Česká republika patří dlouhodobě mezi nejlepší evropské země, co se třídění odpadu týče. Dokazují to nejen souhrnná čísla společnosti EKO-KOM, ale i poslední průzkum společnosti Ipsos pro Bonduelle. V České republice stále více roste zájem také o recyklovatelné obaly a ochranu životního prostředí, avšak praxe trochu pokulhává. Téměř polovina Čechů totiž s jistotou neví, co patří do známých barevných kontejnerů.
Třídíme, ale…
V České republice je dle dostupných informací rozmístěno 473 359 nádob na tříděný odpad, které jsou barevně odlišené dle materiálu, kterému jsou určené. Poslední průzkum veřejného mínění ale ukázal, že ačkoliv většina populace, celých 92 % respondentů, předpokládá, že dobře zná toto barevné rozlišení, pouze 11 % populace zná všech deset typů a jen necelá polovina (46 %) zná tři základní typy zásobníků, tedy modrý, žlutý a zelený. Právě s posledním jmenovaným měla většina potíž, jen polovina oslovených respondentů vybrala pro zelenou nádobu správný odpad. Nadále platí, že nejčastěji tříděným artiklem je plast, ale i zde panují chybné mýty. Jedním z nich je třeba přesvědčení, že do žlutého kontejneru nepatří polystyren, ačkoliv opak je pravdou.
Skokově přibývá kontejnerů pro třídění kovu
Množství vytříděného odpadu každým rokem roste. V souvislosti s tím roste i počet kontejnerů tomu určených. Největší skok zaznamenaly nádoby určené pro třídění kovů, jejichž počet loni, oproti roku 2019, vzrostl dvojnásobně. Průzkum veřejného mínění společnosti Ipsos pro Bonduelle ukázal, že kovy pravidelně třídí 44 % Čechů, celých 8 % je však netřídí nikdy. Třídění plechovek a drobnějšího kovového odpadu jsou určeny šedé kontejnery. „Jsme předním výrobcem konzervovaných produktů a téma recyklace obalového materiálu je pro nás velmi důležité. Cítíme se zodpovědní za komunikaci tohoto tématu a jeho rezonování ve společnosti. Naše aktivity proto nyní zaměřujeme na edukaci veřejnosti o třídění a opětovném využití kovu,“ říká Petr Chlupáč ze společnosti Bonduelle.
Generace Z bojuje za udržitelnou budoucnost
Ačkoliv nejnovější průzkum veřejného mínění ukázal, že téměř polovina Čechů se při nákupu potravin zajímá o to, zda je daný obal recyklovatelný, koupi to ovlivní pouze u poloviny z nich. Z celkového hlediska tak tato informace ovlivní reálný nákup jen u 24 % populace. Pro téměř třetinu obyvatel, převážně z generace Z, je pak důležité, zda jsou společnosti, jejichž výrobky kupují, společensky odpovědné. „Příroda je naše budoucnost a jsme si toho plně vědomi. Dlouhodobě zlepšujeme výrobní a pěstební procesy, ale v posledních letech získalo naše úsilí ještě větší dynamiku. Stanovili jsme si jasné cíle, které chceme realizovat do roku 2025. V případě, že uspějeme, takzvanou třešničkou na dortu pro nás bude získání prestižního ocenění B Corporation, udíleného nezávislou organizací. Naším cílem je lepší budoucnost díky rozšiřování rostlinné stravy a pěstování plodin s respektem vůči přírodě a naší planetě Zemi,“ dodává Petr Chlupáč ze společnosti Bonduelle, která je evropským lídrem ve zpracování zeleniny a jejíž jeden ze šesti závazků je právě přeměna všech obalů na 100% recyklovatelné nebo znovu obnovitelné.
Ano recyklaci
Většina, celých 98 % Čechů třídí odpad doma a pro nadpoloviční většinu respondentů (52 %) je hlavním motivem jeho recyklace a opětovné užití. Segment plechovek je nejdynamičtěji se vyvíjejícím typem obalu. Výrobci i zákazníci cení hlavně jeho lehkost, skladnost, bezpečnost při dopravě i ekologičnost. Právě kov je totiž velmi dobře recyklovatelným materiálem, který lze používat stále dokola. Opakovaným zpracováním neztrácí své fyzikální vlastnosti, a tak je tento přístup levnější a ekologicky šetrnější, což si uvědomuje stále více výrobců. Nejen Bonduelle, ale třeba i společnost Mattoni, která vede živou debatu o zálohování PET lahví a nyní i plechovek, protože tento systém má dle zástupců společnosti smysl z ekonomického i enviromentálního hlediska. Stejně tak plasty mohou dobře posloužit. Ačkoliv mají recyklované plasty široké využití, ročně se znovu užije jen okolo 69 % plastových obalů. Nejběžnějším produktem je „regranulát“, malé perličky, které slouží jako vstupní surovina pro výrobu nových plastů, široké možnosti opakovaného zpracování mají vytříděné plasty v izolačním, stavebním, zahradnickém a textilním průmyslu.
Covid má dopad i na sběrné suroviny
Třídění odpadu není jen o veřejnosti, ale i o institucích, kam poté putuje. A ačkoliv se lze setkat s označením „zelené Česko“, co se třídění odpadu týče, tato chvála není vždy úplně na místě. „V našich provozech přivezený papír a plast dotřiďujeme na dotřiďovací lince, kde dochází k maximálnímu materiálovému využití,“ říká Rudolf Mazánek ze skupiny RMF Invest. Cirkulární ekonomika přetavující odpadový materiál zpět na zdroje je cílem i sběrných surovin. „Jde o opětovné uvedení materiálu zpět do výrobního cyklu, díky kterému dochází k úspoře obnovitelných i neobnovitelných zdrojů. Bohužel praxe je dnes trošku jiná. Materiálové využití neustále klesá z důvodu preference zpracovatelských a výrobních závodů o primární suroviny,“ dodává Mazánek. A ačkoliv je cirkulární ekonomika jedna z priorit Evropské unie, i zde je znát vliv pandemie covid-19. „Z důvodu nouzového stavu Covid-19 došlo k poklesu objemu výrob v průmyslu a nárustu rozdílu v cenách u primárního a recyklovaného odpadu, čímž se nyní snižuje procento využitelnosti recyklovaného odpadu. Současná karanténní opatření způsobila uzavření mnoha dotřiďovacích provozů a bohužel i zpracovatelů, což způsobilo, že v Evropě jsme se dostali do situace, kdy třídíme víc než jaká poptávka po vytříděné surovině,“ vysvětluje Rudolf Mazánek z RMF Invest.
foto: PR.Konektor
