Léto je v plném proudu, což dokazuje stoupající rtuť teploměru. Není lepší pocit, než se ponořit do osvěžujících vln moří a oceánů. Tušíte, jací zajímaví živočichové v hlubinách žijí? A koho byste rozhodně ve vodě potkat nechtěli? Pokud chcete být o obyvatelích mořského světa informováni, doporučujeme pořad Jeremy Wade: V temných vodách (Jeremy Wade’s Dark Waters), jehož první řadu uvádí Discovery Channel. Zde přinášíme to nej z mořských hlubin, co byste měli vědět (nejen) před letní dovolenou.
Největší
Za největšího tvora žijícího v mořích a oceánech je považován žralok obrovský. Jeho mohutné tělo může dosahovat délky až 18 metrů. Tento vodní obr není na rozdíl od jeho menších příbuzných pro člověka nebezpečný. Jeho potravou je převážně plankton a drobné ryby.
Mezi medúzami si prvenství drží Nemopilema. Její klobouk může být široký až dva metry, chapadla dosahují závratné délky 5 metrů. Pokud se nechystáte k Východočínskému moři, neměli byste se s touto medúzou vážící až 200 kilogramů setkat. I od ní ale nehrozí žádné velké nebezpečí, neboť se také živí planktonem.
Nejmenší
7,9 mm. Pouze do těchto rozměrů dorůstá Paedocypris progenetica, čímž jí zcela zaslouženě patří prvenství v soutěži o nejmenšího obratlovce na světě.
Minirybku objevil švýcarský biolog Maurice Kotellat v zaplavených tropických pralesech na Sumatře. Pro svůj život potřebuje extrémně kyselou vodu a plankton. Do té doby byla za nejmenšího obratlovce považována rybka Trimmatom nanus, jejíž dospělý jedinec měří 8 mm.
Nejnebezpečnější
Na titul nejnebezpečnějšího tvora mořských hlubin aspiruje několik živočichů. Mnohým tuhne krev v žilách při vyslovení jména velkého bílého žraloka – postrachu plavců a surfařů.
Smrtelné by pro ně mohlo být i setkání s odrancem pravým, jemuž se často trefně říká kamenná ryba. Jeho tvar i zbarvení totiž opravdu fosilii připomíná. Nepozorný plavec tak může v mělkých mořích kolem Austrálie či Jižní Ameriky omylem šlápnout na jeho neznatelné jedové žlázy, které mají v sobě tolik jedu, že mohou usmrtit dospělého člověka. Mezi nejnebezpečnější tvora na zemi patří i čtyřhranka Barnesova – nenápadná malá medúza, jejíž žahavá chapadla si vyžádala v mořích Asie mnoho lidských obětí.
Nejošklivější
Toto nelichotivé označení získal mořský ďas neboli velkotlamec. Jeho obří hlava, které dominují obrovské zahnuté zuby, zabírá třetinu těla, a dokonce dvě třetiny jeho celkové hmotnosti. Oči této atypické ryby jsou velmi malé, což je důsledek života v temných hloubkách až do 1000 metrů. Tento dravec vábí svou kořist pomocí světelného zdroje přímo do své obří tlamy. Tou bývají malé rybky či korýši. Na hřbetě má tři hřbetní ploutve, které jsou modifikovány v dlouhé útvary připomínající tykadla. Na prvním se nachází zvláštní světélkující útvar, který slouží jako návnada. V průměru dorůstá mořský ďas do délky jednoho metru a váží kokem 40 kilogramů. Samice je v mnoha případech dvojnásobně větší než samec.
Jeho bílé maso bez kostí je považováno za delikatesu, čemuž odpovídá vysoká cena. Zajímavostí je, že z mohutné hlavy se využívají pouze líčka.
Nejrychlejší
Až 110 kilometrů za hodinu se dokáže pohybovat plachetník širokoploutvý. Tato až tři metry dlouhá ryba s atypickou vztyčenou hřbetní ploutví táhnoucí se po celém hřbetu žije v mírném a tropickém pásu všech světových moří. Dalším jeho nápadným znakem je horní čelist protažená v dlouhý rypec, díky čemuž je připodobňován k mečounům či marlínům.
Hřbetní ploutev, připomínající plachtu, slouží této modrošedé rybě k mnoha důležitým činnostem. Kromě nezbytné pomoci při lovu ji využívá při nebezpečí, díky ní totiž vypadá před potenciálním nepřítelem větší, než ve skutečnosti je. Další neméně zajímavé využití je jako termoregulace. Vztyčením „plachty“ pod vodou slouží k ochlazení, vynořením nad hladinou se plachetník ohřívá.
Díky své neuvěřitelné obratnosti a rychlosti je řazen k nejrychlejším živočichům na planetě. Pro srovnání – 100metrový bazén by plachetník zdolal za necelých 5 sekund! Na opačné straně stojí mořský koník, který je naopak považován za nejpomalejší rybu.
Nejtěžší
Největší tlouštíkem žijícím pod vodní hladinou je měsíčník svítivý neboli Mola mola. „Mola“ latinsky znamená mlýnský kámen. Mola se mu podobá kruhovitým tělem s absencí ocasní ploutve a šupin. Jeho rozměry mohou být až 3,2 metry na výšku a 3,3 metry na délky a hmotnost často dosahuje až 2000 kilogramů.
Většinu času pobývá měsíčník ve velkých hloubkách Atlantského, Tichého i Indického oceánu. Živí se planktonem, medúzami a malými rybkami. Často se stává nechtěným úkrytem pro nejrůznější parazity, kterých se zbavuje vyskočením nad hladinu nebo pomocí ptáků či jiných ryb, kterým nechtění příživníci slouží jako potrava.
Nejpodivnější
Jak jsme právě uvedli, ryby mohou být malé, tlusté i ošklivé, ale jedno mají všechny společné – umí plavat. To však není případ chřestivce Darwinova. Tato rybka, která zpravidla dorůstá do délky 40 centimetrů, nepoužívá hrudní ploutve k pohybu v mořských vlnách, ale spíše jako nohy, kterými se nemotorně pohybuje po mořském dně. I její vzezření stojí za zmínku – dominantou jsou totiž obrovské červené rty, proto se jí v angličtině říká red lipped batfish. Teritorium této hříčky přírody jsou vody Galapág a Peru, kde se prochází po mořském dně v hloubce 75 metrů.
