Když jsme se konečně rozhodli věnovat prostor tzv. pohledu do minulosti a věnovat se podrobněji klasickým počinům, které nejen dle našeho názoru ovlivnily samotný vývoj rapové hry na dlouhá léta dopředu, první co bylo třeba učinit, bylo vybrat právě tu desku, která by měla mít tu čest být na samotném začátku toho všeho a tím pádem ji učinit, ať už cíleně nebo tak trochu bezděčně jakýmsi pomyslným číslem jedna. Rozhodování samozřejmě netrvalo příliš dlouho, a tímto tahounem se nakonec stala deska Ready To Die od umělce jménem The Notorious B.I.G.
Na začátek neuškodí trochu nudných byrokratických dat. Album Ready To Die, studiový debut z Biggieho dílny, vyšlo na světlo denní poprvé dne 13. září létapáně 1994, již příští měsíc si tak připmeneme krásné dvacetileté výročí. O vydání se postarala Puff Daddyho (po dvaceti letech a nespočtu přezdívek si dnes znovu chce nechat říkat právě takto) zbrusu nová společnost Bad Boy Records a celý počin se nahrával někdy od roku 1993 a to v newyorských studiích The Hit Factory a především pak D&D Studios. Pro stáj Bad Boye to byl první oficiálně vydaný počin a vstup na scénu nejen východního pobeží Spojených států to byl skutečně velkolepý. Na desce se podílel velkou měrou právě sám Puff Daddy, dále pak také producenti jako DJ Premier, Chucky Thompson z uskupení The Hitmen nebo Easy Mo Bee.
Dění v pozadí spousta z vás již patrně stručně zná z filmu Notorious, avšak pojďme si alespoň pár věcí zopakovat a ujasnit. Biggie byl upsán pod křídla nahrávací společnosti Uptown Records, kam ho přivedl samozřejmě Puffy, který pro ně tehdy hledal nové umělce a talenty. Biggie tehdy nahrál první skladby z alba jako Gimme The Loot nebo Things Done Changed. Puff Daddy byl následně vyhozen z Uptown a Biggie se vrátil ke starému dobrému kšeftování na ulici. Když následně Puffy založil svůj vlastní label Bad Boy, Biggie byl orvní na řadě.
Prvním singlem z alba se stala hymna Juicy, která je slyšet ostatně do dnešních dnů. Ven se dostala 8. srpna 1994 a již 8. listopadu téhož roku měla za sebou prodaných půl milionu kopií. Produkci singlu měl na svědomí samozřejmě Puff Daddy a je zcela jisté, že velkou část na až překvapujícím komerčním úspěchu tehdy měl použitý sampl ze skladby Juicy Fruit, kterou v roce 1983 pustil ven James Mtume. Tento sampl posunul celou skladbu přece jenom zase úplně někam jinam.
Druhým singlem se stala skladba Big Poppa s datem vydání 20. února 1995. Biggie byl tehdy již superstar světového formátu a po třech měsících byl singl již platinovým. Produkci si zde rozdělil Puffy spolu s Chucky Thompsonem, při čemž vysamplovali klasiku Between The Sheets od legendárních Isley Brothers.
Posledním singlem se pak stal track One More Chance. Vydán byl 9. června 1995 a Puff Daddy spolu s Bluez Brothers a Chucky Thompsonem zde vysamploval skladbu Stay With Me z dílny uskupení DeBarge. Tento singl se stal platinovým 31. července 1995.
Tolik k singlům, nyní se podíváme na samotné album. Toho se v prvním týdnu prodalo přes 57 000 kopií a do přelomu milénia se pak stalo čtyřikrát platinovým. Na albu se podíleli hostující umělci jako Method Man nebo Lil Kim, která ovšem není uvedena v tracklistu. Deska obsahuje sedmnáct stop s celkovou stopáží končící na téměr devětašedesáti minutách. V roce 2004 pak vyšla ještě remasterovaná verze s dvěmi bonusovými skladbami, a to Who Shot Ya? a Just Playing (Dreams). Za zmíňku zcela jistě stojí i obal alba, které ukazuje malé dítě s afrem, které představuje samotného umělce. Už tento samotný výjev má naznačit koncept alba ukazující Biggieho život od narození až do (bohužel blížící se) smrti.
Pro nás samotné je album Ready To Die nesmrtelnou klasikou, která rozhodně bude vždy patřit k počinům, které si lze kdykoliv přehrát od začátku až do konce. Nesmrtelné hymny jako právě Juicy, Big Poppa nebo třeba Things Done Changed budou patrně navždy mít místo v srdcích každého skalního fanouška rapu.
