Svou show převádějí na všech kontinentech, létají na strojích, o kterých se obyčejným smrtelníkům může jen zdát, a v letecké akrobacii jsou naprostá špička. Čeští piloti udivují svět svými kousky už 60 let. Vždyť, kdo si může říct, že létal před saúdskými princi nebo slavnostně otevíral závody formule 1. Letka Flying Bulls Aerobatics Team navazuje na legendární Chrudimskou 4, zakladatele skupinové letecké akrobacie u nás. Význam jubilea špičkoví piloti podtrhli vytvořením světového rekordu.
Několikrát se přejmenovali, málem dokonce zanikli, ale přesto stále předvádějí svoji show po celém světě. A hlavně kvůli tomu, že už od šedesátých let, kdy vznikla skupina akrobatických pilotů zvaná Chrudimská čtyřka, si předávají informace a zkušenosti jako v rodině. Z pilota na pilota. To je podle současného manažera Flying Bulls Martina Nepovíma základem toho, že celé seskupení funguje jako dobře namazaný stroj.
„Bez těchto letitých zkušeností, verbálně nepřenosných, bychom na tom zřejmě byli jako likérka bez receptu na Becherovku. Již bylo několik pokusů kopírovat naše akrobatické prvky bez těchto znalostí v zahraničí. Většina z nich skončila větším či menším nezdarem,“ popisuje muž, který byl u začátků v devadesátých letech, kdy ještě bez rudého býka na boku letadel, vlastně zakládal obor letecká akrobacie v České republice.
Nebezpečný koníček
I jejich současná práce stojí na základech položených v šedesátých letech. Když tehdy Jiří Tlustý s Božejem Skružem začínali trénovat akrobatické prvky, které ještě nikdo na světě nedělal, mnozí kroutili hlavou. V roce 2001 vzniká letka The Flying Bulls a řadí se do flotily těch nejlepších pilotů na světě. V roce 2013 vyměnili tehdejší stroje Zlín Z-50LX za modernější XtremeAir XA42, na kterých létají dodnes.
Ročně převedou nespočet leteckých show a podle Nepovíma nalétají 100 tisíc kilometrů. Přesto mají všichni čtyři členové svá zaměstnání a akrobacii v oblacích se věnují jen jako koníčku. Časově hodně náročnému koníčku, který se může zvenku zdát i hodně nebezpečný.
„Kdybych někdy začal sedat do letadla se strachem, byla by to známka uvažovat o konci letecké kariéry. Naopak zdravá obava je nutná, aby člověk neztratil respekt z létání,“ vysvětluje vedoucí skupiny Stanislav Čejka.
10 výkrutů
V půlce srpna se čtveřice pilotů sešla na domovském letišti v Jaroměři, aby na důkaz, jak si považují oslav 60. výročí založení Chrudimské 4, vytvořili světový rekord v počtu osových výkrutů ve skupině. Počasí bylo ve čtvrtek 13. 8. ideální, na vše dohlížel komisař FAI Vladimír Machula, který je zároveň prezidentem českého aeroklubu. Pro maximální soustředění členů formace se událost uskutečnila bez veřejnosti. Na její provedení piloti potřebovali prostor deseti kilometrů. Jak to bylo náročné popisuje opět velitel letky: “V průběhu točení výkrutu působí na letadlo neustále se měnící síly od kladných přetížení přes nulové po záporné. Čím pomaleji se manévr letí, tím více mají jednotlivé síly vliv a snaží se letadlo vyosit z původního směru jak v rovině horizontální tak vertikální. Při provádění dalšího výkrutu do něj pilot vstupuje už s touto zavedenou chybou, která se s každým dalším manévrem násobí. Úkolem vedoucího skupiny je co nejvíce eliminovat počet těchto chyb. K tomu se přidávají další tři letouny, které za prvé musí reagovat jak na nepřesnosti vedoucího, tak na měnící se síly působící na jejich vlastní letouny. Což je důvod, proč jeden osový výkrut zvládne zaletět jen pár skupin na světě. My, abychom byli stále před nimi, jsme jich udělali pro jistotu deset.”
O Flying Bulls
Maximální disciplína, koncentrace, důvěra a schopnost týmové práce jsou základní předpoklady úspěchu skupiny Flying Bulls Aerobatics Team. Piloti, často označováni jako „vzdušní akrobaté“, splynou při svých leteckých vystoupeních v jednotný celek v oblacích předvádějí letecké prvky, které neumí žádná jiná skupina na světě. Jejich spolupráce stojí na přesném detailu velmi těsné skupinové a zrcadlové akrobacií.
The Flying Bulls Aerobatics Team se skládá z těchto 4 zkušených pilotů – Stanislav Čejka (vedoucí), Miroslav Krejčí (pravé křídlo), Jan Rudzinskyj (levé křídlo) a Jan Tvrdík (slot). Velký podíl na úspěších skupiny mají i manažer Martin Nepovím a týmový mechanik Miloš Špreňar. Nováček skupiny Jan Tvrdík i vedoucí celé skupiny Flying Bulls Stanislav Čejka jsou zaměstnáni jako vojenští piloti Armády ČR a jejich pracovní kanceláří jsou proudové stíhací letouny.
