Mám fakt rád diáře. Myslím ty papírové, kam se zapisuje, kde se škrtá, podtrhává, kroužkuje, vykříčníkuje a tak dále. Do toho svého si zapisuju schůzky, výročí nebo úkoly, ale jen mejdany a koncerty mají svou speciální barvu. Když se do něj teď dívám, nemůžu se než radovat. Dobrých bashmentů se děje dost a koncert Romaina Virga patřil k absolutní špičce, co jsem kdy viděl. Na další měsíce jsou ohlašeno minimálně jedno zásadní datum, kdy dorazí držitel Grammy z roku 2000, Beenie Man. V rámci letních festivalů se představí Protoje na Mighty Sounds a nebo Bunny Wailer na Uprising. Když se v mém diáři podívám na datum 30. března, čili toto pondělí, mám tam použitou nejen speciální barvu, ale i dvoje podtržení a čtyři vykřičníky. To vše kvůli jménu Jesse Royal.
Nastupující generace reggae umělců je top. Ať jdete skrze spektrum témat, o kterých zpívají, kamkoliv, vždy najdete někoho, kdo je naprosto ready. A je tu taky parta umělců, kteří jsou pro zjednodušení označování jako zástupci a propagátoři tzv. Roots Revival. Mezi ně patří Jesse Royal, který ale takovou nálepku přijmout nechce. Prohlašuje, že to na čem pracuje je hudba. Nic víc, nic míň, to všechno. Jesseho v roce 2013 vystřelil mixtape Royally Speaking, o který se postaral Walshy Fire pro Major Lazer. Když se na to totiž podíváte, tak právě tento projekt už několik let aktivně spolupracuje s jamajskými umělci, ať už to byl Vybz Kartel, T.O.K, Mr. Vegas nebo Chronixx (kterému se postarali o mixtape „Start A Fire“). Vedle toho se právě Walshy Fire chopil moderování videoprojektu Noisey v seriálu věnovaném jamajským umělcům. I tam se objevil Jesse Royal.
Tento všestranný umělec ušel cestu podobnou jako mnoho velkých jmen reggae hudby z minulosti. Dětství na jamajském venkově, zpěv v kostelním sboru, stěhování do Kingstonu, hudba všude kolem. Právě v hlavním městě si Jesse utvořil dvě zásadní přátelství. První se synem Ziggyho Marleyho, Danielem, a později s Kareemem Burellem, producentem pokračujícím v odkazu svého otce, Phillipa „Fatis“ Burella (určitě zkontrolujte produkci jeho labelů Vena a Xterminator, které spolutvářely podobu reggae a dancehallu v devadesátých letech). S nimi byl neustále ve spojení s mnoha proudy jamajského hudebního průmyslu a vyvinul si tak všestranný styl, který dokáže použít na jakýkoliv beat. Reggae, dancehall, hip hop jsou pro něj nejčastější nositelé poselství, které má. To je velmi radikální směrem k establishmentu a celému systému. Jamajka je už po desetiletí tlačena do pozice státu závislého na dovozu surovin a zároveň využívaná jako turistická destinace a zásobárna bauxitu. Místní lidé jsou tak mnohem víc zvyklí si potravu obstarávat z toho, co jim okolí nabízí a umožňuje. Nebo alespoň Jesse Royal je. Sám říká, že ta všudypřítomná chudoba je prokletím a zároveň požehnáním Jamajky. K tomu má ovšem v rukávě spoustu věcí pro holky, plné radosti a oslavy života. Rozhodně není někým, kdo by chtěl jen kázat a mudrovat.
Jeho prozatím největším hitem je věc Modern Day Judas, ale další Jesseho tvorbu si můžete naposlouchat i na mixtapech, jako třeba In Comes The Small Axe, Misheni nebo již zmíněné Royally Speaking. Jesse Royal v pondělí 30.3.2015 přijede s kapelou The Kingsuns do pražského Lucerna Music Baru. Tam jsme před dvěma lety mohli vidět výše zmíněného Chronixxe. Ten je teď víc než v kurzu a já mám hodně silný pocit, že na začátku příštího týdne uvidíme umělce, kterého čeká velmi podobný osud. Tohle bude historie a my budeme u toho.