Mladé a potetované kuchaře najdeme všude. Toto je jednatřicetiletý Petr Tlustoš z Potrefené Husy Pardubice.
Jak ses dostal k dráze kuchaře? Byl to plán nebo náhoda?
K dráze kuchaře jsem se dostal už na škole. Na praxi mě to bavilo, a tak se koníček stal prací a práce koníčkem zároveň.
Vyvíjí se kariéra podle tvých představ?
Asi ano, v Pardubicích je to maximum, co tu mohu dokázat, takže ano.
Jakou hudbu při vaření posloucháš?
Hudbu poslouchám hodně rád a je mi jedno jakou. Uklidňuje mne to a nejsem potom ve stresu.
Podle čeho sestavuješ menu, když vaříš pro kámoše?
Pro přátele vařím rád a menu sestavuji převážně podle jejich oblíbených chutí, podle věkové kategorie pozvaných přátel a hlavně podle sezóny. Jinak doma moc nevařím, protože jsem pořád v práci, jsem takový workoholik.
Musí tvoje partnerka umět vařit?
Momentálně partnerku nemám, každopádně moje budoucí partnerka umět vařit nemusí, není to kritérium.
Kdy sis udělal první tetování a proč?
První tetování jsem si nechal udělat před osmi lety, protože jsem se chtěl charakterizovat, zvýraznit a zvěčnit si svoje charaktery.
Nedívají se zaměstnavatelé na potetované kuchaře tak trochu mezi prsty?
Moji práci to neovlivňuje, jinde nevím.
Je pravda, že v některých zemích potetovaný kuchař do kuchyně nesmí?
Byl jsem na stáži v Anglii a v Německu, kde jsem se s tím nesetkal, ale myslím, že možná na place by to vadilo.
Je tvé tetování spojené s kuchařskou profesí?
Moje tetování zatím spojené s kuchařinou nejsou, ale plánuji další, a to kuchařský nůž, jako zvěčnění další části mé životní etapy.
Je nějaká věc, kterou si s sebou bereš vždy, když měníš zaměstnání nebo jedeš na stáž?
Nosím si s sebou dvě kudly a čistou hlavu, nic víc.
….klasika na závěr – nejoblíbenější jídlo a fígl?
Nejraději připravuji italskou kuchyni, hlavně pastu a hovězí maso. A fígl neprozradím, fígly se neprozrazují, jenom za peníze.
