidi, kteří nás hrozně oceněj a řeknou, že si nás najdou. Což se pak vlastně i stane.
Nobody: Jakoby na první pohled to možná nesedí do toho konceptu. Jsou tady mladý lidi, kteří dělaj primárně rap, my jsme k nim byli přizvaný a zdálo se to jako zajímavá zkušenost.
OK, přejdeme tedy k desce, která je těsně před vydáním. V jaké jste fázi?
N: Album je hotový, máme ho už v telefonech a v počítačích a teď už jen doděláváme cover a posíláme to do výroby. Čtrnáct dní zpátky jsme se vrátili z Londýna, kde jsme dokončili mastering, to znamená, že máme finální zvuk toho alba. Zní to super, máme hroznou radost a teď koukáme na soubory v pc, nad kterýma jsme strávili pět měsíců a jsou konečně hotový. Release party je už 17/5 na Žižkovský věži.
VR: Jen bych dodal, že těch měsíců nad tím bylo mnohem víc. Budou tam i tracky, kterýma jsme začínali, takže je to rok a půl intenzivní práce.
Budete desku vydávat sami nebo pod nějakým labelem?
VR: Určitě sami na nějaký svoje náklady a díky pomoci různých partnerů, sponzorů a lidí co nás podporujou.
N: Přesně tak, hodně nám s tím taky pomůže Matěj Kretík, kterej dělá Bookin. Takže ve spolupráci s ním a se super partnerama jako jsou Red Bull a Jagermeister, který nám hrozně pomohli.
Už máte jméno?
VR: YET.
Četl jsem, že na desce budou jako jediní hosté Dalyb a Radimo. Chápu, že jste se na debutu rozhodli soustředit hlavně sami na sebe. Ale co do budoucna? Plánujete víc spoluprací?
N: Určitě, jediná taková bariéra je tady ten jazyk, protože to děláme zatím jen anglicky. Máme už hotovu věc se Sameyem, která ale asi ven nepůjde. Nebráníme se spolupracím, ale na to CD si to prostě nesedlo, chtěli jsme to nechat hlavně na sobě. Dalyb tam je, protože jsme spolu udělali svělou věc, do který Vašek napsal text a vzniklo to úplně samovolně a Radimo nám nahrál saxofon a flétnu. Určitě by spolupráce byly zajímavý, zatím jsme ale nad tím až tak neuvažovali.
VR: Než jsme dokončovali tu desku, tak jsme řešili koho bychom tam chtěli mít. Ve hře byla například Sára Vondrášková jako Never Sol, ale to nakonec nevyšlo. Chtěli jsme tam mít nějakej ženskej hlas, nakonec z toho ale prostě sešlo a nechali jsme to čistě na mým hlase, kterej snad během tý desky neomrzí.
Návážu další otázkou, sledujete nějaké mladé zpěváky? Protože mi přijde, že je tu spousta lidí, co umí zpívat, ale nejdou s tím ven, a když už ano, tak je to nějaký cover Bruna Marse a podobně…
VR: No přesně, já teď nedávno uvažoval, že s druhým albem bych už rád měl nějakou konkurenci v podobným stylu. Pár lidí dělá něco podobnýho, ale je to spíš taková česká alternativa a není to takovej urban jako děláme my. Spíš to má kytarovej základ, než elektronickou a pro nás trošku rapovou skladbu. My to děláme takovým rapovým způsobem, protože jsme z toho oba dva vzešli a nejsme tak úplně kapela, což je asi ten hlavní rozdíl. Ale možná jsme jen nenarazili na někoho, kdo by dělal něco podobnýho.
N: Asi tady nikdo není.
VR: Ale rád bych, kdyby tu někdo byl.
Když jste zmínili hudbu, na který jste vyrůstali, mohli byste být konkrétnější?
N: Tak u mě to byl ze začátku čistej rap. Lidi jako Eminem, Public Enemy, Biggie a podobní interpreti, ke kterým jsem se dostal když mi bylo třeba 12. Pak se to vyvíjelo skrz různej novej rap a to byla první hudba, na který jsem se zasek a u který jsem si řek, že jí chci fakt poslouchat. A pak se to prostě vyvíjelo dál.
