Jako rapper je Snoop Dogg v mnoha ohledech výjimečný. Počátky jeho hudební kariéry provázely vážné problémy se zákonem, obvinění z vraždy i neshody s nahrávacími společnostmi. Dnes se může pyšnit obrovskou diskografii a jako jeden z mála rapperů ze staré školy je jeho jméno velmi relevantní i dnes.
Z nekompromisního gangsta rappera a člověka, který formoval zvuk západu USA, se také stal Snoop Lionem a vydal desku v rytmech reggae. V nedávné minulosti potom dokonce i gospelovou desku s biblickými náměty. Jaké ale byly jeho úplné hudební začátky? Snoop si tehdy ještě říkal Snoop Doggy Dogg a jeho debut Doggystyle poprvé spatřil světlo světa 23. listopadu 1993.
Kulturní záležitost
Deska tehdy vyšla v kooperaci Death Row Records a hudebního giganta Interscope. Za Death Row stál nechvalně proslulý Suge Knight, který tehdy mimo jiné fungoval jako manažer 2paca nebo Dr. Dreho. Právě Dre má na desce masivní podíl a singly jako Gin and Juice nebo třeba Tha Shiznit už asi nikdy nezestárnou.
Dre se na několika skladbách představil i vokálně a nechyběli ani ostatní Snoopovi spolupachatelé jako Daz Dillinger, Nate Dogg, Kurupt nebo The Lady of Rage. Na skitu Class Room Intro se dokonce v premiéře představil tehdy teprve šestiletý Shad Moss, který se později proslavil jako rapper Lil Bow Wow.
Zvuk
Album Doggystyle do velké míry spoluutvářelo zvuk gangsta rapu a g-funku. Snoopy se představil jako mladý člen pouličního gangu Crips a jako někdo, kdo hodlá v nejbližší době ovládnout rapovou hru.
A to se mu taky povedlo. Stačí se podívat na pár videoklipů ke skladbám z desky, a ta atmosféra vás prostě pohltí. I po pětadvaceti letech je prostě boží.
Ohlédnutí ze současnosti
Všechny ty kvality albu samozřejmě nemůžeme upřít. Jak ale působí na dnešního posluchače, který v roce 1993 třeba ještě nebyl ani na světě, nebo se staral o dětské problémy a ne o nějaký gangsta rap? Z našeho subjektivního pohledu to konkrétně u této desky může být docela pohodlnou a nenásilnou záležitostí. Zvuk západního pobřeží devadesátých let byl silně ovlivněn zpěvem, a nakonec se právě z toho vlastně vyvinul i ten zmiňovaný g-funk. Když si na druhé straně rovnice domyslíme, že zpívané linky jsou velmi trendy záležitostí i v dnešním hip hopu, dostaneme výsledek.
Po textové stránce byl tehdejší rap poměrně agresivnější, přímočařejší a striktnější. Dnes jsou častější spíše depresivní témata a jakýsi pohled přímo do umělcovy hlavy. Takový Doggystyle je oproti tomu mnohem více extrovertní. Snoop příliš neřeší své pocity a prostě se snaží přežít v ulicích, užít si zábavy a vydělat peníze.
Snoop Dogg je dnes už prominentním členem hip hopové smetánky, za sebou má úctyhodných šestnáct studiových alb, nespočet mixtapů a taky ultimátní katalog všelijakých hostovaček. Hostoval dokonce na singlu slovenského zpěváka Tomi Popoviče (skladba ovšem nedávna záhadně zmizela z platformy YouTube) a nahrána měla být i kolaborace se slovenským dívčím duem Twiins. Tato skladba se ale pro změnu nikdy nedostala ven a na internetu najdeme jen krátké video z natáčení, které měl na starosti Roland Moor alias MadSkill. Málokdo má tak bohatou kariéru. A deska Doggystyle je tím nejlepším ohlédnutím.
