Prodávat na farmářských trzích čerstvé tofu na váhu může znít řadě z vás šíleně. Michalovi Jeřábkovi ještě před pár lety také, ale proto, že tady nikdo nic podobného nenabízel, naskytl se mu tak tehdy zajímavý byznys plán. Se svou rodinou se z touhy po čerstvých sójových výrobcích rozhodl vybudovat firmu, která dnes slaví úspěch i u asijské komunity. Jak se zrodila značka Soyka, jaké dobroty vyrábí a proč mají produkty v názvu hvězdičku?
Kdy vás poprvé zaujaly sójové produkty?
Před lety jsem si prošel zdravotním kolapsem a věděl jsem, že si potřebuji na nějakou dobu odpočinout. Vydal jsem se tak do Indonésie, kde jsem s malými pauzami strávil téměř dva roky. Tam jsem se poprvé setkal s tempehem, který jsem se naučil jíst, a zamiloval jsem si tofu. Pro naši rodinu to byl očistec, ale byl potřeba. Čtyři měsíce jsme tam pak strávili společně a naučili jsme se jíst lehkou stravu bez masa a hlavně čerstvé suroviny.
Když jste se vrátili zpátky, byl to šok?
To byl. Vydali jsme se na farmářské trhy a sháněli čerstvé tofu, ale zcela bez úspěchu. Jediné, které se tady prodávalo, bylo jak kvalitou, tak i chutí nic moc. Bohužel. Ale zároveň bohudík pro nás. Když se nedalo nikde koupit, řekli jsme si, že si ho vyrobíme sami, že na tom přece nemůže být nic těžkého. Jenže vyrobit si vlastní tofu vyžaduje kvalitní sójové mléko. To přeslazené krabicové není úplně to pravé. Začali jsme tedy pátrat po čerstvém sójovém mléce, ale opět bez úspěchu. Zbývalo tak jediné – vyrobit si vlastní. A právě v tu dobu, kdy jsme se zabývali tím, jak ho připravit, na mě na internetu vyskočil inzerát, že někdo prodává stroj na výrobu sójového mléka. Říkal jsem si, že jsem si to asi přivolal a na inzerát jsem odpověděl.
Stroj jste tedy koupili?
Prodával ho pán v Liberci, tak jsem se za ním vydal. Až na místě jsme se dali pořádně do řeči a zjistil jsem, že založil v roce 2012 firmu Soyka a zkoušel v té době prorazit s čerstvým sójovým mlékem. Byl nějakou dobu v Americe, kde se takové produkty prodávají běžně, a myslel si, že přijde ta vlna brzy i k nám. Jenže nepřišla, takže v roce 2014 Soyku zavřel a s výrobou mléka skončil. Firma byla čtyři roky zavřená a pán neměl už ani chuť ani finance rozjíždět značku znovu, a tak se rozhodl všechny stroje rozprodat.
I přes jeho neúspěch jste v tom spatřil potenciál?
Ano. Dopadlo to tak, že jsem od něj koupil nejen ten stroj, ale i celou firmu společně se značkou. Navíc jsem mu nabídl, aby do toho šel s námi a chvíli byl společníkem. V září 2018 jsme přišli s rebrandingem původního loga a etiket a zkusili vyrazit s produkty na pražskou Náplavku. Mléka jsme tehdy měli ještě v původních plastových láhvích a byli jsme zvědavi na reakce lidí. Od října už jsme měli produkty ve skleněných láhvích a začali jsme přidávat další produkty. Stejně tak jsme změnili i recepturu a celý design. Působí více přírodně. Kromě mléka natural jsme přidali také baristu, jogurty, smetanu, majonézu, kefír, tofu a tempeh. A také poctivé sójové suky.
Soyka je hrozně hezký název. Navíc se mi líbí ten dvojsmysl…
Nám se právě také hodně líbil. V Čechách to má dokonce dvojí dvojsmysl. Určitě znáte instantní sójový nápoj, který se prodává buď v krabici nebo v pytli. A tady se přímo nabízí říkat „Nekupujte zajíce v pytli, radši sojku v láhvi.“
Co dalšího je v sortimentu Soyky?
Náš sortiment se dělí na dvě části. Máme mléka a potom produkty, které se z mléka vyrábějí. Mléka jsou s příchutí nebo bez. V Čechách jsme ta s příchutí dělali do půllitrovek, ale dle reakcí zákazníků byla příliš velká, takže děláme čtvrtlitrovky a pro německý trh naopak půllitrová mléka. Ale třeba se to zase změní. Klasická mléka máme v litrové láhvi – natural a barista. Ochucená máme kardamon, karob a vanilku a občas uděláme červenou řepu s kořením, ta je také velmi dobrá. Pak máme další řadu, kam patří smetana na vaření, opravdový veganský kefír, jogurt a majonéza. Samostatnou kapitolu pak tvoří tofu a tempeh spolu s již zmiňovanými suky. V blízké době budou i další novinky, ale to si necháme jako překvapení. Kromě zmíněných produktů máme i nanuky, které děláme z naší sójové smetany. Tu smícháme s ovocem a to je vše. Všechny naše produkty jsou bez lepku, bez laktózy, bez klasického cukru, veganské – certifikované švýcarským V-label od ČVS. A pochopitelně bio.
