Původně jsem pro tento #ThrowbackThursday měl úplně jiné téma. Po přečtení článku na Jamaica Observer o tom, že deejay Snow se vrací znovu nastartovat kariéru, je vše jinak. Ale ještě předtím něco k současnosti. Snow po patnáctileté pauze vydal v druhé polovině loňského roku singl „Shame“, kde mu hostuje nikdo jiný než veterán Mykal Rose. Jestli jste tuhle těžkotonážní věc ještě neslyšeli, doufám, že už jste dávno klikli na odkaz. Tenhle song je totiž předzvěst návratu prvního bělocha, který měl s reggae a dancehallem mezinárodní úspěch. Teď už k tématu dne.
Už se tomu těžko věří, ale na začátku devadesátých let minulého století bylo reggae a dancehall těžce v kurzu. Chaka Demus & Pliers – Murder She Wrote = HIT, Mad Cobra – Flex = HIT, Shabba Ranks – cokoliv = HIT…dalo by se pokračovat nespočtem dalších jmen a hudebních kolaborací, ale dnešní throwback patří kanadskému rodákovi s občanským jménem Darrin Kenneth O’Brien. Pocházejíc z Toronta nemohl reggae a dancehall minout. Tamní jamajská diaspora je tou největší hned po Londýně a New Yorku a dlouhodobě se tam stěhuje mnoho muzikantů z Yardu, vzniká tam nespočet labelů a místní reggae scéna má co nabídnout. Mladíka Darrina hudba jeho karibských sousedů okouzlila natolik, že ji přijal za svou a společně s ní i přezdívku – Snow. Začal se více věnovat svým deejay skills (v reggae slova smyslu) a dal se dohromady s parťákem, který si říkal Prince a obstarával gramofony. Po pár letech lokálního úspěchu přišel ten mezinárodní. To když se o „bělochovi, co dává jak Jamajčan“ doslechl MC Shan. Ten oba přivedl do New Yorku a započali práce na albu 12 Inches Of Snow. Album, jenž vyšlo v roce 1993, mělo úspěch, ale ten předčil úspěch jednoho jediného songu z desky. Songu, který se dostal do Guinessovi knihy rekordů coby nejprodávanější reggae singl v USA (ač ten beat má s reggae pramálo společného). Songu, který dodnes trhá parkety v klubech po celém světě. Songu, kterému je věnovaný dnešní #ThrowbackThursday. A-licky-boom-boom-down!
