Předminulý týden si český rapový posluchač mohl připomenout patnáct let od vydání jednoho z nejzásadnějších alb – Toxic Funku. Tenhle počin známého pražského dua Supercrooo významně rozčeřil vody a bez nadsázky se dá říct, že český rap po něm nemohl být jako dřív. S hudební a textovou složkou nechme práci jiným pisálkům a podívejme se na jiný směr, v němž Toxic Funk přinesl inovaci, a to je cover alba.
Vlastní kategorie
Dělit obaly rapových desek do žánrů je asi poněkud zcestné, kdyby však existovala kategorie Trash-kýčovitá koláž, Toxic Funk by byl nepochybně její základní kámen. V textech Hugo a James dost nevybíravě mixují vulgarity, sci-fi a odkazy na soudobou popkulturu, proto z dnešního pohledu nepřekvapí zadek s planetárním prstencem na pozadí polární záře ani z rohu vyčuhující ryby a krabi.
Je však nutno si uvědomit, že digitální postprodukce byla v roce 2004 na zcela jiném levelu, než je dnes, a proto psychedelická koláž, silně ovlivněná ikonou scifi-rapu Kool Keithem, musela způsobit šok. Představme si na chvíli, že by tenhle hypotetický umělecký sloh existoval a podívejme se v tomto a dalším článku, jaké měl v dalších letech představitele.
Holubí cesta
Za hlavní postavu a otce zakladatele by jistě bylo možné označit Huga Toxxxe, který na coveru TF spolupracoval. I když jeho nejznámější sólo Rok psa má vizuál celkem umírněný, ostatní jeho projekty nás nenechají na pochybách, ať už jde o ručně kreslený Trash Rap, jehož autorem je writer Plebe, nebo třeba o kompilaci BMKG vol 2, za jehož coverem stojí opět Toxxx, že Hugo má k vizuálům značně svébytný přístup. Pozornosti by neměly uniknout ani dokonale kýčovité promokoláže k trackům jako třeba Praha s Hugem Kafumbim (cover by Paul Gate). Na ironickou a sarkastickou rovinu navazuje i nejnovější cover na diss na Lvcase s názvem BUZE. A sluší se podotknout, že kombinace absurdity, skandálnosti a egotripu je hlavní deviza Hugova projevu i v rapu.
Kombinaci ironie a tvrdosti v sobě nese i motiv holuba, jímž je Hacker posedlý. Už na plakátu k filmu Česká rapublika (by Tron) se objevuje holub „jak posírá tu republiku“. Dál pak prostupuje hugovou vizuální stránkou, ať už na coveru Bauch money, kde ho ztvárnil Jan Gemrot, nebo na na nadstandardním množství merche, který Hypno 808 label svého času produkoval. Sympatické je, že i když Toxxx grafiku a merch sám a rád tvoří, nechává hodně materiálů na starost jiným tvůrcům. Nejznámější z nich je Paul Gate, na Bauchově Instagramu ale najdeme i množství docela neznámých jmen.
Kapitán Jiří Kolář
Druhý hrdina Toxic Funku, Phat, se co do visuals drží lehce zpátky, respektive razí poněkud umírněnější vkus. Na estetiku starého alba navazuje akorát cover jeho freestyle mixtapu s Dj Scarfacem pod názvem Jed na krysy. Ironický a kýčovitý nádech zase ožívá na desce jeho alter ega Kapitána Lásky, které je celé laděné do parodie na reklamní průmysl. Kreativitu mu ale v žádném případě nelze upírat: James Cole rovněž dělá koláže, ovšem ručně z vlastních analogových fotografií.
Jedna z nich zdobí cover jeho poslední desky Stanley Kuffenheim. A není bez zajímavosti (zato však dosud bez povšimnutí), že v ní Cole parafrázuje ikonu českého výtvarného umění Jiřího Koláře a jeho koláž Mnich z roku 1968, která zdobila plakát na loňskou velikou výstavu Úšklebek století. Big up!