VR: Nebudu jmenovat nic, co jsem poslouchal kolem deseti let, ale co první stojí za zmínku, tak je prostě českej rap. První to byl Repertoár od PSH, pak Indy a Wich a tady ty podobný věci. A vlastně s těma lidma mám teď čest se setkávat a dostávat od nich pochvaly na mou hudbu, což je skvělý. Taky jsem fanoušek bristkýho indie, sice ne už tak jako dřív, ale miluju kapely jako Foals, White Lies nebo The Maccabees, se kterejma shodou okolností budeme v létě vystupovat na festivalu Grape. Nejvíc momentálně ale poslouchám Low Roar a JMSN.
A co ty Nobody, co rotuje v přehrávači momentálně nejvíc tobě?
N: Každej den najdu tak 10 novejch tracků, ale momentálně točím nejvíc Portico, nová deska od Yelawolfa, Tylera, Kendricka a pak spousta singlů.
Vracíte se k tomu, co jste dřív poslouchali?
N: Hele teď jsem nad tím nedávno přemýšlel, že jsem si ty starý věci hrozně dlouho nepustil a už je ani nemám v iTunes knihovně. Já jak furt stahuju nový věci, tak ty starý jdou vždycky na disk a tam tak jako umíraj a vlastně se na ně zapomíná při tom objemu nový hudby.
VR: Já se občas vrátím k tomu českýmu rapu a občas si zavzpomínám. Já se vracím k tomu starýmu asi víc než Kuba, kterej spíš objevuje ty nový věci. Já sice taky občas, ale spíš se snažím se nenechat moc ovlivnit, nechci totiž moc znít jako někdo. Ať to není přes šablonu. Snažím se hodně poslouchat věci co uděláme s Kubou, abych věděl, jak to víc posunout.
Teď bych se rád dostal ke klipům. Vím, že poslední váš vizuál vznikl ve spolupráci s LIP Production a Flash Fakerem, ale co ty předtím? Dělali jste si je sami nebo vám někdo pomáhal?
VR: První vizuál byl k tracku If You Stay a ten jsme dělali úplně sami s kamarádem Vasylem Rusynem, kterej je shodou okolností taky v LIP. S ním jsme udělali timelapse kamarádky, která stála na Václaváku. A dál jsme si klipy taky dělali sami, až po třetí klip, se kterým nám pomáhal Adam Bakay, Petr Simon a i zmíněnej Vasyl.
N: A vždycky to byly, ne že low budget, ale no budget klipy, včechno to byly naše nápady a máme okolo sebe super lidi, který nám s tím dokázali zadarmo pomoct. Takže vlastně klipy z Berlína jsou naše první opravdový klipy, na který byl budget, mohla se pujčit dobrá technika, mohlo se vyjet ven a mohla se zaplatit velká crew. Fuck Everybody Else je prvním ze tří klipů, další vyjde těsně před deskou a poslední až po vydání desky.
Jaký to má koncept, budou na sebe klipy navazovat?
N: Jojo, celý je to jakoby jeden příběh, jeden koncept, jedna myšlenka a jsem zvědavej kolik lidí to pochopí hned při tom druhym klipu. Možná to všichni pochopí až při tom třetím, uvidíme. Ale máme radost, že se nám povedlo udělat věc, která navazuje. Ono to pak celý vyjde i v kuse. To bude jakoby extended verze, kde budou i nějaký nový záběry a bude to asi deseti minutovej videoklip.
Vím, že jste poslední dobou taky dost cestovali. Byli jste všude jen pracovně nebo jste zažili i nějaký zajímavý koncert?
N: Byli jsme pracovně. V Londýně jsem druhej den zjistil, že v den našeho příletu, kdy jsme nic nedělali a měli jsme volno, tak tam měl A$AP Rocky přednášku na RBMA, která byla veřejně přístupná a pak tam hrál večer Pusha T.
VR: Takže Nobody probrečel večer.
