Čtyřiatřicetiletý kuchař Ondřej Hutník z restaurace Sia miluje jídlo natolik, že ho má i vytetované na svém těle. Přečtěte si rozhovor s ním.
Jak ses dostal k dráze kuchaře? Byl to plán, nebo náhoda?
Byla to náhoda, absolutní. Začínal jsem ve Skotsku, kam jsem jel původně pouze na pomocnou práci do hotelu kvůli jazykové bariéře. Potřebovali tam kuchaře a ptali se, jestli to zvládnu, no a já odpověděl, že ano, i když jsem jim nerozuměl a druhý den jsem se divil, když mi donesli rondon. Bylo mi tenkrát 22 let a nejdřív mi to nešlo, předtím jsem byl schopný připálit i čaj, ale oni nikoho jiného neměli, tak si mě nechali. Obdivoval jsem v té době hodně Gordona Ramsaye a sledoval jeho videa, a tak jsem se i učil. Ve Skotsku jsem vystřídal tři hotely jako kuchař a po návratu jsem nastoupil do pražského Hiltonu, do restaurace Gordona Ramsaye, která v té době v Praze fungovala. Rok poté, co jsem tam pracoval, dostala restaurace Michelinskou hvězdu.
Vyvíjí se ti kariéra podle představ?
Asi ano. Nic jiného neumím a nic jiného dělat nechci. Jednou bych chtěl mít svoji restauraci.
Posloucháš při vaření hudbu? Jakou?
Ano, nejlíp se mi vaří s hudbou. Musí to být živá a energická hudba, hip hop, latinská hudba, elektro.
Podle čeho sestavuješ menu pro přátele, když vaříš doma? Pokud teda doma vaříš?
Podle toho, co mají rádi. Nechci vařit jen to, co chutná mně, záleží na tom, koho pozvu a co chtějí ochutnat, nemusí to být jen Asie, mám rád i českou kuchyni.
Musí umět vařit tvoje partnerka?
Moje přítelkyně vaří a umí vařit, ale není to podmínka. Každopádně nemám rád, když se mi v kuchyni někdo motá. Já víc vařím kreativní jídla, novinky, kombinace, které chci zkusit, a ona vaří většinou takový ty rychlovky.
Kdy sis nechal udělat první kérku a proč?
Je to celkem čerstvé, asi dva až tři roky zpátky, ale líbilo se mi to vždy. Začalo to i díky tomu, že miluju vaření, kuchyně je tak pestrá a barevná, a to samé jsem chtěl mít na svém těle. Každý chce mít vytetovaný něco, co má rád, co souvisí s jeho osobností. A já miluju jídlo, a tak mám na těle různé suroviny a věci, co patří k vaření.
Nedívají se zaměstnavatelé na potetované kuchaře tak trochu mezi prsty?
Záleží na tom kde, v restauracích ne, ale v jednom pětihvězdičkovém hotelu jsem s tím měl problém a musel jsem mít ze začátku dlouhý rukáv, pak jsem ho ale vyhrnul a vysvětlil, že je to jídlo na mém těle a začal jsem to používat při práci. Vysvětloval jsem třeba zahraničním hostům, co mají na talíři, tím, že jsem ukázal u sebe na ruce tu konkrétní surovinu a oni se smáli.
Je pravda, že v některých zemích existují kuchyně, kam potetovaný kuchař nesmí?
V Číně a asi i jinde, ale v Číně rozhodně. Vlastně v Číně jsem musel nosit dlouhý rukáv, protože kdo má v Číně tetování, tak je zpravidla součástí mafie.
Je nějaká věc, kterou si s sebou vozíš, když jedeš na stáž?
Rozhodně nože a hůlky.
Jaké je nejoblíbenější jídlo, které rád vaříš a jíš? A prozradíš nám ještě nějaký fígl?
Nejoblíbenější jídlo, to je těžké, hodně se mi to mění. Oblíbené jídlo vařím často a pak se ho přejím. Dřív to byl pad thai nebo mám rád curry, ale toho jsem už přesycený. Teď mám rád ramen, který si můžu pokaždé uvařit jiný, protože ho je asi osmdesát druhů. A kuchařské fígle máme na všechno…