Jaké jsou vaše dosavadní největší úspěchy?
Zjistili jsme, že máme v Česku několik prvenství. Jedním z nich je, že jsme první, když pominu ten rok 2012 (kdy Soyka začala prodávat první čerstvá rostlinná sójová mléka u nás, což nám nepřísluší), kdo začal prodávat rostlinné sójové mléko ve vratných láhvích. A úplní exoti jsme v tom, že jsme začali jako první prodávat tofu a tempeh na váhu na farmářských trzích. Když jsme tam poprvé přišli, tak na nás opravdu koukali jako na blázny, ale klientelu jsme si docela rychle získali. Jezdíme na Kulaťák od března, lidé se k nám naučili chodit a je poptávka. Chuťově je znát, že je to opravdu jiné. Třeba tofu skutečně udíme – šest hodin na bukových pilinách. Nejlepší zpětná vazba pro nás je ta, že se k nám naučila chodit nakupovat i asijská komunita. Nakupují litrová mléka. Chodí celé rodiny, které si na celý týden nakoupí šest až osm litrů najednou, protože je to čerstvé sójové mléko, na které jsou chuťově zvyklí. Litrové láhve tam vozíme hlavně kvůli nim.
Produkty vyrábíte z rakouské bio sóji. V čem se liší od sóji, která bývá často významně řešena v médiích?
Při výběru sóji je důležité hledět na několik věcí, a to zejména jakou má kvalitu, zda není geneticky modifikována a v jaké oblasti je pěstována. Jestli se někde v Evropě podle mě dá stoprocentně věřit, že je něco opravdu BIO a je tam čisto, tak je to v Rakousku. Sója se pěstuje i u nás, ale bohužel není tak kvalitní. Důležitý je tedy původ a potom samozřejmě i následné zpracování. Tím, že upřednostňujeme čerstvost před dlouhodobou trvanlivostí, je naše výroba oproti průmyslově zpracovávaným produktům výrazně šetrnější. Zpracováváme i druhotnou surovinu, která z bobů zůstává. Tou je okara. Našli jsme způsob, jak ji nasušit a dál zpracovat. Z toho děláme sójový suk. Přidáváme karob, kokos nebo zázvor a bezlepkový bio pšeničný sirup.
Líbí se mi ta hvězdička v názvech produktů. Je to jen z estetického důvodu, nebo má nějaký hlubší smysl?
To je taková naše recese, trošku rebelie. Kvůli evropským regulativům se nesmí produkty jmenovat mléko, kefír nebo jogurt. Když se podíváte na obal z boku, tak si můžete přečíst vysvětlivku hvězdičky. Ta vyhláška říká, že to nesmí být ani odvozenina, aby to někoho nezmátlo. A je to takový skrytý fór.
Kde se dají vaše produkty koupit?
Síť prodejen, do kterých naše soyčí produkty dodáváme, neustále rozšiřujeme. Hodně dodáváme do bezobalových prodejen, a to proto, že je sklo našich produktů vratné. Anebo lze naše produkty koupit přes platformu Scuk. Tam se dají koupit naše produkty i po jedné láhvi a neplatíte žádnou dopravu. Během října bychom měli být k dostání i na Košíku. Možností, jak naše zboží rozvážet, moc nemáme, protože je čerstvé a musí být stále chlazené, a to mezi dvěma a šesti stupni. Existují dopravci, kteří nabízí chlazenou logistiku, ale řada z nich je pro ovoce a zeleninu, kde je teplota vyšší, nebo jsou pak pro mražené produkty, a to je zase příliš nízká teplota. Takže si zboží rozvážíme většinou sami.
Chystáte se se značkou prorazit i v zahraničí?
Po roce, co jsme se rozjeli, dovážíme do Německa, Rakouska a na Slovensko. Německo jsme zkusili letos v únoru, kdy jsme se byli na festivalu BioFach představit, což pro nás bylo skvělou volbou, lidem to chutnalo a získali jsme první kontakty, které se teď překlápí ve spolupráce. A díky tomu, že v Čechách dodáváme do bezobalových obchodů, které se mezi sebou znají a vzájemně se podporují, se nám ozývají i z Polska, Rakouska, Slovenska a Německa a chtějí, abychom k nim produkty také dodávali, tak řešíme logistiku.
Jaké další kroky Soyku čekají v následujících měsících?
Vedle rozšíření distribuce v Německu a Rakousku potřebujeme větší výrobní prostory. A chceme do vlastních. Proto jsme se rozhodli vydat soyčí dluhopisy. Díky nim nám může kdokoliv pomoci koupit novou provozovnu a zároveň vydělat na tom, jak se firmě bude dařit. Koupit si je může opravdu každý, kdo nás zná, chce podpořit a ještě na tom vydělat. Je to win-win situace.
Co je pro vás zatím největší úspěch?
Já považuji za úspěch celou Soyku. Máme dnes už poměrně širokou produktovou řadu, vlastní vývoj nových produktů, chutnáme, zvětšuje se počet míst, kde si nás můžete koupit, dostali jsme se do zahraničí, … Pro mě je to teď hlavně závazek. Nastoupili jsme cestu, ve které chceme pokračovat. To nejlepší nás teprve čeká.