N: To jsem zjistil až druhej den, tak to jsem myslel, že se zabiju, to bylo strašný. A taky jsme chtěli jít na Skeptu a JMEho, který hráli ten večer co jsme byli ve studiu, ale byli jsme tak unavený, že jsme to nakonec nedávali. Takže pracovní výlety to všechno byly.
A nějaké další koncerty, které vám utkvěly v paměti, ať už z pohledu vás, jakožto interpretů?
VR: Z našich určitě Roxy, což byla bomba. To jsme fakt nečekali, vzpomínáme na to do teď a pořád z toho mám mráz po zádech. A jinak ještě hrozně rád vzpomínám na náš první koncert v Meetfactory, v červnu 2014.
N: To samý, Roxy a Meetfactory. A už se strašně těším na křest naší desky, protože máme tolik nápadů a tolik věcí, jak to chceme udělat, že se fakt těším, až to bude probíhat. Věřím, že se zase dokážeme posunout o stupínek dál. Uvidíme.
A pohledem návštěvníků? Třeba z poslední doby?
VR: Já sem poslední dobou moc na ničem nebyl, tak nevím. Asi nejvíc se mi vybavuje Sohn, kterej měl skvělej koncert v Meetfactory. Ten to fakt procítil.
N: Hele nevím, ale určitě rád vzpomínám na Weeknda, na něm jsem byl už třikrát. Byl jsem na jeho prvním evropském koncertě vůbec, to bylo v Londýně v roce 2012, pak ještě jednou v Londýně na Kissland Tour a pak v Berlíně, kde hrál před Drakem. A jinak byli super Jungle, asi 14 dní zpátky v Lucerna Music Baru.
Co děláte ve volném čase? Je něco, co vás spojuje mimo hudbu?
N: Spoustu věcí nás spojuje, není to asi úplně společná aktivita, že bysme chodili každej čtvrtek na tenis a každou neděli plavat, ale prostě se zajímáme o podobný věci, rozumíme si a máme stejnej názor na ty věci. To bych řek, že nás spojuje. A co se týče těch aktivit ve volným čase, tak…
VR: No povídej no.
N: No ono toho volnýho času moc není. Když je volnej čas, tak koukám na tenisky, snažím se ulovit nějaký dobrý hadry, hodně do toho mám hraní a prostě se furt něco děje. A jídlo ještě.
VR: Jojo, to máme společný. My dva jsme hrozní vizuální freaks, takže když vlezeme někam, kde se nám to líbí, tak jsme schopný třeba hodinu studovat detaily, fotit si kompozice různejch ploch a tak. Takže chodíme s mobilama po měste a nebo fotím Kubovi boty. A jinak já beru jako koníčka i svou práci, dělám grafika, takže i tam jsem hodně spokojenej. Jinak křížovky, pejsek, vnoučata, zahradničení…
N: Když je hezky, tak chodíme cvrnkat kuličky na Střelák, už přichází sezóna.
Co filmy, knížky?
N: Knížky bohužel moc nečtu, protože na to nemám čas, ale filmy miluju. Koukám na všechny nový filmy. Mý nejoblíbenější jsou určitě I Origins anebo Drive.
VR: To máme asi společný. A z poslední doby mě napadá polský film Ida. Nádhera.
Něco na závěr?
N: Děkuju hlavně svý mámě, že se mnou byla při tomhle rozhovoru. Děláme to pro ty ceny, děkujeme za Anděla, děkujeme za TýTý… Ne, teď vážně. Děkujeme všem lidem co nás podporujou, což jseš i ty, že nám dáš prostor a možnost udělat rozhovor. Pro nás je to pořád něco, čeho si vážíme, není to pro nás samozřejmá věc. Takže děkujeme všem lidem, co nás podporujou a co se snaží dostat naší hudbu dál. Je to klišé závěr, ale je to tak.
VR: Nám jde hlavně o to, předat nějakej zážitek. Dát ze sebe maximum pro to, aby si člověk mohl užít, co děláme. Neděláme to pro účel, ale pro prožitek, kterej z toho máme a kterej z toho můžou mít i ostatní. Slashlove.
Photo Credit: Adam Bakay
