Popová princezna Ariana Grande sice právoplatně patří mezi nejúspěšnější (a nejvýraznější) mladé zpěvačky na mainstreamové hudební scéně, život ji ale přesto silně pokouší. Sotva se stihla srovnat s teroristickým útokem na svém koncertu v britském Manchesteru, zemřel její bývalý přítel Mac Miller.
Když se nedávno rozešla se svým snoubencem Pete Davidsonem, bylo jasné, že toho na srdci bude mít opravdu hodně. A tak ani ne rok po vydání desky Sweetener jsme se dočkali její páté sólové desky Thank U, Next. Ariana samozřejmě zůstává věrná své popové tradici, čím dál častěji se ale pouští do osobních a hlubších témat.
Sama za sebe
Jak jsme už naznačili, někdo v pozici Ariany by se zřejmě jen stěží mohl vymanit z průmyslové mašinérie populární hudby. Na komponování všech svých písní se sice podílí, ale stále se musí zodpovídat hudebnímu vydavatelství. A neříkáme hned, že je to špatně. Jen si musíme ujasnit kontext. Když Ariana řekne, že se chce zabývat hlubšími tématy, neznamená to, že najednou zmizí všechna ta mainstreamová cukrová vata.
Ta hloubka tady ale na druhou stranu skutečně je. Jen se musíme více snažit číst mezi řádky. Oba pilotní singly; Thank U, Next i 7 Rings byly provázeny masovým komerčním úspěchem. Na celou desku si navíc Ariana tentokrát nepozvala jediného hosta, jede sama za sebe.
Produkce
Zatímco hudební podobu předchozí desky do velké míry určoval Pharrell Williams, tentokrát se Ariana rozhodla pracovat opět především se švédským géniem Maxem Martinem a Ilyou Salmanzadehem. Švédové zkrátka a dobře udávají tempo současného popu a Ariana a její tým to moc dobře vědí.
Zvuk je sice silně nasáklý evropskou příměsí, ale Ariana do něj dokázala svým osobitým způsobem dostat i řadu prvků z černé muziky. Posluchači se vlastně hned při skladbě 7 Rings ozvali s tím, že se musela notně inspirovat u Soulja Boyovy starší skladby Pretty Boy Swag. Co myslíte vy?
Mnoho Ariany pro nic?
Troufneme si říct, že album perfektně ztělesňuje všechny aspekty osobnosti Ariany Grande. Deska je perfektně konzistentní a napomáhá tomu právě i absence vokálních hostů. Ariana umí být něžná (Imagine), sebevědomá (7 Rings) i pořádně provokativní (Break Up with Your Girlfriend, I’m Bored). Umí to prostě všechno prodat.
Na druhou stranu Arianiny hlasové možnosti a kouzlo osobního poselství nejsou tak silné, aby bylo potřeba vydávat dvě plnohodnotná alba v úseku šesti měsíců. Celková stopáž desky končí na 41 minutách, a to už vás poslech začne dost možná mírně nudit. V tomto ohledu je nepřítomnost hostů zase mínusem.
Snad si dá pauzu
Ano, Ariana je ukázkovým příkladem dnešní popové ikony. Její hudba je oblíbená jak u fanoušků, tak i u hudebních kritiků, což dokládá třeba aktuální cena Grammy za album Sweetener. Sympatický je taky fakt, že se na všech svých skladbách osobně podílí a snaží se o specifický a konzistentní zvuk. To jsou všechno plusy, které jí nemůžeme odepřít. Jen možná opravdu není tím správným kandidátem na vydávání jedné desky za druhou. Přece jen nejsme v rapových vodách Futurea a podobných interpretů.
Takže nás nepochopte špatně. Thank U, Next je velmi příjemná poslechová deska, u které se občas i zamyslíte nad kontextem, ale na druhou stranu taky doufáme, že dalšího alba se dočkáme nejdříve za rok. Nic ve zlém.