Oranžová vína nejsou jen unikátním chuťovým zážitkem, ale také návratem k prastarým vinařských tradicím. I když nejsou tak rozšířená jako bílá, červená nebo růžová vína, získávají stále více fanoušků po celém světě. V neděli 6. října slaví svůj mezinárodní den, což je ideální příležitost se s nimi blíže seznámit. Odkud se bere jejich specifická barva a proč si je připomínáme právě v říjnu?
Specifická barva oranžových vín…
Oranžová vína se vyrábějí ležením bílých hroznů různě dlouhou dobu na slupkách. Tento proces je podobný výrobě červených vín, přičemž macerace probíhá v různých typech nádob – od klasického nerezu až po tradiční hliněné kvevri z Gruzie. Barva, nejčastěji v odstínech pomeranče a jantaru, vzniká přirozeně díky oxidaci vína a barvivu obsaženému ve slupkách hroznů, nikoli přídavkem barvy natožpak ovoce. „Není žádný limit, který by bránil některé bílé odrůdě k výrobě oranžového vína, jako je Veltlínské zelené, pinotové odrůdy nebo další užívané ve světě,“ vysvětluje národní someliérka Klára Kollárová. „Aromatické odrůdy, jako Tramín červený a Pálava, se pro výrobu oranžových vín osvědčily nejvíce.“
Něco málo z historie
Původ oranžových vín sahá až do starověké Gruzie, která je považována za kolébku vinařství. Právě tam vznikly hliněné nádoby tzv. kvevri, které se používaly k fermentaci a uchování vína. Gruzínští vinaři vyráběli oranžová vína již před více než 5 000 lety a tento tradiční proces výroby se rozšířil do dalších lokalit, včetně Moravy a Čech. V neděli 6. října navíc slavíme mezinárodní den oranžových vín, který je poctou této prastaré vinařské technice a rostoucí oblibě oranžových vín po celém světě.
Proč si oranžová vína zamilujete?
Oranžová vína jsou díky své výrobě chuťově náročnější: „V chuti často postupně rozklíčujeme tropické tóny, jako jsou pomeranče, byliny, pečené čaje, ale také medové tóny, lískové oříšky či koření jako jalovec,“ popisuje someliérka a dodává: „Za benefit přirozeně považujeme minimální hodnoty SO2. Stejně tak přístup k filtraci – většinou se jedná o vína plná, neočesaná, surová, vůbec nebo minimálně filtrovaná.“ Oranžová vína mají plný a tříslovinový charakter, což z nich činí zajímavou volbu nejen pro milovníky přírodních vín.
Jak je kombinovat s jídlem?
Právě díky výrazné tříslovinové struktuře jsou předurčena k párování s výraznými i tučnějšími pokrmy. „Díky maceraci i s třapinou je v chuti více patrné tříslo a často chutnají spíše jako červená vína,“ uvádí Kollárová. Hodí se tak k vepřovému masu nebo kachně, ale zajímavou kombinaci tvoří i s výraznou asijskou kuchyní. „Výborně doplní těžká a kořenitá jídla, jako je indické kari, fermentovaná zelenina kimchi nebo japonské natto pokrmy.“
Kde ochutnat?
Oranžová vína se vyrábějí i z českých a moravských hroznů pod značkou Vína z Moravy, vína Čech. Historicky první dvě kvevri nádoby k nám dovezl v roce 2012 Petr Nejedlík z vinařství Dobrá vinice. Počet vinařů u nás, kteří se věnují výrobě oranžových vín, se rychle rozšířil, a v roce 2017 vznikl dokonce Kvevri klub. Navštivte specializované vinotéky nebo restaurace a objevte kouzlo oranžových vín, která si získávají stále více příznivců.
Foto: AdobeStock
