Páteční večeře při svíčkách, když v tom vás najednou přepadnou návaly horka, bolest břicha či nutkavá potřeba vzít toaletu útokem. Potravinová alergie či intolerance si nevybírá a objevuje se i v situacích, kdy to nejméně čekáte. A to i přesto, že jste se s ní dosud ještě nesetkali. Víte, jaký je mezi nimi rozdíl, které typy patří v populaci k těm nejčastějším i jaké potraviny je mohou způsobovat?
Občas může jít jen o větší nápor stresu, pravdou však zůstává, že problémy se zažíváním pocítil už někdy takřka každý z nás. Pokud však obtíže přetrvávají, může být na vině potravinová alergie či intolerance. Na ně v Evropě trpí odhadem 17 milionů lidí, z čehož přibližně jednu pětinu tvoří mladí do pětadvaceti let. Čísla ale mohou být výrazně vyšší. Velká část populace totiž tomuto problému nepřikládá tak významnou roli a návštěvu lékaře odkládá. Přitom následky mohou být rozsáhlé.
Jaký je rozdíl mezi alergií a intolerancí?
Zatímco potravinová alergie i intolerance mohou zdánlivě vypadat podobně, mají zcela jiné příčiny. V případě potravinové alergie jde o stav přecitlivělosti imunitního systému na látky obsažené ve stravě. Většinou se projevuje v řádech několika minut po konzumaci, případně styku s určitou potravinou, na mnoha částech těla různými způsoby i různou intenzitou. Od kopřivky a intenzivního svědění až po otok rtů a sliznic. V nejhorších případech může dojít k problémům s dýcháním či k selhání oběhového systému.
Potravinová intolerance představuje sníženou schopnost těla strávit určitý druh potraviny nebo nějakou její složku. Nejčastěji souvisí s problémy se zažíváním, ať už s nadýmáním, bolestmi břicha, nebo také s únavou a migrénou. Na rozdíl od alergie se může projevit až v řádů hodin či dokonce dnů, a tak je mnohdy velmi obtížně odhalit její spouštěč.
Arašídy, mléko nebo sója? To jsou nejčastější alergeny!
Potravin způsobujících alergii je celá řada. Zatímco jedním z nejagresivnějších alergenů je sója, někteří lidé mohou mít problémy s oříšky, kravským mlékem, krevetami, rybami, ale i pšenicí. Zajímavostí je také to, že poměrně českým specifikem je alergie na mák. Rizikovou potravinou jsou také arašídy.
„Alergie na arašídy bývá jednou z těch nejčastějších. Jen v Evropě se její prevalence pohybuje kolem 0,2 %. Typickými příznaky jsou rýma, kožní reakce v podobě otoku, zarudnutí nebo kopřivky, svědění v okolí úst, dýchací obtíže a stažený krk. V závažných případech dochází až ke smrtelným reakcím. Pokud tedy máte v rodině někoho, kdo byl alergický na arašídy, buďte obezřetní, protože se tento druh alergie může rozvinout i u jejich potomků,” popisuje Barbora Procházková, vedoucí vědeckého týmu společnosti Chromozoom.
Alergie na mléko nemá s laktózovou intolerancí nic společného
Velmi specifickou potravinou je mléko. S alergií na něj se nejčastěji setkáte u malých dětí, u kterých se obvykle vyvíjí do prvního roku života, přičemž celosvětově je postiženo přibližně 2,5 % dětí mladších tří let. Pozitivní zprávou zůstává, že u většiny postižených alergie vymizí do 16 let. Nepatrné procento populace ji ale může mít i doživotně. Zatímco jedním z prvotních příznaků bývá kopřivka, svědění úst nebo zvracení, po několika hodinách mohou nastat problémy s plynatostí, průjmem i rýmou.
Jiné je to v případě intolerance. „Intolerance laktózy a alergie na mléko jsou odlišné zdravotní problémy. Zatímco alergie na mléko probíhá v imunitním systému, intolerance laktózy souvisí s trávením. Tělo v tomto případě není schopno správně zpracovat laktózu, přírodní cukr nacházející se v mléce, kvůli nedostatku potřebného enzymu, takzvané laktázy,” upozorňuje Barbora Procházková.
Pokud trpíte jedním z těchto dvou problémů, je nutné vyvarovat se nejen mléku, ale také máslu, sýrům, pudinkům, zmrzlině, zakysané smetaně či ghí.
S intolerancí si není radno zahrávat
Přestože se s alergií na potraviny setkáte nejspíše jen zřídka, intolerance bývají častou zdravotní komplikací. Mezi ně se řadí i ve společnosti velmi diskutovaná nesnášenlivost lepku, tedy porucha, při které člověk netoleruje lepek a po jeho příjmu se u něho objevují příznaky podobné celiakii. Pozor! Citlivost na lepek však není celiakie. Celiakie je totiž autoimunitní onemocnění tenkého střeva, při kterém zůstává lepek celoživotně nesnesitelný. I když oba problémy sdílí téměř identické příznaky – od křečí, zácpy a průjmu přes únavu až po ztrátu chuti k jídlu – intolerance lepku nezpůsobuje stejné střevní poškození a propustnost.
Jakým potravinám je tedy nutné se vyhnout? Lepek je přítomný v jídle obsahujícím pšenici, žito, ječmen, ale i slad. Odpustit si tak musíte například konzumaci chleba, těstovin, cereálií, pečiva, omáček, kuskusu, ale také piva nebo pizzy. Odborníci však upozorňují, že pokud je člověk zdravý a nemá citlivost na lepek nebo celiakii potvrzenou, není důvod se mu vyhýbat.
Vedle citlivosti na lepek se lidé mohou setkat také s histaminovou intolerancí, při níž je nutné vyhýbat se alkoholu, fermentovaným potravinám, sušenému ovoci, avokádu nebo špenátu. Mezi dědičné nesnášenlivosti se řadí také například intolerance fruktózy, což je vrozená metabolická porucha založená na nedostatku enzymu, který je nezbytný pro správný metabolismus přijaté fruktózy. Zapovězeno je vše, co obsahuje fruktózu, tedy nejen ovoce a nějaké druhy zeleniny, ale navíc i agávové, javorové nebo kukuřičné sirupy včetně hnědého cukru.
Problém lze odhalit krevním či genetickým testem
Máte podezření na potravinovou alergii nebo intoleranci? Nechte si udělat krevní či genetický test, který odhalí původ potíží. „Klasické odběry krve zjistí, zda konkrétní intolerancí trpíte. V tomto případě musí osoba přijmout razantní změny v jídelníčku a intolerance se již bohužel nezbaví. Doporučuji proto vyzkoušet DNA test, díky kterému zjistíte, zda máte k některé z intolerancí genetické predispozice. Můžete tak zavést preventivní kroky a intolerance se v organismu rozvinout nemusí,” vysvětluje Barbora Procházková, která se podílela na tvorbě genetického testu Nutri od společnosti Chromozoom, jenž je speciálně vyvinut pro tyto účely.
Foto: Shutterstock
