Da Style Killaz, Da Six Kadillakz nebo Děti Si Kreslí – sousloví, která do jisté míry zavál čas, teď po letech naplno zarezonovala v centru Prahy. Galerie DSC totiž minulý čtvrtek uvedla výstavu právě pod názvem DSK, na níž se představili čtyři nejvýraznější zástupci této legendary pražské graffiti crew, kteří svou tvorbu po bezmála čtvrt století malování posunuli zcela do sféry výtvarného umění. Jan Kaláb aka Point, Michal Škapa aka Tron, Michal Dvořák aka Romeo a Matěj Olmer aka Bior.
Legenda DSK
Význam DSK crew z dnešního pohledu možná nejde plně docenit. Platí ale, že v polovině 90. let, kdy první generace začínala ztrácet dech, byl nástup mladé party, která se na rozdíl od ostatních nerozpadala a neopouštěla graffiti kvůli drogám a technu, důležitým historickým milníkem.
Taky proto, že jen o pět let později, v roce 2000, provedli tři její členové (Point, Tron a Romeo) husarský kousek největšího formátu – před svým nástupem na výtvarné vysoké školy letěli malovat do New Yorku, kde každý z nich udělal oneman barevný wholecar na metru. Těžko si představit cennější trofej. Velmi těžko.
Post graffiti
Další působení této party už leží částečně mimo pouliční činnost. Bior pokračoval ve vývoji a inovaci svých pieců stále dál, spojoval se s mladými writers a aktivně bombí zdi dodnes. Zajímavější než jeho neuvěřitelná výdrž může být stále se měnící přístup k písmenům a technice, za nějž se stal terčem mnoha kritik a následných chycení se za nos a docenění.
Kaláb a Dvořák pokračovali na VŠUP, a zatímco prvního jmenovaného zná i širší veřejnost kvůli nesčetným realizacím v mural artu nebo kvůli přísně estetickým plátnům, Romeo zamířil do vod videa a zanechal výraznou stopu nejen v české hiphopové klipové tvorbě (například první klip Kontrafaktu Dává mi), ale též jako člen skupiny Ztohoven.
Michal Škapa se mezitím prosadil svou hyperaktivitou v malování na vše dostupné – svým typickým písmem pokrývá bez oddychu plátna, zdi i oblečení. I proto je to pro něj během tohoto roku už třetí významná výstava – po sólových prezentacích ve Ville Pellé a plzeňském Depu 2015.
Exponáty
Reunion téhle zásadní čtveřice probělo ve velkém stylu. Hned první, z ulice viditelnou místnost zcela ovládá obří chrom výrazným Biorovým rukopisem. Spolu s ním je v místnosti videoinstalace, na níž běží archivní footage z výletu do New Yorku i z progressu Biorových pieces.
V další místnosti pak historiechtivé návštěvníky zaujme instalace z různých relikvií – prastarého čísla Terrorist magazínu, německých graffiti zinů, suvenýrů z NYC nebo alba fotek vlaků. Kolem místnosti pak běží čtyři řádky textu napsaného na zdi, kde ve čtyřech rukopisech čtyři autoři vzpomínají na zásadní dojmy a emoce z doby aktivního malování.
Poslední část prostoru prezentuje ryze současnou tvorbu všech čtyř autorů. Kaláb přispěl svými plátny jedinečných okrouhlých tvarů, na nichž se vrství barvy v příjemných přechodech, Olmer zase divokou gestickou abstrakcí, kombinující vrstvy laků, třpytek nebo kolážovaných papírů. Škapa podpořil novým plátnem, na němž své typické Pichação vyryl do tlusté vrstvy bílé a zlaté barvy. Spolu s ním i jeho současné médium: instalace ze svítících neonů. Nejvíc však na návštěvníka vernisáže zapůsobil triptych od Michala Dvořáka, na němž jedno z pláten hlásá:
Stanu se dekorativním pozadím fotografií slávychtivých lidí, kteří se přišli nažrat a vyfotit na vernisáž.
Při pohledu na módní přehlídku na vernisáži nešlo neseznat, že právě tyto statementy spojují syrový graffiti přístup s cirkusem pražské „smetánky“, která zaplnila okolí galerie.
