Evropská komise začíná před červnovými volbami do Evropského parlamentu obracet – minimálně co se týče 5G sítí. Prozatím nesmělý obrat v podobě příslibu vypracování strategického white paper přichází po letech kritiky operátorů, kteří varovali, že politika drakonických regulací a omezení nahrává roztříštěnosti evropského telekomunikačního trhu. Tato fragmentace je pak podle nich hlavním důvodem, proč Evropa v 5G zaostává nejen za globálními lídry jako jsou USA, Čína nebo Japonsko, ale i zeměmi typu Thajska nebo Guatemaly, píše britský Telegraph. Napříč unií momentálně působí 45 velkých operátorů, počet zákazníků každého z nich přesahuje 500 tisíc.
Hlavní překážkou, která Evropě brání, aby se v 5G vyhoupla mezi světovou špičku, je fragmentace unijního telekomunikačního trhu. „Zjednodušeně řečeno, můžete mít nízké ceny a investice, ale ne čtyři velké operátory. Můžete mít čtyři operátory, kteří poskytují služby za nízké ceny, ale jejich kvalita pokulhává. Nebo můžete mít čtyři sítě, které vynikají opravdu vysokou kvalitou, ale pro změnu nebudou levné. Zkrátka nemůžete mít všechno najednou,“ zdůraznila pro britský list Telegraph expertka na telekomunikace Karen Egan ze společnosti Enders Analysis. Situace v EU je ještě komplikovanější – na jejím území působí 45 významných mobilních operátorů. Každý z nich poskytuje služby více než 500 tisícům zákazníků.
Při pohledu na globální 5G lídry zjistíme, že roztříštěnost Evropě nehraje do karet. V celých USA například působí pouze osm relevantních operátorů. Čína a Japonsko mají shodně po čtyřech. Jižní Korea si pro své potřeby vystačí se třemi firmami. Mnohost evropských mobilních operátorů, kombinovaná navíc s omezujícími regulačními předpisy, navíc brzdí investice do inovací, což je nejvíc patrné ve výši kapitálových nákladů v přepočtu na jednu osobu. Podle ETNO jde nyní v Evropě o 109 eur, zatímco v Jižní Koreji je to 113 a v USA dokonce 240. To, že evropští operátoři méně investují je důsledkem nižších cen za služby, které musejí udržovat ve vysoce konkurenčním prostředí.
Konsolidace trhu by měla jít za Evropskou komisí, kterou ale řada operátorů kritizuje za to, že v tomto směru nepodniká dostatečné kroky. Eurokomisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestager se sice před měsícem nechala slyšet, že kvůli fragmentaci 5G trhu Evropě unikají investiční příležitosti, v minulosti ale Komise spojování soutěžitelů spíše bránila. Fúze britských firem O2 a Three byla zastavena úplně, zatímco spojení Three Italia s Wind Telecomunicazioni v Itálii nebo Orange a MasMovil ve Španělsku mohly proběhnout pouze za přijetí dalších omezujících podmínek. Vestagher nicméně oznámila, že Komise nyní vypracuje nový white paper, který má být základem pro budoucí reformu unijního 5G trhu.
Podle kritiků měla Evropská komise začít jednat mnohem dříve, protože náskok globálních konkurentů se už teď bude jen stěží dohánět. Kromě výše zmíněných zemí jsou v 5G o poznání napřed i mnohé země, které v mnoha ohledech nebývají v porovnání s Evropou považovány za konkurenceschopné. Nejrychlejší 5G v Evropě momentálně nabízí hlavní město Finska, Helsinky – přesto je zdejší síť pomalejší než ta v thajském Bangkoku. Stockholm v sousedním Švédsku se v kvalitě 5G již několik let na evropském žebříčku propadá. Z mezinárodního srovnání dokonce vyplývá, že uživatelský příjemnější je 5G připojení i v jihoamerické Guatemale. Ještě před dekádou byla přitom Evropa považována za „kolébku 5G“. Zářnou budoucnost jí předpovídal třeba Günther Oettinger, předchůdce Margrethe Vestager ve funkci.
„Evropa je v 5G dramaticky pozadu. Dokonce nás poráží i některé středně-příjmové státy, které bychom za normálních okolností nepovažovali za vážné konkurenty na poli technologií a inovací,“ varuje Joakim Reiter, ředitel corporate affairs ve Vodafone, ve svém vyjádření pro Telegraph. Zdůrazňuje přitom, že v sázce není jenom konektivita, ale také pracovní místa a zakázky pro evropský technologický sektor. „Je to důležité, protože to ovlivní, zda bude Evropa v budoucnu mít pracovní místa ve výrobě nebo ne. Proto by se o to lidé měli zajímat už teď,“ dodává. Dostupná data ovšem naznačují, že oproti jiným světovým regionům byl entuziasmus ohledně 5G v Evropě vždycky nižší.
„Víme, že jedním z hlavních důvodů pomalého zpřístupňování sítí je nedostatek nadšených spotřebitelů,“ podotýká Matthew Howett z analytické společnosti Assembly Research. Z prvních 500 milionů celosvětových uživatelů 5G jich pouze 4 % byla z Evropy, 71 % tvořili Číňané. Evropané podle Howetta všeobecně 5G sítě nevnímají jako zásadní novinku, proto jim musejí být jejich výhody komunikovány zejména s ohledem na budoucnost. Klíčovým bodem jsou proto vlivy, které 5G budou mít na inovace typu smart homes nebo autonomních vozidel. Národní i nadnárodní regulace tento úkol ještě více ztěžují – dobře to bylo vidět například ve Velké Británii, kde museli velcí operátoři po brexitu rozprodat frekvence o hodnotě miliard liber, a navíc vyloučit ze svých sítí všechny součástky čínské technologické společnosti Huawei. Obě dvě opatření znamenala významné zdržení dalšího vývoje 5G technologií.
Foto: Shutterstock
